Zahlavi

Tiskové zprávy

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
18. 07. 2024

Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědcům z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR se díky revoluční metodě podařilo to, o co se pokoušeli experti nejprestižnějších laboratoří.  Odhalení povrchové struktury chromozomu s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Nová zobrazovací metoda je už teď zásadním vylepšením pro vědeckou obec.

17. 07. 2024

Do třetího ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR, které koordinovali vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, se zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Z více než 850 pozorování se podařilo získat informace o rozšíření 27 nepůvodních druhů. Rozšiřovat databázi nepůvodních druhů o svá pozorování může veřejnost i nadále. V přírodě právě nyní nápadně kvete např. nepůvodní bolševník velkolepý, kolotočník ozdobný či netýkavka žláznatá.

17. 07. 2024

Americká mise InSight prokázala, že Mars je stále seismicky aktivní. Oblast Tharsis, největší sopečně-tektonická část planety, byla ovšem svou polohou mimo dosah seismometru SEIS. Případné otřesy vzniklé v této lokalitě by seismometr nedokázal zaznamenat, vzhledem k jeho poloze by totiž průchod seismických vln odstínilo jádro planety. Vědecký tým s účastí Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR proto ke zkoumání možné tektonické aktivity v této části planety zvolil jiný přístup. Na základě snímků o vysokém rozlišení vědci zdokumentovali a popsali geologicky mladé praskliny, které nejsou patrně starší než jeden milion let. Ze závěrů studie, již nedávno publikoval časopis Icarus, vyplývá, že jihovýchod Tharsis postihly v oblasti Claritas Fossae v geologicky nedávné minulosti seismické otřesy.

16. 07. 2024

Mezinárodní tým vědců zkoumal ve Finsku vliv kontaminace prostředí těžkými kovy na zbarvení skořápek vajec u populace lejska černohlavého a možné dopady na chování samců lejsků v důsledku těchto změn. Vědci zjistili, že modrá vejce lejsků měla v kontaminovaném prostředí vlivem strukturálních změn skořápky méně intenzivní zbarvení. Výsledky studie poukazují na možná rizika znečištění prostředí činností člověka pro různé druhy ptáků, které zbarvení vajec používají k signalizaci.

15. 07. 2024

Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR odkryla nový mechanismus vzájemného ovlivňování mikrotubulů a aktinového cytoskeletu při dělení buněk. Objev nedávno publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

15. 07. 2024

Novou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů.

12. 07. 2024

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR dnes otevírá výstavu Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí. Výstava představí ochranu památek v menších městech jako téma, které na počátku bouřlivého dvacátého století pozvolna vystoupilo do popředí širšího veřejného zájmu.

08. 07. 2024

Nová interaktivní aplikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR nabízí podrobné analytické vhledy do struktury a dlouhodobých trendů počtu zaměstnanců státu, výše jejich platů a výdajů na ně. Aplikace je veřejně dostupná.

03. 07. 2024

Muzeum Karlovy Vary ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR dnes otevírá výstavu Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních. Výstava představí fenomén židovských lázeňských hostů a jejich vliv na samotné lázně a život v nich od 17. století až do konce 30. let 20. století.

03. 07. 2024

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili nový způsob kontroly opravy poškozené DNA v lidských buňkách. Dosud byl protein RAD18 známý především v odpovědi buněk na působení UV záření. Nyní vědci zjistili, že RAD18 řídí také výběr specifických cest používaných k opravě zlomů DNA a zabraňuje tak rozvoji nestability genomu. Ta je jedním z charakteristických znaků rakoviny. Nové poznatky nedávno publikoval časopis Nucleic Acids Research.

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy