Archiv Fotoreportáže

Neživá příroda si zaslouží stejnou pozornost jako ta živá. Dokazuje to publikace Geodiverzita města Brna, na které spolupracovali autoři z Ústavu geoniky AV ČR, České geologické služby a Mendelovy univerzity. Kniha představuje vybrané lokality, na nichž dokládá pestrost geologických, geomorfologických, půdních i hydrologických prvků tvořících krajinu moravské metropole a jejího blízkého okolí.

Masivní dubová vrata, zdobené mosazné kliky a poté už vstupní vestibul s mohutným schodištěm, které stráží dva bronzoví lvi z dílny Josefa Václava Myslbeka a jeho žáků. Už při vstupu do sídla Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze musí být návštěvník ohromen. Projděte se s námi budovou, která vznikla v 19. století jako reprezentativní palác Spořitelny české.

Pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. To je jen stručný výčet objevů, které učinili odborníci v areálu naší národní kulturní památky za poslední století. Soustředěný archeologický výzkum, který začal výkopem 5. května 1924, přinesl zásadní zlom v poznání Vyšehradu a postupně zbořil mnohé mýty o tomto místě.

Po středověkém hradě Štamberk nedaleko Telče zbylo jen několik torz. Přesto se o něj zajímají výzkumníci z nedalekého Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR či jejich kolegové z Muzea Vysočiny Jihlava, Národního památkového ústavu i dalších pracovišť. Výzkum zříceniny hradu je příkladem úspěšné regionální spolupráce Akademie věd ČR.

V názvu pracoviště PharmTheon se snoubí dvě příznačná slova: farmaceutický a božský. Naznačují, že jeho hlavním posláním je bádání v oblasti medicíny a vývoje nových léčiv. Těžištěm centra je pak přenášet výsledky základního výzkumu do komerční sféry, v tomto případě ke klinickému testování. Fotografii jsme otiskli v A / Magazínu 3/2025.

Jeden z dvojice Medkových rybníků na okraji Kroměříže je místem, kde pod hladinou vládne invazní sumeček černý. Pro původní rybí osazenstvo je však hrozbou a jeho výskyt je třeba pečlivě monitorovat a regulovat. Pracují na tom badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a dalších institucí. Tématu jsme se věnovali ve fotostory v A / Magazínu 3/2025.

Krajinu pozorují z výšky okolo tří set metrů. A právě díky tomu letečtí archeologové dokážou vyčíst, co se v ní dělo třeba před tisícovkami let, a hledat ukryté objekty. Stačí si všímat zdánlivých drobností, jako jsou třeba jiný odstín či výška obilí. Na výpravu s Martinem Gojdou z pražského Archeologického ústavu AV ČR jsme se vydali v červnu 2024 z letiště Roudnice nad Labem v rámci Archeologického léta. Fotoreportáž jsme otiskli v A / Magazínu 1/2025.

Pár desítek metrů za ústím Žižkovského tunelu pro pěší v pražském Karlíně se nacházejí nenápadné dveře. Vedou na detašované pracoviště Ústavu jaderné fyziky AV ČR, do laboratoře Mikrotron MT25. K čemu slouží zdejší kruhový urychlovač elektronů a proč je světovým unikem? O výzkumném zařízení jsme psali v A / Magazínu 1/2025.

Ještě na začátku 20. století patřil sýček obecný (Athene noctua) k nejhojnějším dravým ptákům naší krajiny. Nyní je na pokraji vyhynutí. Za posledních několik desetiletí klesl jeho počet o drastických 94 % na pouhých 100 párů. O jeho záchranu se snaží odborníci a nadšenci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Loni v dubnu a červnu jsme měli unikátní příležitost zúčastnit se dvou výjezdů za sýčky s biologem Martinem Šálkem.

Téměř čtyři stovky hřbitovů, tisícovky náhrobků, několik staletí vzpomínek. Židovská identita spoluutvářela historii českých zemí a až do tragédie holokaustu byla živou součástí naší společnosti. Druhou světovou válku většina českých Židů nepřežila, židovské komunity se rozpadly a o památku jejich předků se neměl kdo starat. S postupnou obnovou pohřebišť bylo možné začít až po pádu komunismu. Dokumentaci a restaurování židovských památek se věnuje společnost Matana při Židovské obci v Praze a jejich výzkumem se zabývá Ústav dějin umění AV ČR.