Podcasty

Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nástroj v rukou umělce, nebo hrozba pro naši schopnost rozeznat realitu? A proč bychom se chatbotů měli ptát jako desetileté děti? Poslechněte si, jak matematika vrací zrak Hubbleovu teleskopu a hlídá zdraví lidských hlasivek i podmínky hospodářských zvířat. 

Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů dostala, proč ji zajímá, jaký mají vztah s hostitelem a čím jsou pro ni výjimečné gorily. Vědkyně také popisuje, jak se jí daří skloubit bádání s výchovou tří dětí a nastiňuje plány na další výjezd do terénu, tentokrát do asijského Laosu, kde se podílí na výzkumu hlístic. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se pocity nejistoty pouze dívek, nebo je prožívají i chlapci? Vydejte se společně s redaktorkou A / Magazínu Leonou Matuškovou na Science brunch, který pro studentky a studenty středních škol uspořádal Fyzikální ústav AV ČR společně s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Událost se konala při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Ten pravidelně připadá na 11. února s cílem upozornit na překážky, jimž polovina lidstva stále čelí v oblasti vědy a výzkumu.

Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako v současné době. Řeší se bezkonkurenční efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED diod. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR.

Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ může páchnout a vypadat jako lejno? A že včela medonosná není ideální opylovačkou? Poslechněte si, jak nadšený výzkumník instaluje kamery v pralese, proč je ekonomicky výhodné podporovat diverzitu opylovačů, nebo jak má vypadat funkční hmyzí hotel. 

Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o současné podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek i jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav Otčenášek, a projekt Písňovna, za kterým stojí Matěj Kratochvíl. Uslyšíte netradiční koledy, záznamy čertů z Valašska i to, odkud se vzal zvyk štědrovečerní televizní pohádky.

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z blesků umět využívat energii? A vyskytují se i na jiných planetách? Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Věděli jste, že existuje více typů blesků a směřují nejen dolů, ale „tančí“ i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se dotýká zázraku stvoření nového života. Každý šestý pár na planetě se přitom v současné době potýká s problémem počít dítě přirozenou cestou. Reprodukční biologie proto nabývá na významu. Jednou z vědkyň, jež hledají a vyvíjejí nové šetrnější metody asistované reprodukce, je Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV ČR, vedoucí laboratoře reprodukční biologie a ředitelka spin-offu Molecule 46. Poslechněte si, na čem přesně pracuje a jestli a kdy se výsledky z její laboratoře dostanou až do praxe.

Může být mapa uměleckým dílem nebo nástrojem moci? Jitka Močičková z Historického ústavu AV ČR se věnuje dějinám kartografie a spravuje Mapovou sbírku. Ta obsahuje kartografické dokumenty vzniklé od konce 16. do počátku 21. století. Velká část sbírky je digitalizovaná a přístupná na portále Chartae antiquae. Badatelka představuje i projekt interaktivního obrazu středověké Prahy, který vychází z unikátního plánu historika z 19. století Václava Vladivoje Tomka, díky kterému se můžete „projít“ po historickém centru metropole. Poslechněte si, proč by si historička přála propagandistickou mapu, co našla na rubu některých map a jaký rozměr vnáší do jejího oboru digitalizace. 

Přidejte se k druhému putování po krajině Tachovska, kterou provází historik a etnolog Jiří Woitsch, ředitel Etnologického ústavu AV ČR. Tentokrát jsme se drželi v bývalém hraničním pásmu, prošli jsme relikty zaniklé obce Jedlina, kde jsme objevili malý poklad v kovové schránce. Prozkoumali jsme rotu Vašíček, která navzdory svému rozpadu stále uchovává příběhy pohraničníků sloužících někdejší socialistické vlasti. Při konfrontaci se stinnou stránkou naší historie se ptáme, zda a jak bychom si měli podobná místa připomínat. Na rozpadajím se hřbitově se pak zamýšlíme, jestli je zánik přirozeným procesem dění. Zaposlouchejte se do krajiny, která je i bez lidí plná příběhů.