Zahlavi

Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows

23. 04. 2024

Debata o souboji lidského mozku a umělé inteligence, science shows Pevnosti poznání nebo iQLandia, ale také přednášky o pohanském náboženství starých Slovanů či paměti rostlin. Také na tyto body programu Veletrhu vědy už je nyní možné se zaregistrovat a zajistit si tak místo v sále. Akce se letos koná od 30. května do 1. června a zdarma nabízí přes 100 expozic, které jsou tradičně otevřené pro všechny zvídavé zájemce včetně školáků, studentů, rodin s dětmi i dospělé všech věkových kategorií.

Ať už vás zajímá hudba, umělá inteligence, chemie, vesmír, nebo rostliny a zvířata, na Veletrhu vědy to pravděpodobně najdete a případně i vyzkoušíte. „Veletrh vědy je přehlídkou toho nejzajímavějšího i nejužitečnějšího, co věda přinesla a přináší do našich životů. A hlavně je to věda, na kterou si můžete sáhnout,“ říká Petr Borovský z Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, která má organizaci Veletrhu vědy na starosti.

Chemické pokusy i historie
Část programu se děje přímo v interaktivních expozicích, které si chystají pracovníci a pracovnice jednotlivých ústavů Akademie věd ČR, případně univerzit a různých firem a společností. Do expozic je volný vstup bez rezervace. Vyzkoušet si v nich můžete třeba chemické pokusy, poznávačku živočišných druhů nebo matematické hlavolamy. Oblíbené jsou také expozice historiků nebo archeologů, nápadité bývají stánky filozofů.

Letos bude k dispozici stavebnice pro domácí experimentování s rostlinami, zájemci dostanou příležitost stát se skladatelem vlastní lidové písně nebo agentem v tajné laboratoři. Návštěvníci se také dostanou k srdci jednoho z nejintenzivnějších laserů světa L4-Aton nebo si zahrají laserové šachy.

Besedy a diskuze
Další část programu najdete v Keplerově sále v 1. patře nad vstupní halou Veletrhu vědy. Právě tam je potřeba si zarezervovat místa, protože program v ní je poměrně nabitý a bývá o něj velký zájem.

Vybírat je možné z několika panelových diskuzí moderovaných Václavem Moravcem – Souboj lidského mozku a umělé inteligence, Češi – Slované? Mýty a fakta o našem slovanství nebo Města pro život?. Rezervace jsou otevřené také na přednášku Když se paměť zelená. Mají rostliny paměť? Víta Latzela z Botanického ústavu AV ČR nebo na přednášku Které místo je v jaderné elektrárně nejstřeženější?, kterou si připravil bezpečnostní ředitel Skupiny ČEZ Daniel Rous společně s Danou Janovskou, odbornou průvodkyní jaderné elektrárny Dukovany.

Vědecká brána
Letošní novinkou je Vědecká brána – přednáškový prostor nejen Akademie věd ČR vestavěný ve vstupní hale Veletrhu vědy. Na této pódiové scéně se prostřídají zajímaví hosté, kteří návštěvníkům přiblíží aktuální témata a výsledky špičkového výzkumu prováděného nejen na pracovištích AV ČR. Právě na této platformě se uskuteční také živé nahrávání Podcastu Akademie věd. Na téma „Věda vs sci-fi. Jak se astrobiologie propisuje na stránky románů?“ si budou s podcasterkou Jitkou Kostelníkovou a hercem Justinem Svobodou povídat přírodovědci a popularizátoři vědy Julie Nekola Nováková a Tomáš Petrásek.  

Zájem o Veletrh vědy každý rok roste – loni ho navštívilo rekordních 46 tisíc lidí. Do největší populárně-naučné akce se zapojují nejen ústavy pořádající Akademie věd ČR, ale také univerzity, firmy a další instituce.

Veletrh vědy se koná v PVA EXPO Praha a je otevřený od 30. května do 1. června od 10 do 18 hodin zdarma.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Veletrh vědy (2022)

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce