Tiskové zprávy

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.

Asociace pro paměťová studia svolává svou 9. výroční konferenci, která se uskuteční ve dnech 14.–18. července 2025 v Praze. Událost spojí akademiky, umělce a aktivisty z celého světa, aby společně zkoumali téma „Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita“. Konference se bude konat v prostorách Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a zaměří se na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich – v minulosti i současnosti.

Do aktuální výzvy Evropské kosmické agentury (ESA) k předkládání návrhů na středně velké, rychlé vědecké mise a malé rychlé vědecké mise se významně zapojila česká odborná komunita. Vědkyně, vědci, inženýrky a inženýři z České republiky zapojeni do programu Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo se podílí na celkem 11 návrzích, které cílí na různé oblasti kosmického výzkumu: od astrofyziky přes pozorování Slunce až po planetologii. 

Mezinárodní tým vedený experty a expertkami z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Univerzitou Ludvíka Maxmiliána v Mnichově identifikoval dva klíčové regulační geny ptačí imunity – IRF3 a IRF9, které byly až dosud považovány za chybějící v ptačích genomech. Tyto poznatky mění pohled na evoluci ptačí imunity a otevírají nové možnosti ve studiu ochrany proti virovým infekcím nejen hospodářských zvířat, ale i lidí. Ptáci jsou totiž přirozeným rezervoárem řady patogenů, které se přenášejí na člověka.

Sesuvy a další gravitační pohyby patří mezi nebezpečné přírodní jevy, které mohou ohrozit zájmy a majetek společnosti. A právě Valašsko patří mezi oblasti v České republice, kde se vyskytují nejčastěji. Zajímavosti o sesuvech nejen na Valašsku přibližuje nová výstava v Muzeu regionu Valašsko na zámku Vsetín.

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, využívaných ve velké míře v elektronice, medicíně, automobilovém a obranném průmyslu. Unikátní metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů. Vše se děje ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek. Výsledky výzkumu uveřejnil na konci června prestižní vědecký časopis Journal of the American Chemical Society (JACS).

Unikátní snímky rozmnožovacích orgánů květin, skryté očím i běžným mikroskopům, mají od zítřka až do 25. srpna možnost vidět návštěvníci Křížové chodby brněnské Nové radnice na Dominikánském náměstí. Expozice nese název Tajemství květního vývoje pod drobnohledem a jejími autory jsou vědci a vědkyně z brněnských pracovišť Akademie věd ČR: z Ústavu přístrojové techniky a Biofyzikálního ústavu. Fotografie pořídili unikátní metodou pokročilé environmentální rastrovací elektronové mikroskopie, která rostliny při snímkování nepoškodí.

Mise PLATO Evropské kosmické agentury (ESA) bude startovat v roce 2026 a od roku 2027 začne hledat planety podobné Zemi okolo hvězd slunečního typu. Významný milník v přípravě mise - optická lavice s 26 kamerami byla úspěšně nainstalována na modul vesmírné lodi. Nyní už zbývá jen nainstalovat solární panely. Česká republika je do mise aktivně zapojena v oblasti vývoje hardwaru a softwaru, stejně jako ve vědecké oblasti.

Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo.

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché sady „rozdělí svým potomkům“. Výzkum by mohl přispět třeba ke šlechtění.