Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
11. 03. 2024
Nejnovější výzkum našeho nejsložitějšího orgánu, hrozby i příležitosti umělé inteligence či hlavolamy a trénink paměti. To vše nabízí pětadvacátý ročník Týdne mozku, který dnes slavnostně zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Festival nabízí přednášky, workshopy i výstavy, více než 60 akcí nejen v Praze, ale i v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Jihlavě nebo Karviné. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je třeba se registrovat. Z programu můžete vybírat na webových stránkách festivalu.
„Říká se, že člověku do hlavy nevidíme. Ona to ale není úplně pravda, protože někteří naši kolegové třeba z Ústavu experimentální medicíny a dalších vědeckých pracovišť alespoň částečně vědí, co se v lidském mozku děje. Týden mozku, který právě začíná, jejich současné vědecké poznatky podává veřejnosti podnětnou a přístupnou formou,“ řekla při slavnostním zahájení festivalu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Je moc dobře, že je o takové aktivity zájem. Už pár dní po zveřejnění programu byly některé přednášky beznadějně obsazené.“
Týden mozku se poprvé konal v roce 1998 v návaznosti na celosvětovou kampaň Brain Awareness Week. Za posledních pětadvacet let se rozrostl z původně komornější akce na celorepublikovou úroveň. „Mám velkou radost, že se k festivalu připojuje tolik měst a institucí. Svědčí to o tom, že sémě bylo zaseto správně a akce se dále šíří a vzkvétá. Letos poprvé budeme mít i významnou zahraniční účast,“ poznamenal neurovědec Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který tradici festivalu v Česku založil. Připomněl tak, že ve středu je na programu vystoupení americké neurovědkyně Anne M. Andrews z Kalifornské univerzity v USA.
„Letošní ročník je jeden z prvních, kde se výrazněji objevuje téma umělé inteligence, která začíná vstupovat do našich životů. Podílí se na zpracování dat velkých souborů, a pomáhá nám tím pochopit některé složité procesy, ale současně může být i hrozbou,“ řekl další mluvčí slavnostního zahájení Týdne mozku Jiří Paleček z České společnosti pro neurovědy při České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Tématu se věnuje mimo jiné přednáška Možnosti umělé inteligence v analýze CT u pacientů s podezřením na cévní mozkovou příhodu, kterou hostí Lékařská fakulta Ostravské univerzity, nebo Může umělá inteligence přemýšlet a samostatně se vyvíjet?, jež se koná v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě v Praze.
Tipy na další zajímavé přednášky a aktivity naleznete také v článku Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku na našem webu.
Všechny potřebné informace najdete na webu http://www.tydenmozku.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
- Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
- Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
- Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
- Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
- A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
- 10. ročník soutěže Věda fotogenická: železo, dračí krev a broučí predátor
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.