04. 12. 2023
Kolem poloviny 10. století zaniklo v Čechách hned několik hradišť a jen chvíli poté vznikla v jejich blízkosti hradiště nová. Co k přesunům vedlo? Mohli za ně Přemyslovci, kteří upevňovali vládu nad zemí likvidací jiných knížecích dvorů? ...
10. 10. 2023
Měsíce těsně před vypuknutím druhé světové války se zapsaly do dějin tragickými událostmi jako byla Křišťálová noc, anšlus Rakouska nebo podpis Mnichovské dohody. ...
02. 08. 2023
Vlak dorazil do Osvětimi za tmy. Za doprovodu štěkotu psů, kopanců a nadávek ji vyhnali z vagonu, do tábora šla pěšky. Vytetovali jí číslo a z Vlasty Danielové byla „Cvelfhundrtfynfuntfírcich“. ...
24. 07. 2023
Rituál, při němž se vzácné šperky a další cennosti ocitly v zemi, se odehrál přibližně před 2600 lety. Jak probíhal, můžeme jen spekulovat. ...
11. 07. 2023
Korálky, ozdobné spony, mince, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Takové artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě. ...
03. 05. 2023
Budova Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se nachází v pražské Libni. V jejích útrobách najdeme depozitáře plné historických a osobních fondů mnoha význačných postav československých dějin. ...

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce