Zahlavi

Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd

13. 02. 2024

Na 37 pracovištích Akademie věd ČR se v letošním jubilejním 20. ročníku projektu Otevřená věda uskuteční celkem 119 stáží. Lektoři si své studenty vybrali z 1481 přihlášek, které přišly od 818 středoškoláků z celé České republiky. Nejvíce mladé lidi již tradičně lákaly lékařské vědy, ale také psychologie, biologie, chemie a fyzika. Nejžádanějšími pracovišti byly Fyziologický ústav, Psychologický ústav, Ústav molekulární genetiky a Ústav jaderné fyziky.

Bezkonkurenčně nejvíce přihlášek přišlo lektorce Heleně Janíčkové z Fyziologického ústavu AV ČR. Vybírat mohla z bezmála osmdesáti. Její výzkumné téma se zabývá expresí a funkcemi nikotinových receptorů. „Receptory budeme zkoumat jak in vitro, tedy v buněčných a neuronových kulturách, tak také in vivo, přímo v různých částech myšího mozku. Zajímat nás bude exprese nikotinových receptorů, tedy to, ve kterých buňkách jsou přítomné,“ zmiňuje vědkyně v upoutávce na stáž.

Na pomyslném druhém místě zájmu studentů byla stáž Kateřiny Chládkové z Psychologického ústavu AV ČR, přišlo jí 52 přihlášek. Studenti se budou pod jejím vedením věnovat tématu Naladění mozku na cizí jazyk pomocí hudby. O velmi zajímavém výzkumu vývoje řeči jsme psali v našem časopise A / Věda a výzkum. Poslechnout si můžete také epizodu podcastu:

Jak to chodí na stáži
Stáž trvá celý kalendářní rok včetně prázdnin a je zdarma. Student ji může absolvovat sám nebo spolu s dalšími dvěma kolegy v malém vědeckém týmu. Minimálně by měl „stážovat“ osm hodin v měsíci, vědecké práci se ale může věnovat i déle, vždy záleží na domluvě s daným lektorem nebo lektorkou.

O stážích Otevřené vědy si nedávno povídala naše podcasterka Jitka Kostelníková s dvěma lektorkami – Irenou Adámkovou z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Markétou Fílovou z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a s absolventem tří stáží Štěpánem Tomkem.

Příběhy mladých absolventů Otevřené vědy si můžete přečíst v různých číslech akademického časopisu A/ Easy (dříve AΩ / Věda pro každého), třeba v článku Přičichnout k vědě nebo Dodo a pan Neuron.  

Stáže se uzavírají vždy v listopadu velkou studentskou konferencí. Podrobnosti o té loňské si můžete přečíst v článku na webu Akademie věd: Středoškoláci představili výsledky svých stáží na konferenci Otevřené vědy.

Všechny potřebné informace lze snadno najít na webu www.otevrenaveda.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Otevřená věda

2botanika

2botanika

3staziste

3staziste

5sociologie

5sociologie

6

6

Konference. 2023. foto_radeklavicka

Konference. 2023. foto_radeklavicka

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce