Z Národní do Orientu. Otevírá se výstava s příchutí exotiky a nostalgie
23. 08. 2022
Cestovat prostorem i časem je nyní možné zdarma v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní. Dobrodružství z objevování vzdálených exotických kultur zažijí návštěvníci na vlastní kůži na výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938. Příchozí si zde mohou prohlédnout předměty přivezené z Orientu nebo artikly, jež byly určeny k vývozu do těchto zemí.
Období první republiky doprovázel zájem o vše orientální, který se odrazil v mnoha sférách lidské činnosti. Fascinace Dálným i Blízkým východem se přirozeně projevila v umění, zásadní bylo ale také navázání ekonomické spolupráce. Československo si v Orientu nacházelo nové obchodní partnery a vyváželo tam vedle cukru a zboží lehkého průmyslu, jako jsou textilní či skleněné výrobky, i například zbraně.
Střípky Orientu na Národní
„Výstava představuje zajímavé předměty dovezené z Orientu cestovateli a vědci, stejně jako československou produkci inspirovanou orientálními motivy a výrobky určené pro export do těchto zemí,“ uvádí Adéla Jůnová Macková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Cílem výstavy je podle organizátorů představit československou orientalistiku jako vědní obor ukotvený v celkové architektuře politiky a hospodářství samostatného Československa. Vedle různých artefaktů, jako jsou předměty denní potřeby nebo šperky, výstava prezentuje hospodářské, politické a vědecké vztahy. Její součástí jsou též audiovizuální materiály.
Adéla Jůnová Macková představila i katalog k výstavě.
Některé významné exponáty a archivní dokumenty zapůjčilo Národní muzeum, které sehrálo nezanedbatelnou roli v přírodovědném bádání o Orientu. Ve své řeči zdůraznila Adéla Jůnová Macková i přínos těch, kteří poskytli předměty, fotografie či např. cestovní deníky svých příbuzných a známých. Poznání o území Blízkého až Dálného východu zprostředkovávali Čechoslovákům nejen umělci či cestovatelé ve svých knihách či přednáškách, ale také vědci.
Věda v Orientu: Orient ve vědě
Popularitu Orientu v Československu té doby dobře ilustruje badatelské prostředí – naši tehdejší orientalisté dobývali světové vědecké „hitparády“. Ze školních lavic můžeme znát jméno Bedřicha Hrozného, jenž si získal světové renomé rozluštěním chetitského jazyka. Uznání i mimo vlast se ale dočkali i další jeho kolegové, například orientalista Alois Musil, arabista Max Grünert, indolog Moritz Winternitz nebo egyptolog František Lexa. V Praze se etablovala úspěšná orientalistická studia a vyvrcholením vědeckého zájmu o tuto geografickou oblast se stalo založení Orientálního ústavu AV ČR, od něhož letos uplynulo sto let.
Na vernisáži nechyběl místopředseda Akademie věd AV ČR a orientalista Ondřej Beránek.
Vernisáž zahajoval velmi příhodně místopředseda Akademie věd a bývalý ředitel Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek: „Jsem jako orientalista rád, že slavnostní zahájení výstavy připadlo mně. Ukazuje totiž aspekty toho, co je mi důvěrně známe a blízké. Za ta léta, po která se Orientu věnuji, jsem se znovu a znovu přesvědčoval o tom, že mnohem zajímavější a více obohacující je hranice překračovat, než je vytvářet.“ Ve svém proslovu připomněl významné jubileum Orientálního ústavu AV ČR a dodal, že výstava je jednou z akcí pořádaných k tomuto výročí.
Výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 můžete navštívit bezplatně do 6. listopadu 2022 každý všední den od 10 do 18 hodin. V době konání Týdne Akademie věd (31. 10. – 6. 11. 2022) je přístupná i o víkendu. Naleznete ji v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní ulici.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.