Archiv aktualit

V probouzejícím se jaru se ukrývá životadárná síla. Tomu věřili lidé už odpradávna a vědci z Biologického centra AV ČR lidovou moudrost potvrzují. V listových pupenech je na rozdíl od květních uložena informace pro vznik celé nové rostliny, a ve velkém množství tak obsahují biologicky aktivní látky. Využívá toho gemmoterapie. O tom, jak funguje a co vlastně znamená latinské gemmo, jsme psali v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.

V Akademické radě zasednou poprvé Martin Pivokonský, Petr Baldrian nebo Soňa Ehlerová. V pořadí druhý mandát v radě pak obhájili Ilona Müllerová nebo Ondřej Beránek. Akademický sněm AV ČR na svém LXV. zasedání 18. března 2025 zvolil celkem 15 členů Akademické rady a 30 členů Vědecké rady. Funkční období jim začne 25. března, kdy se zároveň do čela Akademie věd ČR postaví nový předseda Radomír Pánek.

Ne každý hmyz má jepičí život. Královské páry termitů se dožívají i několika desítek let. Rekordy v dlouhověkosti drží také z evolučního hlediska – jejich vyspělé kolonie existovaly už v éře dinosaurů. Dlouhověkostí termitích královen a králů se zabývá tým Roberta Hanuse v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V suterénu pracoviště v Praze-Dejvicích vědci už několik desetiletí chovají laboratorní kolonie termitů. Co se jim podařilo zjistit o jejich „elixíru mládí“? V čem jsou si včely, mravenci a termiti vlastně podobní a čím se zástupci společenského hmyzu naopak liší? Těmto tématům se věnuje nové číslo A / Magazínu.

Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich životů: využíváme je v práci i během volnočasových aktivit, balí se do nich zboží i potraviny, neobejde se bez nich zdravotnictví ani výzkum. Mají ale zásadní stinnou stránku – plastový odpad se rozkládá stovky, ne-li tisíce let. Velká tichomořská odpadková skvrna je jasně viditelným důkazem zamoření životního prostředí. Je na čase opustit plasty? „Jako společnost máme možnost rozhodnout, jakou hodnotu materiálům přisoudíme – a podle toho s nimi také nakládat,“ říká v rozhovoru Zdeněk Starý z oddělení zpracování polymerních materiálů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR u příležitosti globálního dne recyklace, který připadá na 18. března.

Diabetici se potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin. V budoucnu by jim mohla pomoci nová látka, která nejenže zlepšuje citlivost na inzulin, ale zároveň chrání kosti. Experimentální sloučeninu nazvanou MSDC-0602K testují vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Studii publikoval prestižní časopis Metabolism.

Prezident Petr Pavel dnes, 13. března 2025, na Pražském hradě jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka. Jeho čtyřleté funkční období začne v úterý 25. března 2025. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce vystřídá biochemičku Evu Zažímalovou. Fyzika Radomíra Pánka zvolil jako kandidáta na předsedu Akademický sněm 10. prosince 2024.

Hmyz je nejrozmanitější skupinou živočichů na Zemi. Vědci dosud popsali více než milion druhů, může jich být ale až třicetkrát tolik. Mnohé jsou přitom pro naši planetu nepostradatelné – třeba při zpracování půdy nebo opylování květů. Jsou užiteční a zároveň fascinující – věděli jste třeba, že termití královský pár se může dožít dvou desítek let i více? Víte, jak rozeznat tuzemskou sršeň od invazní? A už jste někdy pohlédli do „obličeje“ krtonožce nebo škvorovi? Začtěte se do stránek prvního letošního čísla čtvrtletníku A / Magazín, který vydává Akademie věd ČR.

V Akademii věd ČR je o otázky spojené s otevřenou vědou velký zájem. Dokládá to i vysoká účast na představení iniciativy EOSC CZ v sídle na Národní třídě v Praze, kterého se zúčastnilo 69 zástupců z 41 pracovišť AV ČR. Program nabídl kromě odborných prezentací také prostor pro sdílení zkušeností i navazování spoluprací, čímž přispěl k posílení Open Science komunity v České republice.

Za zdánlivě nevinnými příběhy děl napsaných v období Protektorátu Čechy a Morava se často skrýval hlubší podtext. Pochopit ho ale vyžaduje více než jen znalosti literatury. „Hranice mezi interpretací a dezinterpretací díla je velmi tenká,“ říká Pavel Janoušek z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Jak lze rozklíčováním doby obohatit naše znalosti, prozradil na stránkách čtvrtletníku A / Magazín.

Umělá inteligence, Alzheimerova choroba, epilepsie, spánek či bolest – i o těchto tématech budou hovořit vědci a vědkyně na festivalu Týden mozku, který začal právě dnes a potrvá až do neděle. Letos se organizátorům podařilo připravit rekordní počet přednášek, workshopů, výstav, kvízů a dalších aktivit – je jich více než osmdesát, a to v osmi městech napříč celou Českou republikou. Veškerý program je zdarma, některé akce nevyžadují rezervaci.