Tiskové zprávy

Pro předvolební diskuse think–tank IDEA představuje policy–brief věnovaný systému finanční podpory vysokoškolských studentů v České republice. Ten je ve srovnání s většinou vyspělých zemí velmi slabý, špatně zacílený a jeho modernizace přehlížena. Studie popisuje slabiny českého systému, prezentuje návrhy jeho změn, a také shrnuje, co v tomto ohledu slibují programy politických stran a hnutí.

Je pevnější nic, nebo ocel? Co všechno skrývá lidská DNA? A co je dexterimetr? Odpovědi zprostředkují expozice brněnských pracovišť Akademie věd ČR na Festivalu vědy & techniky. Společně s dalšími institucemi chtějí návštěvníky přesvědčit, že věda není nuda a je velmi užitečná. Festival vědy & techniky se koná 5.–7. září 2025 v pavilonu A brněnského výstaviště.

Memorandum o vzájemné spolupráci zaměřené na záchranu koně Převalského a dalších ohrožených druhů savců dnes podepsaly Zoo Praha, Akademie věd ČR a další přední české veřejné výzkumné instituce. Společné aktivity, které dokument vymezuje, zahrnují efektivní zachování genetického materiálu i ochranu ohrožených druhů v místě jejich výskytu i mimo něj. Obdobně komplexní program ochrany dosud v České republice chyběl.

Co je a není podle laiků filozofie, kdo se může označovat za filozofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti? Na tyto otázky hledal odpovědi reprezentativní výzkum Filozofie a česká veřejnost, který v loňském roce uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Cílem bylo – na rozdíl od dosavadních sond – získat detailní data o tom, jak filozofii vnímají lidé mimo akademické prostředí.

V noci z 23. na 24. července 2025 krátce před půl druhou hodinou středoevropského letního času byl z našeho území a z území sousedních států pozorován mimořádně jasný bolid. Jak jsme uvedli již 25. července na webových stránkách Astronomického ústavu AV ČR, bolid byl zaznamenán řadou přístrojů Evropské bolidové sítě a na jejich základě jsme zjistili, že skončil pádem malých meteoritů v Polsku. Jejich intenzivní hledání polskými kolegy ve vytyčené oblasti vedlo k úspěchu. První dva meteority byly nalezeny 12. srpna. Jde tak o další z řady případů, kdy naše data a výpočty pomohly k nalezení meteoritů.

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní publikovali studii, která přináší nové poznatky o rozdílném útlumu tvorby jednotlivých linií krevních buněk po narození.

Nadchnout lidi pro vědu a ukázat, kde všude nás provází – nejen to nabízí Festival vědy & techniky, který se koná 5.–7. září 2025 v areálu brněnského výstaviště. Letos se ho zúčastní také 13 pracovišť Akademie věd ČR, což je dosud největší zapojení AV ČR. Matadoři i nováčci festivalu návštěvníky vtáhnou třeba do světelných experimentů, fyzikálních zákonů a ukážou i tváře předků.

Dosud neznámou populaci kriticky ohrožené užovky stromové (Zamenis longissimus), navíc s mimořádně vysokou genetickou rozmanitostí, objevili v severních Čechách vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s dalšími specialisty. Užovky této izolované populace náležejí ke dvěma hlavním vývojovým liniím druhu, které se dnes jinde vyskytují zcela odděleně. Populace pravděpodobně uchovává genetickou paměť z klimaticky příznivého období a mohla by sehrát klíčovou roli v budoucím přežití a šíření druhu v souvislosti s probíhajícím oteplováním. 

Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centrum BIOCEV ve spolupráci se zahraničními kolegy nyní popsali dosud neznámou modifikaci, která tuto abecedu rozšiřuje o nové „písmeno“.

Nečekaný objev hlásí vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V druhu mikroskopické houby, která běžně žije na rostlinách po celém světě, identifikovali zcela nové látky s mimořádným potenciálem. Tyto sloučeniny, pojmenované gunaciny, prokázaly v laboratorních testech silné účinky proti parazitům způsobujícím nebezpečné tropické nemoci. Chemicky jsou podobné léčivým látkám z legendárního „čaje Inků“, stromu lapacho.