
Tiskové zprávy
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyÚstav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pořádá v úterý 11. února 2025 již třetí ročník akce „Věda podle vzoru žena“. Událost se koná u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě s cílem podpořit větší zapojení žen do vědeckého výzkumu.
DNA chromozomu Y u silenky širolisté, kvetoucí rostliny, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví, rozluštil mezinárodní tým s významnou účastí českých vědců. V aktuálním vydání časopisu Science badatelé popsali vznik a další evoluci chromozomu Y, který je u této rostliny nebývale velký. Identifikovali také možné geny zodpovědné za určení pohlaví. Nové poznatky přinášejí bližší pochopení evoluce a genetiky pohlavního rozmnožování u rostlin i u dalších organismů včetně člověka. Na výzkumu se podílely Ústav experimentální botaniky AV ČR a Biofyzikální ústav AV ČR.
Na dalším zkoumaném úseku plánovaného okruhu v katastru městské části Praha-Dubeč odkryli pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, pohřebiště z doby stěhování národů: celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm bohatá výbava.
Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR letos již podesáté oslaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. 11. února zahájí měsíc trvající kampaň, jejímž cílem je upozornit na změny, které by se v českém akademickém prostředí měly stát. Česká věda nemůže dále ignorovat strukturální nerovnosti, které vedou k odlivu talentu a potlačování potenciálu žen a dalších marginalizovaných skupin. V duchu letošního mezinárodního motta Accelerate Action chceme skrz zapojení inspirativních vědkyň a studujících vědeckých oborů akcentovat, že změna je nejen žádoucí, ale nutná.
Komunikace vědy je naše mise: výzkum, výuka, ale také srozumitelná prezentace vědy veřejnosti. Akademie věd ČR a Univerzita Karlova chtějí vytvářet příležitosti pro setkávání, sdílení a větší propojení klíčových aktérů komunikace vědy. Ve spolupráci s platformou SciComHub připravili první společnou akci: konferenci Komunikace vědy 360°. Uskuteční se v Praze ve čtvrtek 6. února a její dopolední část je přístupná veřejnosti online od 9.30.
Tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR a spolupracujících univerzit vyvinul novou metodu detekce molekul pro mikroskopii s lokalizací jednotlivých molekul (SMLM). Tato metoda, inspirovaná technikami používanými v astronomii k mapování hvězd, byla publikována v časopise Nature Communications. Využívá principy detekce signálů známé z radarů a astronomie a výrazně zlepšuje přesnost i reprodukovatelnost výsledků SMLM. Technologie nachází uplatnění v molekulární biologii, výzkumu léků a dalších vědeckých oborech.
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků. Bylo nalezeno 43 druhů nových pro Českou republiku, 12 zcela nových pro vědu a objeveny 2 nové rody.
Kožní infekce způsobené plísněmi, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky, by mohly být brzy diagnostikovány rychleji a přesněji díky výzkumu vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Nový přístup, který využívá analýzu těkavých organických látek (volatilů) produkovaných patogeny, otevírá cestu k inovativní diagnostické metodě. Těkavé látky se totiž v malém množství posléze uvolňují do ovzduší i během infekce na hostiteli, což přispívá k charakteristickému zápachu „zapařených nohou“. Výzkum publikoval prestižní časopis Mycopathologia.
O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích. Právě vydaná kolektivní publikace Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1760–1920) poprvé nahlíží vývoj literatury u nás jako celek. Knihu edičně připravili Václav Smyčka a Václav Petrbok z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který ji vydal společně s nakladatelstvím Akropolis.
Zajištění dostatku kvalitních potravin v době klimatické změny, zlepšení kvality půdy nebo výzkumu kontaminací se od letošního roku věnují odborníci ze šestnácti laboratoří Akademie věd ČR (AV ČR) a dvou desítek dalších pracovišť. Nový pětiletý program Udržitelná produkce a spotřeba potravin financuje Strategie AV21. Experti z různých oborů chtějí prostřednictvím konkrétních kroků napomoci fungování ekologicky odpovědného a ekonomicky efektivního potravinového systému.
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112