Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede největrnější českou pozorovatelnou počasí na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu od roku 1905. Jaké přístroje se pro měření projevů počasí využívaly před více než sto lety a jaké dnes? Proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.

Lidské srdce je dokonalé zařízení, které se stará o zajištění oběhu krve do celého těla a zásobuje ho kyslíkem. Za minutu přepumpuje v průměru 5 litrů krve. Z jakých buněk se skládá, a jaký je jejich úkol? Jak funguje elektrokardiograf, který snímá pomocí připevněných elektrod k tělu stahy srdce? Podívejte se na video ze série NEZkreslená věda.

Původem Rakušanka přišla do Biologického centra AV ČR z prestižního Helmholtzova centra pro výzkum oceánů v severoněmeckém Kielu. Mladá vědkyně je laureátkou prémie Lumina quaeruntur. Studuje řasy a prvoky, zabývá se genomikou, mikrobiologií a bioinformatikou. Od dětství má blízko k přírodě a ráda běhá.

Co všechno víme o počasí a proč nás často překvapuje? Budeme někdy schopni předpovědět chování naší atmosféry? Jak čeští vědci studují extrémní jevy počasí a jak jejich práce pomáhá lidem v praxi? Sledujte dokument Bouřlivé počasí z cyklu Tiché hrozby z dílny Akademie věd ČR.

Jak vznikl život a proč se nám tato složitá hádanka stále nedaří rozluštit? Dozvíte se v seriálu Tajemství genu, kterým provází genetik Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V dalších dílech se dozvíte, jestli život přišel z vesmíru, jak fungují geny, proč je genetická informace uchovávaná právě v molekulách DNA nebo jak se dědičná informace vyvíjela v průběhu života.