Tiskové zprávy

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí. Ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu - IIASA vyplývá, že při úvahách o adaptaci zemědělství na změny klimatu v konkrétním regionu je potřeba mít k dispozici i globální pohled, protože strategie založená na pouhé reakci na lokální projevy může být v kontextu globálního agrárního trhu chybná.

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a na horských vrcholech. Výsledky výzkumu publikoval v časopise Nature.

Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications.

Evropa získává poprvé v historii možnost nepřetržitě monitorovat aktivitu blesků z oběžné dráhy. Vděčí za to systému družic Meteosat třetí generace. První vědecké ověření kvality sledování blesků z vesmíru provedli čeští vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, kteří potvrdili vysokou přesnost nového klíčového přístroje Lightning Imager. Tento technologický nástroj, jenž dosud využívaly pouze americké a čínské družicové systémy, zásadně ovlivní bezpečnost letecké dopravy i přesnost krátkodobých předpovědí nebezpečných bouří v Evropě.

Rypoš lysý patří k nejpozoruhodnějším savcům planety – je mimořádně dlouhověký, odolný vůči nádorům a dobře snáší nedostatek kyslíku. Nová studie, na níž se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, však ukazuje, že se nejedná o jediný druh. Populace rypošů lysých tvoří tři historicky oddělené linie, z nichž jedna odpovídá samostatnému druhu. Objev publikovaný v Communications Biology mění dosavadní představu o diverzitě těchto neobvyklých savců a může otevřít nové směry biomedicínského výzkumu.

V úterý 17. března uplyne 130 let od narození jednoho z nejvýznamnějších českých fotografů 20. století, Josefa Sudka (1896–1976). Ústav dějin umění Akademie věd ČR při této příležitosti připomíná nejen Sudkovo mimořádné dílo, ale také rozsáhlý soubor jeho fotografií uložený ve sbírkách ústavu, který se stal východiskem dlouholetého výzkumu Sudkovy práce s fotografickou reprodukcí uměleckých děl.

Úspěšné oplození rostlin závisí na rychlém růstu pylové láčky – drobné trubici, která dopravuje samčí pohlavní buňky k vajíčku. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s francouzskými kolegy nyní objasnili, jak rostliny tento proces regulují. Popsali roli proteinu eIF3E, který udržuje optimální rychlost růstu pylové láčky pomocí genetických „spínačů” řídících tvorbu bílkovin. Výsledky publikované v prestižním časopise The Plant Cell přinášejí nové poznatky o pohlavním rozmnožování rostlin. Do budoucna mohou pomoci také při šlechtění odolnějších plodin s větší produkcí semen.

Bakterie rodu Bordetella, původce černého kašle a dalších respiračních onemocnění, aktivně obcházejí obranný mechanismus dýchacích cest. Využívají k tomu speciální bílkovinu, která „zakotví“ v buňkách hostitele. Unikátní mechanismus popsali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v časopise Science.

Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný a potvrzuje trend nastolený v předcházejících třech letech. Jedná se již o čtvrtý rok v řadě, kdy habry obecné raší v první březnové dekádě března, přestože průměrný termín za období let 1951 až 2025 této vývojové (tzv. fenologické) fáze je na počátku dubna, konkrétně čtvrtého. Uvedla to na základě pozorování Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.

Desítky přednášek, debat a workshopů napříč Českou republikou nabídne 27. ročník festivalu Týden mozku, který se koná od 9. do 15. března 2026 v Praze a na dalších místech České republiky. Tradiční popularizační akce představí nejnovější poznatky o funkci mozku, nervové soustavy i jejich onemocnění a léčbě.