Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyStředověké a raně novověké textilie z Pražského hradu dokládají nejen vysokou úroveň dobové textilní produkce. Nejvýznamnější sbírku archeologických tkanin v Česku, jež je spojena s konkrétními historickými osobnostmi, přibližuje česko-anglická publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě. Monografie si 3. října 2024 odnesla z Cen Nakladatelství Academia titul kniha roku a stala se tím jejich absolutním vítězem.
Tkáňové inženýrství, strategie přežití rostlin, psychologie pracovního zdraví nebo matematická analýza modelů proudění tekutin. To jsou jen některá témata, kterými se zabývají badatelky z pracovišť Akademie věd ČR, jež magazín Forbes zařadil do žebříčku TOP vědkyně Česka 2024.
V České republice se nachází více než 370 židovských hřbitovů, z toho je asi jen polovina do určité míry zdokumentovaná. Kvalitní záznamy jsou přitom základem jejich obnovy a péče o ně. Na zpřesňování dokumentace se proto nyní intenzivně pracuje. O současných výzvách oboru se hovořilo na kolokviu Evropské iniciativy pro židovské hřbitovy (ESJF), na jehož organizaci se podílely Ústav dějin umění AV ČR a Židovská obec v Praze. Akci, která se konala od 30. září do 1. října 2024 v Praze, podpořilo německé ministerstvo zahraničních věcí.
Jakou cestou prochází rukopis od odevzdání až po tisk a knihkupecký pult? Co jsou toponyma a kde se s nimi můžeme setkat? To byla některá z témat letošní Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy. Vzdělávací kurz pořádá již od roku 2012 Akademie věd ČR pod hlavičkou Otevřené vědy. Cílem je představit účastníkům zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a literatuře. Na organizaci spolupracují tři pracoviště: Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu. Letošní ročník se konal od pondělí 30. září do středy 2. října 2024.
Když Martin Jindra jako středoškolák srazil na chodbě učitelku chemie, netušil, že se kvůli tomu stane stážistou Otevřené vědy, a nevědomky tím odstartuje i svou vědeckou kariéru. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde „stážoval“, nyní dokončuje doktorské studium a také pomáhá nové generaci studentů a studentek. Co podle něj přináší lektorování vědcům a vědkyním? A proč si, když se řekne popularizace, vzpomene na babičku?
Čtyři vědci a jedna vědkyně obdrželi 30. září 2024 ve vile Lanna v pražské Bubenči medaile Akademie věd ČR. Imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová, senátor a expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil získali nejvyšší čestné ocenění De scientia et humanitate optime meritis. Výzkumy rakouského historika Gerharda Ammerera a mikrobiologa Josefa Komendy ocenila instituce oborovými medailemi.
Popularizační aktivity Akademie věd ČR v letošním roce opět uspěly v konkurenci českých i slovenských komunikačních a marketingových projektů. Oficiální čtvrtletník A / Magazín, profil Akademie věd na sociální síti LinkedIn a Podcast Akademie věd získaly několik ocenění v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník.
V lesích, polích i opuštěných budovách živořily mezi březnem 1938 a začátkem války v září 1939 v hraničních prostorách střední Evropy desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Celé rodiny byly vyhnány ze svých vlastí, přitom do jiných států je pohraničníci nevpouštěli. Nedobrovolně tak po několik týdnů i měsíců větší i menší skupiny lidí obývaly „země nikoho“. K násilným vyhnáním masivně docházelo od března 1938 po anšlusu Rakouska a k další vlně pak na podzim po Mnichovské dohodě. Od jejího podpisu uplyne v neděli 29. září 86 let. O tématu pojednává následující text, který původně vyšel v A / Magazínu 1/2024.
Akademické svobody a jejich uplatnění v praxi, úskalí nových technologií ve vědě a výzkumu nebo důsledky neetického jednání vědců. To je výběr témat multioborové konference Vědecká integrita a úloha vědy, která se koná ve dnech 24.–26. září 2024 v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze. Program je rozdělen do devíti tematických bloků, v nichž vystupuje více než třicet přednášejících, mezi jinými právník Jiří Přibáň z Univerzity Cardiff nebo imunolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK. Úvodní přednášku proslovila bioetička Renata Veselská z Masarykovy univerzity a Bioethics Consulting. Konferenci pořádá Vědecká rada Akademie věd ČR.
V pražském Kongresovém centru se v pondělí 23. září 2024 sešli nejvýznamnější světoví experti na materiálové modelování. Konferenci s názvem Multiscale Materials Modeling (MMM11), která se koná pod záštitou Akademie věd ČR, hostí naše hlavní město historicky poprvé, a to až do pátku. Novinkou již jedenáctého ročníku této prestižní akce budou samostatná sympozia týkající se využití strojového učení, umělé inteligence a kvantových počítačů.