Archiv aktualit

Účinkuje v pořadech Českého rozhlasu a pravidelně vystupuje i v dalších médiích především v souvislosti s virovými nákazami, onemocněním covid-19 a vývojem vakcín. Za zpřístupňování vědy veřejnosti převzal ve čtvrtek 7. prosince 2023 v Hrzánském paláci ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka Cenu předsedkyně RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje a inovací.

Kolem poloviny 10. století zaniklo v Čechách hned několik hradišť a jen chvíli poté vznikla v jejich blízkosti hradiště nová. Co k přesunům vedlo? Mohli za ně Přemyslovci, kteří upevňovali vládu nad zemí likvidací jiných knížecích dvorů? Nebo za stěhováním stály měnící se přírodní podmínky a zásobovací trasy? Ve své disertační práci se pokusí tyto otázky zodpovědět Daniel Dvořáček, který se stal prvním studentem společného doktorského studia realizovaného na základě spolupráce Akademie věd ČR s Univerzitou v Lipsku a Leibnizovým ústavem pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).

Využití by mohly najít například v elektrotechnice, lékařství či environmentálních technologiích. Řeč je o takzvaných víceškálových neboli multiškálových materiálech. Jejich výzkumem a vývojem se zabývají vědci a vědkyně v projektu AMULET, který sdružuje osm partnerů z akademické a výzkumné sféry. Konsorcium nyní získalo finanční podporu ve výši téměř půl miliardy korun ve výzvě Špičkový výzkum v rámci operačního programu Jan Amos Komenský Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Kočovné stepní kmeny Oghuzů, Pečeněhů a Baškirů, ale i volžští Bulhaři a severští obchodníci a válečníci ožívají na stránkách raně středověkého cestopisu, který právě vychází v překladu do českého jazyka. Knihu Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům: 921–922 arabského diplomata Ibn Fadlána přeložil Ondřej Beránek z Orientálního ústavu AV ČR a v edici Orient vydalo Nakladatelství Academia. Publikace přináší pozoruhodné informace o dávných populacích, které před tisícovkou let kočovaly oblastí eurasijské stepi.

V jubilejním desátém ročníku fotosoutěže zaměstnanců Akademie věd ČR zvítězila fotografie Dušana Tichoně z Ústavu fyziky materiálů AV ČR s názvem Životní forma železa. Všechny oceněné fotografie je možné zhlédnout na velkoformátové výstavě v Galerii Věda a umění v hlavní budově AV ČR na Národní třídě v Praze až do 31. ledna 2024. Vstup je zdarma.

Kontrola záchvatů epilepsie, omezení používání laboratorních zvířat i nový pohled na dějiny násilí. Šestice výzkumů, za něž zkušení vědci i mladé badatelky a badatelé převzali 27. listopadu 2023 ve vile Lanna ceny Akademie věd ČR, má světový význam a potenciál pozitivně ovlivnit kvalitu lidského života.

V reprezentativních prostorách pražského Schebkova paláce se 23. listopadu 2023 uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků 30. ročníku soutěže firemní komunikace Czech Top 100. První příčku v kategorii nejlepších firemních časopisů pro zákazníky získal oficiální čtvrtletník Akademie věd A / Magazín.

Slavnostní galavečer národní soutěže Česká hlava pro vědce za jejich patenty a objevy se uskutečnil 26. listopadu 2023 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v pražských Jinonicích. Národní cenu vlády Česká hlava získala odbornice na kardiovaskulární onemocnění, ischemickou chorobu srdeční, aterotrombózu a aterotrombotickou terapii Zuzana Moťovská z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Bodoval také Tomáš Brabec z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Za svůj výzkum, který by mohl vést k novým postupům v léčbě zánětlivých onemocnění střev, si odnesl mimořádnou cenu odborné poroty.

Nevěra vlaštovky obecné, singularita pod mikroskopem, experimentální středověk nebo kvantově chemické výpočty molekul. Tato témata a desítky dalších podobně zajímavých si zvolili studenti a studentky středních škol pro své stáže na pracovištích Akademie věd ČR. Tento týden se letošní stážisti sešli na konferenci programu Otevřená věda, aby na ní prezentovali výsledky svého bádání. Autoři nejlépe pojatých prezentací si odnesli ocenění.

Od vnějšího ucha až po sluchový nerv. Nový kompletní počítačový model ucha, který vyvinuli badatelé z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, umožní neinvazivně zkoumat sluch savců včetně člověka, a to v nebývalé šíři. Pomoci má nejen k lepšímu poznání lidského ucha, ale i ke zdokonalení sluchových pomůcek. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Hearing Research.