Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou. 

Proč donekonečna reprízovaný film Kristián není relevantním obrazem meziválečného období? Kde všude zněl jazz a kolik kin byste našli na Václavském náměstí? Na otázky hledají odpověď autoři monografie Gesto a skutečnost. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedený Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR sleduje ve čtyřicítce případových studií, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz. 

Vydejte se s námi na Vysočinu do Studence, kde mezi lesy a na břehu rybníka sídlí Ústav biologie obratlovců AV ČR. Místními laboratořemi a chovy ptáků i drobných savců nás provede ředitel instituce Josef Bryja.  V rozhovoru se ale dostaneme až do Afriky, kam vědec pravidelně vyráží na expedice, aby tam zkoumal biodiverzitu. Právě v oblasti Etiopské vysočiny realizoval jeho tým průlomové objevy.

Osteoporóza – tichá zlodějka kostí – postihuje až deset procent populace. Jak jí předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vyplatí denně si vyšlápnout schody? V epizodě Podcastu Akademie věd se ptáme Michaely Tencerové z Fyziologického ústavu AV ČR, která se spolu se svým týmem věnuje výzkumu molekulární fyziologie kostí. 

Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes deset let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR a je koordinátorkou mezioborového výzkumného programu Strategie AV21 s názvem Epicentra civilizace. K celoživotnímu zájmu o středověk ji přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a spíše než známé historické osobnosti ji lákají skryté vrstvy dějin. V epizodě Podcastu Akademie věd prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v období středověku. Také vás zajímá, jak vypadají experimenty v historických vědách? A co má badatelka společného s výjimečným archeoskanzenem Curia Vítkov, rekonstruovaným dvorcem z 12. století včetně zahrady a pole? Objevte nečekané odstíny středověku. 

Eutanazie, pacientská práva nebo poskytování zdravotní péče v krizi – to jsou některá z témat, kterými se zabývá Kabinet biomedicíny a zdravotnického práva Ústavu státu a práva AV ČR vedený Tomášem Doležalem. Poslechněte si, jak podle výzkumu komunikují čeští lékaři s pacienty v závěru života nebo proč je tzv. informovaný souhlas klíčovým stavebním kamenem dobrého vztahu s ošetřujícím lékařem. Dozvíte se také, zda máme být obezřetní při využívání AI ve zdravotnictví, s níž se už běžně setkáváme např. v chatbotech nebo v diagnostických aplikacích. A tipli byste si, jakým pacientem je sám Tomáš Doležal? 

Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provází evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu vývojových procesů v oblasti fyziologie, genetiky, ekologie a evoluce. Velkými pomocníky jsou jim přitom zvířata jako modelové organismy. Díky nim se daří vyvíjet např. léčebné metody Crohnovy a Huntingtonovy choroby.

Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Dietrichovou obraz nejkouzelnějších svátků roku založený na desítkách životních příběhů sahajících až 180 let do minulosti.

Algebra je překladačem mezi podobory matematiky a v některých disciplínách je univerzálním jazykem. „S určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již nedokazují? Proč se nestal informatikem a vydal se místo toho na cestu „dlážděnou“ diagramy? A potvrzuje mladý vědec stereotyp, že matematici jsou i dobří hudebníci?

Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd.