Zahlavi

Tiskové zprávy

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
16. 04. 2024

V pořadí 63. zasedání Akademického sněmu dnes začíná v Národním domě na Vinohradech. Na 270 zástupců z řad vědců a vědkyň, ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu bude schvalovat mimo jiné Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2023, Zprávu o hospodaření AV ČR v loňském roce a závěrečný účet. Na programu je také návrh úpravy Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR.

15. 04. 2024

Šedesát umělých hnízd pro candáty instalují v těchto dnech jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS) ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) na našem největším přehradním jezeře Lipno v jižních Čechách. Hnízda budou odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, několikrát týdně kontrolovat. Chtějí prověřit, zda populaci candátů na Lipně ohrožuje největší vrcholový predátor sladkých vod, sumec velký. Podle posledního průzkumu v září loňského roku se totiž ukazuje, že množství sumců na Lipně výrazně narůstá, zatímco candáti opět ubývají.

15. 04. 2024

Vědecká komunita i farmaceutické společnosti upírají velkou pozornost k vývoji nanoléčiv jako nedílné součásti moderních terapeutických metod. Pomoci by mohla zejména jako cílená léčba u nádorových onemocnění. Využití nanoléčiv ale podle posledních průzkumů funguje jen u některých pacientů. Vědci teď našli klíč k tomu, jak zjistit, jestli bude pro pacienta léčba pokročilými formami nanoléčiv významným benefitem, nebo zůstane bez efektu. Na výzkumu se podílelo dvanáct týmů z několika zemí, mezi nimi i vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

14. 04. 2024

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH AV ČR) se podíleli při rekonstrukci kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou na opravě keramické dlažby. Využili při tom technologii geopolymerních materiálů, kterou v ústavu již dlouho studují. Řadu původních rozbitých či prošlapaných keramických dlaždic na podlaze kostela opravili geopolymerem, tedy laboratorně vyrobeným materiálem na anorganické bázi. Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. Součástí opravy keramické dlažby byla i analýza historických dlaždic a následná výroba replik, jejíž postup vědci publikovali v prestižním časopise Case Studies in Construction Materials.

09. 04. 2024

Ústav dějin umění Akademie věd ČR (ÚDU AV ČR) dnes otevírá výstavu fotografií ve Window Gallery, netradiční galerii ve výlohách knihovny ústavu. Výstava představí téměř neznámou fotografickou tvorbu architekta Josefa Schulze.

03. 04. 2024

V Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) byla dnes otevřena nová laboratoř s biologickým zabezpečením BSL3 umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi. Tato laboratoř byla vybudována z dotace projektu EXCELES Národní ústav virologie a bakteriologie. Špičkově vybavené pracoviště za téměř 65 mil. korun umožní vědcům studovat např. žloutenku typu B, horečku údolí Rift, virus lidského imunodeficitu (HIV), ale také virus SARS-CoV-2. Studium vlastností, životních cyklů těchto i dalších virů a studium jejich interakce s přenašeči umožní identifikaci diagnostických a léčebných cílů.  

02. 04. 2024

Při příležitosti oslav 60. výročí svého založení připravil Ústav fyziky atmosféry AV ČR experimenty, přednášky a výstavy, které veřejnost zábavnou formou seznámí s výzkumem ústavu od povrchu Země až do vesmíru.

28. 03. 2024

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR mapuje ambice 15letých žáků stát se učitelem ve srovnání se zbytkem Evropy. Jak velký je zájem českých žáků o učitelskou profesi? Jaké faktory učitelské aspirace ovlivňují a jak jsme na tom v evropském srovnání? 

27. 03. 2024

Bakterie v chladném polárním potoce získávají energii ze světla. Odborníci ale zatím nedokázali odhalit, jak jejich fotosyntéza vlastně funguje. Miliardy let starou záhadu se proto s pomocí molekulárních metod snaží rozluštit  čeští vědci. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze.

26. 03. 2024

Při nedostatku kyslíku či živin buňky podléhají stresu. Osud stresované buňky z velké míry řídí protein ATF4. Ten zajišťuje, aby se buňky ze stresu rychle vzpamatovaly a nestaly se pro své okolí nebezpečné – například nekontrolovaným dělením a vznikem nádorových onemocnění. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR teď významně rozšířili popis již víc než dvacet let ustanoveného molekulárního mechanismu, kterým buňka hlavní „protistresový“ protein vytváří. A popsali novou, mnohem složitější cestu k jeho tvorbě. Výsledky, které publikoval časopis Cell Reports, jsou klíčové pro pochopení, jak naše těla reagují na stres. Mohou tak v budoucnu napomoci výzkumu léčebných terapií proti řadě onemocnění.  

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy