Tiskové zprávy

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.

Díky aktuální studii z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je možné lépe než dosud sledovat dění v živých buňkách včetně reakcí organismu na léčiva nebo změn buněčných struktur. Podařilo se totiž vyvinout nový typ svítících značek, které zaručují kontrastnější a lépe viditelné snímky získané prostřednictvím fluorescenční mikroskopie. Objev je důležitý např. pro medicínu či farmaceutický průmysl. Tým vedený Milanem Vrábelem a Tomášem Slaninou z ÚOCHB spolupracoval na výzkumu se skupinou chemické biologie Pétera Keleho z Maďarska.

Staré stromy, zejména duby, jsou klíčem k zachování přírodní rozmanitosti našich lesů. Poskytují totiž útočiště tisícům vzácných a ohrožených druhů. Právě na jednom z takových stromů se po více než sto letech podařilo vědcům objevit lesknáčka dubového (Pityophagus quercus), jednoho z nejvzácnějších evropských brouků. Dosud byl znám z několika ojedinělých, převážně historických nálezů z jižní a střední Evropy, na našem území byl nalezen jen jednou v roce 1911 ve Střelicích u Brna. Od té doby byl nezvěstný. Až v roce 2022 našli vědci jeden exemplář na starém dubu v chráněné krajinné oblasti Soutok nedaleko zámečku Pohansko.

Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.

Kormorán velký patří k nejvýznamnějším rybožravým predátorům Evropy a jeho rostoucí populace představuje vážnou hrozbu pro původní druhy ryb v řekách. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR nyní v rámci mezinárodního projektu ProtectFish zahajují terénní experimenty, jejichž cílem je zjistit, jak moc jsou za ztráty cenných druhů ryb zodpovědní právě tito draví ptáci. Na řekách Střela a Svatava na Karlovarsku vědci instalují provazo-fáborkové zábrany, které mají snížit intenzitu lovu kormoránů a jejich dopad na rybí populace.

Zoonotický virus LCMV, který se může přenášet z hlodavců na člověka, je v populacích myši domácí obecně vzácný. Na místech, kde se však vyskytuje, může přetrvávat po desetiletí. Tento jev popsali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na základě dlouhodobého výzkumu v západních Čechách. Výsledky byly publikovány
v mezinárodním časopise Zoonoses and Public Health.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Imunitní systém dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu není přehnaně aktivní, ale naopak překvapivě nezralý a utlumený. Nová studie českých imunologů a dětských diabetologů publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že klíčové imunitní buňky včetně regulačních T lymfocytů u těchto dětí nedozrávají správně, což může přispívat k rozvoji autoimunitního onemocnění.

Ohnutím ocelového drátu se změní jeho magnetické vlastnosti. Jiný drát si svůj tvar pamatuje a vždy se do něj vrátí. Další materiály nacházejí využití v medicíně, v průmyslu, ve sportu. Rozvoj lidské společnosti úzce souvisí s jejich vývojem. Zajímavosti ze světa materiálů představuje interaktivní výstava Geniální materiál ve VIDA! science centru od 7. ledna do konce února 2026.