Nositel Akademické prémie pro rok 2023 Petr Jehlička působí v oddělení ekologické antropologie Etnologickém ústavu AV ČR. Ve svém výzkumu se mimo jiné zabývá udržitelnou spotřebou potravin, neformální potravinovou ekonomikou (domácí produkce potravin, sběr a sdílení) a jejím propojením s běžným opatřováním potravin v tržním prostředí. Finanční podporu využije na rozvoj projektu RESOURCE.
Vísku Maršov severně od Uherského Brodu zasáhl v roce 1967 na české poměry nebývale masivní sesuv půdy. Část vsi byla zničena, lidé se museli odstěhovat… Dokumentární film z roku 2019 přibližuje, jak přírodní katastrofa zamíchala se životy místních obyvatel. Snímek z dílny Akademie věd ČR získal v roce 2021 čestné uznání poroty MUSAIONfilm za edukační pojetí muzejního filmu.
Fyzik Martin Friák působí v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně, kde se věnuje materiálovému výzkumu. Je jedním ze zakladatelů metody takzvaných teorií vedeného vývoje materiálů. Tuto metodu již úspěšně aplikoval při vyvíjení lehčích materiálů pro automobily, superslitin, magnetů, nanočástic či mikročástic. Jak vypadají výzkumy nositele Akademické prémie za rok 2023?
Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Tématu se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera. Poslechněte si Podcast Akademie věd ČR.
Martin Srnec z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR považuje sám sebe za fyzikálního, konkrétněji za teoretického chemika. Jeho pracovními nástroji jsou počítače a zákony kvantové a statistické mechaniky. Jak mohou výzkumy držitele Akademické prémie za rok 2023, založené na počítačovém modelování, pomoci s objasňováním zákonitostí chemických reakcí uvnitř lidského těla?
