Tiskové zprávy

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Imunitní systém dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu není přehnaně aktivní, ale naopak překvapivě nezralý a utlumený. Nová studie českých imunologů a dětských diabetologů publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že klíčové imunitní buňky včetně regulačních T lymfocytů u těchto dětí nedozrávají správně, což může přispívat k rozvoji autoimunitního onemocnění.

Ohnutím ocelového drátu se změní jeho magnetické vlastnosti. Jiný drát si svůj tvar pamatuje a vždy se do něj vrátí. Další materiály nacházejí využití v medicíně, v průmyslu, ve sportu. Rozvoj lidské společnosti úzce souvisí s jejich vývojem. Zajímavosti ze světa materiálů představuje interaktivní výstava Geniální materiál ve VIDA! science centru od 7. ledna do konce února 2026.

Více než čtyři z deseti, skoro 42 % Čechů nemá, nechce mít anebo nedokáže pojmenovat svůj životní vzor. Těm, kteří jmenovali konkrétní osobu, jsou pak inspirací nejčastěji rodiče a z politiků Petr Pavel. V průzkumu Psychologického ústavu AV ČR a agentury Median odpovídalo více než tisíc respondentů.

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou studii, která poukazuje na dlouhodobou neefektivitu českého kapitálového důchodového pilíře. Tento systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli – zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu. Nová studie ukazuje, že hlavním problémem nejsou nízké vklady účastníků, ale extrémně nízké výnosy a vysoká poplatková zátěž. V důsledku toho jsou budoucí penzijní renty výrazně nižší, než by při stejných vkladech mohly být.

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin.

Splnit svou misi a pokračovat jinde: tak by se dala zjednodušeně představit úloha specializovaných buněk, které pomáhají při růstu a tvarování mléčné žlázy v období puberty. Jakmile buňky svůj úkol splní, promění se v jiný typ. Nové poznatky o vývoji mléčné žlázy shrnula studie týmu pod vedením Zuzany Sumbalové Koledové z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (ÚMG AV ČR). Publikoval ji časopis Nature Communications a může změnit pohled na regenerativní medicínu i léčbu některých nádorových a dalších onemocnění.

Do laboratoře rostlinných biologů dorazil přístroj, který dokáže zobrazit detaily buněk, dosud skryté i moderním mikroskopům. Nový superrezoluční mikroskop kombinuje tři pokročilé technologie a nabízí ostřejší snímky i možnost sledovat, jak spolu jednotlivé molekuly v buňkách interagují. Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR tak získává nástroj, který rozšíří možnosti výzkumu procesů důležitých pro růst a chování rostlin. Zařízení bude navíc dostupné i vědcům z dalších institucí, kteří jej mohou využít pro své projekty.

Vědci z Biologického centra AV ČR využili mimořádné příležitosti nízké hladiny vody v největší české vodní nádrži Lipno a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Průzkum vedli od konce října do druhé poloviny listopadu a odhalili téměř 50 různých rour, z nichž asi dvacet slouží či sloužilo k odvádění odpadní vod. Výsledkem je interaktivní mapa, která může sloužit jako podklad pro přípravu opatření ke zlepšení kvality vody na Lipně.

Česko se připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.