Archiv Fotoreportáže

Jako v pohádce Pyšná princezna si můžou připadat vždy na konci srpna návštěvníci okolí Dolského mlýna na Děčínsku. Doutná tam milíř, čoudí dehtářská pec, okolím se line zvláštní vůně dehtu z pryskyřic rozpuštěných v terpentýnovém oleji. Dnes už málokdo ví, co dělali uhlíři, dehtáři, smolaři či kolomazníci. Význam těchto slov zmizel společně se zaniklými řemesly. Oživit dávno ztracené poznání ze života našich předků se během Dnů lesních řemesel snaží Správa Národního parku České Švýcarsko a Etnologický ústav AV ČR s podporou Strategie AV21. Letos se akce koná od 29. do 31. srpna.

„Do Českého ráje cesta příjemná je…“ zpívá se ve známém hitu Ivana Mládka. A nezbývá než souhlasit. Navíc není mnoho výzkumných pracovišť, kde vám nabídnou pohoštění přímo „ze zahrádky“. V tomto případě dokonce z vlastního jabloňového sadu. Nacházíme se totiž ve Střížovicích u Turnova ve Stanici šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám, pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Atmosférická stanice Křešín u Pacova je součástí Národní atmosférické stanice Košetice. Provozuje ji CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR a zaměřuje se na studium dopadů globální změny klimatu. V areálu mají své přístroje i další instituce, například Ústav chemických procesů AV ČR, ČHMÚ a centrum RECETOX spadající pod Masarykovu univerzitu. Dominantou stanice i místní krajiny je čtvrt kilometru vysoký ocelový stožár. O stanici jsme psali v článku Stožár badatel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Kašperské Hory – město plné zlata a skvělých příležitostí… Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR je vzdáleno jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v nově zrekonstruované budově seismické observatoře, kde jsou k vidění historické seismometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna, kde se dříve těžilo zlato. Seismická stanice byla založena v šedesátých letech 20. století a jde o jednu z nejcitlivějších světových stanic, která má vynikající podmínky pro registraci dlouhoperiodických seismických signálů.

Největší vědecký festival v České republice se uskutečnil v týdnu od 6. do 12. listopadu 2023. Akce určená zejména pro zájemce o novinky a zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu probíhala na 22 místech České republiky. Při pondělním slavnostním zahájení Týdne akademie věd ČR předala předsedkyně Eva Zažímalová ceny za popularizaci. Převzali si je tři vědci – mikrobiolog Miloslav Šimek, polymerní fyzik Jiří Kotek a historik Martin Jemelka. Organizátoři si pro návštěvníky připravili například přednášky, workshopy, výstavy a dny otevřených dveří na pracovištích Akademie věd nejen v hlavním městě, ale i v regionech. Některé z akcí byly přenášené naživo a jejich záznam je možné zhlédnout na kanálu YouTube.

Jsou místa k toulkám ve městě, která nikdo neplánoval, a jsou městské krásy, které nikdo nezamýšlel ukazovat. Jsou tváře města, jež nejsou součástí jeho oficiálního obrazu ani kurikula. V téměř každém městě – Prahu nevyjímaje – najdeme místa, která na první pohled nejsou zrovna líbivá. Proč tu ten prostor je? Jak vznikl a k čemu slouží? Něco zde je, něco se zde děje, ale je to těžko uchopitelné… Zamyšlení nad podobnými místy nabízejí autoři z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR ve výpravné monografii Město naruby – Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy, vydané v Nakladatelství Academia.

Podobá se světoznámému anglickému monumentu Stonehenge, je ovšem o 1500 let starší. K čemu pravěký rondel na okraji obce Vinoř sloužil? Mohl plnit náboženské funkce, nebo byl snad místem každodenního setkávání našich dávných předků? Kdo a proč tuto kruhovou stavbu vybudoval? Na tyto i další otázky by měl odpovědět výzkum vedený pražským Archeologickým ústavem AV ČR. Odborníci mají ojedinělou příležitost místo prozkoumat, a to téměř v celém rozsahu.

Po dvouleté pauze vynucené pandemií covidu-19 se v úterý 10. ledna 2023 v Národním divadle v Praze opět uskutečnilo slavnostní novoroční představení, které spolupořádala Akademie věd ČR. Své spolupracovníky, kolegy, přátele, vědce a vědkyně, členy vlády a parlamentu a další vážené hosty tentokrát pozvala na komediální operu Lazebník sevillský Gioachina Rossiniho. Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové patří věda a umění neodmyslitelně k sobě a pomáhají nám překonat i těžké chvíle. Ve svém projevu před představením připomněla, že Akademie měla v minulosti umění přímo v názvu. Předchůdkyně dnešní instituce vznikla v roce 1891 jako Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.   

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Laboratoř plazmových technologií, detašované pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, se nachází v nenápadné přízemní budově v průmyslovém areálu v pražských Letňanech. Experimenty, na kterých pracují zdejší odborníci, spadají především do oblasti základního výzkumu, ale výsledky přesahují i do aplikační sféry. Využití mohou najít například i v tokamaku, kde běžné konstrukční materiály nestačí. „Podílíme se na vývoji speciálních materiálů, které odolají vysokým tlakům, teplotám a působení plazmatu uvnitř reaktoru,“ vysvětluje vedoucí laboratoře Marek Janata.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Obec Jenštejn se nachází severovýchodně od Prahy. Turistu by červená značka zavedla ke zřícenině stejnojmenného hradu, najdeme tu ale také náves s kapličkou, na které se nachází jedna zajímavá brána – vede do areálu Depozitáře a Digitalizačního centra Knihovny AV ČR. Původně tři statky, dnes místo, kde se nacházejí dvě odborná pracoviště, jejichž účel a činnost ocení zejména milovníci knih.