Archiv aktualit

Antické mýty oslovují čtenáře dodnes. Zaujaly také porotu Magnesie Litery. Cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu tak 24. dubna 2025 převzala Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR za knihu Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. Publikaci vydalo její pracoviště společně s Nakladatelstvím Academia.

Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.

Zelení sice zatím příliš neoplývá, v budoucnu se v něm ale odehraje spousta výzkumů. Skleník, který Ústav experimentální botaniky AV ČR otevřel 16. dubna 2025, je vybaven moderními technologiemi, je energeticky úsporný a zároveň šetrný k životnímu prostředí. Součástí budovy skleníku jsou navíc i ubytovací prostory. Pracovišti by mohly pomoci přilákat nadějné vědce.

Potkají se biolog, matematik a religionista… To není začátek vtipu, ale ankety, jejímž jediným tématem je vajíčko. V těchto dnech jej vnímáme především jako klasický symbol Velikonoc. Jak ho ale vidí badatelé z různých vědních oborů? Kolik slov pro vyfouknuté vejce zná čeština a co ve skořápce odhalila rentgenová difrakce? Přinášíme vám vajíčko na sedm vědeckých způsobů.

Závislost na dovozu fosilních paliv, především ropy a zemního plynu vystavuje Evropu geopolitickému vydírání a činí ji ekonomicky zranitelnou. Je nutné pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a nevyměnit přitom jednu závislost za jinou. I z bezpečnostních důvodů je klíčové podporovat domácí udržitelnou energetiku a inovativní technologie. Jenže s těmi se také pojí rizika. Energetika se ukazuje být Achillovou patou Evropy, upozorňují vědci v expertní zprávě poradního sdružení European Academies Science Advisory Council (EASAC). Za Akademii věd ČR se na obsahu zprávy podíleli fyzik Antonín Fejfar a právnička Rita Sik-Simon.   

Frontální výuka už dávno není trendy a učitelé hledají efektivnější nástroje, jak žáky zaujmout. Jedním z nich je badatelská webová aplikace HistoryLab, na jejímž vývoji se podílela Akademie věd ČR. O tom, že dějepis může mít i podobu zábavného objevování a skládání střípků z minulosti, jsme hovořili s tvůrci aplikace. Článek vyšel na stránkách čtvrtletníku A / Magazín.

Ačkoli nevedou týmy ani neusilují o publikování výsledků ve významných vědeckých časopisech, pro pracoviště jsou nepostradatelní. Dlouholetou profesionální práci administrativních a technických pracovníků a dalších zaměstnanců ocenila 14. dubna 2025 Akademie věd ČR děkovnými listy. Předal jim je předseda instituce Radomír Pánek.

Šedesátá léta 20. století přinesla společnosti rozvolnění poměrů a naději, kterou ale uťal vpád vojsk Varšavské smlouvy. Právě historií předchůdkyně Akademie věd ČR v turbulentním období se zabývá kniha Dějiny Československé akademie věd II (1963–1970). Jejím hlavním autorem je Martin Franc. Jak se vepsala normalizace do fungování instituce?

Je všude kolem nás, ale uniká běžné detekci. Neutrino je subatomární částice – menší než atom, proton i elektron. Je tak titěrná, že se nedá přesně „zvážit“. Určuje se proto horní hranice její hmotnosti. Dosud tato hodnota činila 0,8 elektronvoltu. Mezinárodní experiment KATRIN prokázal, že neutrino je ještě lehčí: 0,45 elektronvoltu – přibližně milionkrát méně, než je hmotnost elektronu. Na měření se zásadně podílel tým vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Výsledky dnes zveřejnil prestižní časopis Science.

V dětství se Tomáš Čermák nedíval lidem do očí a neuměl s nimi navazovat vztahy, skoro tři roky strávil v nemocnici. Od té doby ale ušel kus cesty. Letošní maturant působí v Akademii věd ČR, chystá se ke studiu na prestižní zahraniční univerzitě a přebírá nejrůznější ocenění. Aktuálně se stal společně s devatenáctiletou Annou Podmanickou evropským vítězem The Earth Prize 2025. Cenu si vysloužili za projekt PURA určený k inovativnímu čistění vody. Při té příležitosti uveřejňujeme rozhovor s Tomášem Čermákem z podzimního čísla popularizačního časopisu A / Easy.