Zahlavi

Archiv aktualit

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
18. 07. 2024

Psal se rok 1842, když švýcarský botanik Karl Wilhelm von Nägeli jako první na světě pozoroval a popsal chromozomy. Výzkumy v oblasti genetiky a zobrazovacích metod od té doby značně pokročily a o více než 180 let později si podobně významné prvenství připisují badatelé ze dvou pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu přístrojové techniky a Ústavu experimentální botaniky. Díky nové metodě se jim podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu. Odhalení jeho povrchové struktury s miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Metodu výzkumníci představili 18. července 2024 na tiskové konferenci v Brně.

16. 07. 2024

Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) sdružuje špičkové vědce z celého světa. Mezi její členy nově patří jedna vědkyně a dva vědci z Akademie věd ČR: Alena Panicucci Zíková z Biologického centra AV ČR, Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

12. 07. 2024

Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Článek o jejím výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

11. 07. 2024

Chemie, jaderný výzkum a nejlepší článek v oboru humanitních věd – v těchto kategoriích cen, jež uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, uspěli dvě vědkyně a jeden vědec, které nominovala pracoviště Akademie věd ČR. Ocenění od francouzského velvyslance v Česku Stéphana Crouzata převzali David Dunlop z Ústavu organické chemie a biochemie, Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky a Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu.

08. 07. 2024

Pozůstatky pravěkého osídlení, zaniklá hradiště, tajemství ukrytá pod Vyšehradem či archeologie z kabiny letadla. To vše a mnoho dalšího čeká na návštěvníky, kteří se letos rozhodnou zúčastnit pátého ročníku oblíbené prázdninové akce Archeologické léto. Odborníci během ní na lokalitách po celé republice odkrývají příběhy minulosti a populární formou je zpřístupňují veřejnosti. Zájemci se můžou vydat na hrady, hradiště, pohřebiště, do archeoparků nebo navštívit právě probíhající výzkumy. Akci připravily Archeologický ústav AV ČR, Praha a Archeologický ústav AV ČR, Brno ve spolupráci s muzei, univerzitami, památkovými ústavy a dalšími organizacemi.

27. 06. 2024

Pražské metro letos slaví 50. výročí. Ideální doba ohlédnout se do minulých desetiletí, která mnozí současníci pamatují, a někteří na ně dokonce nostalgicky vzpomínají. Co tehdy lidem chutnalo? Kam se jezdilo na dovolenou? A jak to za komunismu bylo se sexem a vztahy? Přečtěte si hlavní téma aktuálního čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.

25. 06. 2024

Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate však Tomáše Pluskala zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku. Rozhovor s vědcem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

24. 06. 2024

Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdrželi hydrobiologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba. Oba působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jiří Nedoma se specializuje na mikrobiální ekologii vody, vědecká práce Jaroslava Vrby je těsně spjata se šumavskými jezery.

21. 06. 2024

Stavba, která učila nájemníky kolektivně žít, inspirace Apokalypsou v umění či vývoj šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v 19. století. I těmito tématy se zabývaly knihy, které vznikly na pracovištích Akademie věd ČR nebo vyšly v domovském Nakladatelství Academia a získaly některé z červnových literárních ocenění.

18. 06. 2024

Co vznikne spojením jaderné fyziky, urychlovače částic a radionuklidů? Účinná radiofarmaka se zaměřením na léčbu onkologických onemocnění! Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. Laboratoř s unikátní aparaturou, kde by výroba měla probíhat, se 18. června 2024 otevřela v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.