Inspirativní rozhovory s vědci a vědkyněmi i audiočlánky z A / Magazínu. To je Podcast Akademie věd, kterému se opakovaně daří umísťovat se v oborových soutěžích. Po květnové nominaci na Novinářskou cenu si podcast aktuálně vysloužil ocenění Fénix Awards. Porota složená z osobností z marketingu, médií, byznysu a průmyslu vybírala vítěze v nejrůznějších kategoriích z více než čtyř set přihlášených projektů od zhruba šesti stovek firem a institucí. Předávání cen se uskutečnilo 2. října 2025 v SaSaZu v Praze.

Mohou se škodlivé látky dostat až na náš stůl? Je konzumace ryb vždy bezpečná? A dá se nějak zbavit věčných chemikálií? Poslechněte si laureátku Prémie Otto Wichterleho, hydrobioložku Ivanu Vejříkovou z Biologického centra AV ČR, která vysvětluje, proč je monitoring řek a vodních ploch důležitý, jak jsou naše vodní ekosystémy legislativně chráněny a proč je řeka Ohře dlouhodobě poznamenána znečištěním rtutí. Nadšená popularizátorka také prozradí, kde se zrodil její zájem o vodní svět, proč se musela naučit potápět, nebo jaké to je fungovat na více frontách, vědecké i rodinné. Sledujte náš podcast nově i ve videu: na Spotify i YouTube.

Vůně, vonné masti a parfémy doprovázejí lidstvo celá tisíciletí. Velmi důležitou roli hrály ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Právě tomuto období se věnuje v mezioborovém projektu  Alchymie vůní kanadský historik vědy Sean Coughlin, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jak se k tak nezvyklému výzkumnému tématu dostal? Proč se podle něho hodí, aby uměl historik vědy vařit? A jaký význam v jeho rozhodnutí usadit se u nás měla alchymistická tradice Prahy? 

Co jsou gravitační vlny a jak je ze Země detekujeme? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o minulosti kosmu zjistit víc informací? V Podcastu Akademie věd na otázky Jitky Kostelníkové odpovídá teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. Vysvětluje, proč se gravitační vlny nedají snadno zachytit, co je jejich zdrojem nebo jak zní srážka černých děr. Mladý vědec oceněný Prémií Otto Wichterleho také prozrazuje, proč relaxuje zrovna u vaření a jaký má vztah k rodnému Mostu. Sledujte nás nově i ve videu na Spotify a YouTube.

Šikana je typem agrese, pro který je typická asymetrie sil. Co to přesně znamená a kdy se takové chování nevyplácí? Je vždy dobré se zastat oběti? Budou někdy školy úplně bez šikany? Psycholožka Lenka Kollerová přináší hluboký vhled do této problematiky a představuje výzkum laboratoře sociálního a emocionálního vývoje Psychologického ústavu AV ČR, kde se svým týmem studuje vrstevnické vztahy mezi dospívajícími hlavně ve školním prostředí. Sledujte náš podcast nově i ve videu: na Spotify i YouTube.

Zapomeňte na klišé o Sudetech bez paměti. V terénní epizodě dvoudílného putování vás ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch provede Tachovskem, regionem plným temných příběhů, ale i nečekaných proměn. Zastavíme se u zaniklé obce Pořejov (Purschau), která byla po vysídlení německého obyvatelstva zavezena skládkou, nebo u ruin poutního kostela sv. Anny s přilehlým rozpadajím se hřbitovem. Dostaneme se i do oblasti bývalého pohraničního pásma, kde se dozvíte, jak to bylo doopravdy s přestřižením železné opony v Nových Domcích u Rozvadova.

Využíváte ChatGPT nebo jinou generativní umělou inteligenci? A napadlo vás, jak proměňuje naše myšlení a vzdělávání? Stanou se charaktery AI našimi učiteli, kouči, nebo dokonce nejlepšími přáteli? Poslechněte si rozhovor o technologii, která zásadně ovlivní naši budoucnost. Hostem epizody je Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR, který vede CREAITE lab. Se svým týmem zkoumá možnosti generativních nástrojů umělé inteligence pro zlepšení tvůrčího řešení problémů a zajímá ho taky průnik mezi AI a lidskou kreativitou. 

Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou. 

Proč donekonečna reprízovaný film Kristián není relevantním obrazem meziválečného období? Kde všude zněl jazz a kolik kin byste našli na Václavském náměstí? Na otázky hledají odpověď autoři monografie Gesto a skutečnost. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedený Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR sleduje ve čtyřicítce případových studií, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz.