Archiv aktualit

Biorytmy, poškození mozku či neurosteroidy. Letošní Týden mozku je nabitý lákavými tématy. Již sedmadvacátý ročník festivalu odstartoval dnes a potrvá až do neděle 15. března. Pro veřejnost jsou připraveny popularizačně laděné přednášky, workshopy a debaty, výstavy či kvízy. Téměř osmdesátka akcí zaplní přednáškové sály v sedmi městech napříč celou republikou. Veškerý program je zdarma, některé akce nevyžadují rezervaci.

Loňské září se Dana Plavcová stala historicky první ombudsmankou Akademie věd ČR. Její úlohou je posilovat kulturu vzájemného respektu a odpovědnosti, aby instituce mohla co nejlépe naplňovat své poslání. Řeší konkrétní situace, které se týkají nežádoucího chování, a zároveň spoluvytváří preventivní opatření. Nyní ombudsmanka AV ČR zveřejnila první roční zprávu, v níž shrnuje své dosavadní aktivity. Co v ní najdeme?

Čeština měla v minulosti občas na kahánku. Podobné boje teď svádějí dialekty. Zuby nehty je ale při životě udržet nelze – mluvu včetně nářečních variant je totiž potřeba „nasát“ spolu s mateřským mlékem a žádný zásah shora nezabrání jazyku, aby se vyvíjel zcela spontánně. Dobře to vědí experti z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Jak fungují mechanismy v mozku při osvojování mateřštiny i cizích řečí, zase zkoumají vědci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Odzvonilo biflování slovíček? A jak do sebe vstřebat nový jazyk raz dva? Přečtěte si v novém čísle A / Magazínu.

Nestabilní geopolitická situace posledních let si žádá posílení obranného výzkumu. S tímto vědomím uzavřely Akademie věd ČR a Univerzita obrany rámcovou dohodu o spolupráci, která povede mimo jiné k využití poznatků z výzkumů v praxi. Dokument podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a rektor univerzity Jan Farlík 4. března 2026 v Konferenčním centru AV ČR zámek Třešť.

Už Karel Jaromír Erben se obával, že nářečí nepřežijí konec 19. století. Máme rok 2026 a moravské kuchařky nabírají polévku šufánkem, na Táborsku míchají obsah hrnce měchačkou a ve východních Čechách vydlabávají bylinky pajzákem. Dialekty přesto procházejí vývojem a je otázkou, jaká je čeká budoucnost. Bohatství a rozmanitost regionální mluvy stejně jako její postupné mizení představuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Do poloviny června si ji bezplatně můžou prohlédnout návštěvníci Galerie Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.

Váží pouhé dva až tři gramy. Je tak malinká a nenápadná, že není divu, že se před zraky celého světa dlouho skrývala. U objevu stál mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, kteří nový druh bělozubky pojmenovali Crocidura stanleyi. Drobný hmyzožravec z etiopských hor se díky své velikosti rázem zařadil mezi nejmenší savce planety. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Sedm dní nabitých poznáním, ale i zábavou nabízí tradiční festival Týden mozku, který začíná v pondělí 9. března. Návštěvníky zve na přednášky, debaty, workshopy či výstavy, jejichž společným jmenovatelem je nejzáhadnější orgán lidského těla. Všechny akce, které se odehrají v sedmi městech napříč Českou republikou, jsou zdarma.

Akademie věd ČR je nejvýznamnější vědeckou institucí v Česku a lídrem v základním výzkumu. Čím dál více se ale snaží také přenášet výsledky bádání do praxe. V posledních letech vzniklo při ústavech AV ČR hned několik spin-off firem a start-upů. Příklady slibných projektů přenosu transferu znalostí a technologií zazněly na konferenci Špičková věda v praxi, která se konala ve středu 25. února 2026 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě.

Vznikající akciová společnost má usnadnit uplatnění vědeckých výsledků v praxi. Mezi první akcionáře se řadí osm pracovišť Akademie věd ČR, postupně by se měly přidat další z celkem 54 ústavů. Nová dceřiná společnost AV ČR chce nastavit transparentní postupy pro zakládání technologických firem a definovat jasná pravidla pro vstup externího kapitálu do projektů. Záměr ve středu 25. února 2026 novinářům představili předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a místopředsedkyně Ilona Müllerová.

V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění. Petra Štěpančíková z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR se do lokalit bohatých na tektonické pohyby vydává několikrát ročně. „Na první pohled to je hromada kamení. Jenže když se na ni podíváte do detailu, zjistíte zajímavé věci hluboko do minulosti,“ říká vědkyně v A / Magazínu.