Archiv aktualit

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

Brněnské výstaviště následující tři dny ožívá vědou. Nechybí u toho ani Akademie věd ČR. V pavilonu A2 čtrnáctka akademických ústavů přichystala stánky s ukázkami ze svých výzkumů. Přinášíme přehled toho nejlepšího, co na akci návštěvníci uvidí. Festival vědy a techniky v Brně startuje v pátek 4. září v 9 hodin a potrvá až do neděle 6. září, kdy se jeho brány v 18 hodin uzavřou. Vstup je pro všechny zdarma.

Paměť buněk, moderní OLED displeje a čínská medicína. Těmto tématům se věnují vědci z Akademie věd ČR, kteří letos obdrželi ERC Starting grant. Pod úspěšnými projekty jsou podepsaní Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hedwig Waters z Etnologického ústavu AV ČR. Každý z nich na svůj výzkum obdrží zhruba 36 milionů korun během pěti let.

Zabíjí, ničí, ale i léčí. Včelí jed je rafinovaným koktejlem obsahujícím až stovku různých látek. Jak to, že téměř neviditelná kapička této tekutiny dokáže tak potrápit? A proč bývá útok na člověka pro včelu rozsudkem smrti? Do jihočeské laboratoře Dalibora Kodríka z Biologického centra Akademie věd ČR jsme se vydali s A / Magazínem.

Celkem 56 milionů korun letos získají vědci a vědkyně v programu Akademie budoucnosti. Podpoří návraty z kariérních přestávek, stáže začínajících i zkušených badatelů a šíření dobré praxe v podpoře excelence. Velký zájem vzbudil i podprogram Akvizice, který má přilákat badatele ze zahraničí: v jeho první výzvě se sešlo 42 návrhů.

Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?

Češi, Němci a Židé žili v Třešti na Vysočině vedle sebe po generace. Nacismus ale jejich poklidné soužití rozbil. Proč se ze sousedů stali nepřátelé ochotní poslat své bližní na smrt?

Bouřlivý obr Sluneční soustavy nese jméno mocného antického boha Jupitera. Vlastnosti blesků na této planetě pomáhá z Prahy odhalovat japonský vědec Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Stavbou observatoře v rodném Kóči si splnil sen a do svého bádání zapojuje i talentované středoškoláky. O tom, jak vědci poslouchají „hudbu sfér“, vypráví v aktuálním A / Magazínu.

Prachové částice pronikají při dýchání do respiračního systému – a čím jsou menší, tím hlouběji. Ty jemné se dostanou až do plic. Právě na ně se zaměřil tým Pavla Mikušky z Ústavu analytické chemie Akademie věd ČR. U Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy zjišťoval, co malí pacienti s astmatem nebo alergiemi dýchají. Přineslo přesunutí léčebny dětem čistší vzduch? Odkud znečištění pochází a které zjištění vědce překvapilo?

V osmé třídě se poprvé začetl do Platóna. A filozofie už ho nepustila. Jenže místo spisy starověkých myslitelů se dnes Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR probírá hlavně zlostnými komentáři na sítích. Zkoumá totiž, jak slova dokážou ubližovat, manipulovat i rozdělovat. A upozorňuje, že hate speech neprospívá ani svým autorům: „Podle některých hypotéz pravidelní hejtři dřív umírají. Podobně jako kuřáci zkrátka škodí nejen svému okolí, ale i sobě.“ Rozhovor s vědcem vyšel v časopise A / Easy.