![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyPo předešlé covidové olympiádě v Tokiu se konečně můžeme těšit na pořádnou oslavu sportu. Už za pár dní začínají letní olympijské hry v Paříži. Zcela bezstarostná jízda nás ale zřejmě nečeká, o čemž svědčí masivní bezpečnostní opatření ve francouzské metropoli. Nebudou chtít hry narušit teroristé? Nebo klimatičtí aktivisté? Jak se do ducha her zapíše válka na Ukrajině a v Gaze? Ačkoli v sobě novodobé olympijské hry od počátku nesou poselství idealismu a míru, téměř vždy se jich války a konflikty nějak dotkly. Podívali jsme se na pár příkladů z minulosti. Text vyšel v časopise A / Easy 1/2024.
Psal se rok 1842, když švýcarský botanik Karl Wilhelm von Nägeli jako první na světě pozoroval a popsal chromozomy. Výzkumy v oblasti genetiky a zobrazovacích metod od té doby značně pokročily a o více než 180 let později si podobně významné prvenství připisují badatelé ze dvou pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu přístrojové techniky a Ústavu experimentální botaniky. Díky nové metodě se jim podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu. Odhalení jeho povrchové struktury s miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Metodu výzkumníci představili 18. července 2024 na tiskové konferenci v Brně.
Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) sdružuje špičkové vědce z celého světa. Mezi její členy nově patří jedna vědkyně a dva vědci z Akademie věd ČR: Alena Panicucci Zíková z Biologického centra AV ČR, Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Článek o jejím výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.
Chemie, jaderný výzkum a nejlepší článek v oboru humanitních věd – v těchto kategoriích cen, jež uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, uspěli dvě vědkyně a jeden vědec, které nominovala pracoviště Akademie věd ČR. Ocenění od francouzského velvyslance v Česku Stéphana Crouzata převzali David Dunlop z Ústavu organické chemie a biochemie, Adéla Jagerová z Ústavu jaderné fyziky a Kristýna Kaucká z Masarykova ústavu a Archivu.
Pozůstatky pravěkého osídlení, zaniklá hradiště, tajemství ukrytá pod Vyšehradem či archeologie z kabiny letadla. To vše a mnoho dalšího čeká na návštěvníky, kteří se letos rozhodnou zúčastnit pátého ročníku oblíbené prázdninové akce Archeologické léto. Odborníci během ní na lokalitách po celé republice odkrývají příběhy minulosti a populární formou je zpřístupňují veřejnosti. Zájemci se můžou vydat na hrady, hradiště, pohřebiště, do archeoparků nebo navštívit právě probíhající výzkumy. Akci připravily Archeologický ústav AV ČR, Praha a Archeologický ústav AV ČR, Brno ve spolupráci s muzei, univerzitami, památkovými ústavy a dalšími organizacemi.
Pražské metro letos slaví 50. výročí. Ideální doba ohlédnout se do minulých desetiletí, která mnozí současníci pamatují, a někteří na ně dokonce nostalgicky vzpomínají. Co tehdy lidem chutnalo? Kam se jezdilo na dovolenou? A jak to za komunismu bylo se sexem a vztahy? Přečtěte si hlavní téma aktuálního čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.
Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate však Tomáše Pluskala zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku. Rozhovor s vědcem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyšel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.
Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdrželi hydrobiologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba. Oba působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jiří Nedoma se specializuje na mikrobiální ekologii vody, vědecká práce Jaroslava Vrby je těsně spjata se šumavskými jezery.
Stavba, která učila nájemníky kolektivně žít, inspirace Apokalypsou v umění či vývoj šlechty a šlechtické politiky v Rakousku a Uhrách v 19. století. I těmito tématy se zabývaly knihy, které vznikly na pracovištích Akademie věd ČR nebo vyšly v domovském Nakladatelství Academia a získaly některé z červnových literárních ocenění.