Podcasty

Kolik znáte nářečí? Mluvíte po naszymu, hanácke nebo třeba s ostravskym kratkym zobakem? Nářečí jsou součástí naší identity, a přestože jsou ohrožená, nemizí. Jaké dialekty u nás máme a podle čeho se dělí? Dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR se oboru věnuje více než 30 let a specializuje se na tvorbu nářečových slovníků. Poslechněte si, jak odbornice uvažuje o naší mluvě, jaké nářečí je jí vlastní nebo v čem je ojedinělý projekt Staň se superdialektologem určený žákům a studentům. 

Co dokážeme vyčíst z obyčejného kamene? S držitelem prémie Lumina quaeruntur, Jaroslavem Bartíkem z brněnského Archeologického ústavu AV ČR se vydáváme tisíce let do minulosti, kdy byl kámen strategickou surovinou určující prestiž i přežití. Kdo ji těžil a opracovával? Jak vypadaly pravěké dílny a kam kamenné artefakty putovaly Evropou? Poslechněte si, proč je brněnská Stránská skála unikátní lokalitou, která lákala lidi od paleolitu až po dobu bronzovou. Vedoucí nového Centra multidisciplinárních výzkumů popisuje synergii oborů, ve které se propojuje archeologie s geologií, archeobotanikou i strojovým učením. 

Dívá se na obrazy, ale místo barev a tvarů vidí čísla a algoritmy. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vysvětluje, jak matematika a umělá inteligence pomáhají tam, kde lidské oko nestačí. Její práce umožňuje lékařům diagnostikovat nemoci ze záznamu spánku, policistům odhalovat digitální podvrhy a restaurátorům nahlížet pod vrstvy maleb starých mistrů. Je AI jen další nástroj v rukou umělce, nebo hrozba pro naši schopnost rozeznat realitu? A proč bychom se chatbotů měli ptát jako desetileté děti? Poslechněte si, jak matematika vrací zrak Hubbleovu teleskopu a hlídá zdraví lidských hlasivek i podmínky hospodářských zvířat. 

Parazitoložka Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se neohroženě vydává na expedice do africké džungle a v laboratoři pracuje s nejmodernějšími metodami. Poslechněte si, jak se k výzkumu parazitů dostala, proč ji zajímá, jaký mají vztah s hostitelem a čím jsou pro ni výjimečné gorily. Vědkyně také popisuje, jak se jí daří skloubit bádání s výchovou tří dětí a nastiňuje plány na další výjezd do terénu, tentokrát do asijského Laosu, kde se podílí na výzkumu hlístic. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

Uplatnění žen ve výzkumu je v Česku ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie stále nízké. Váhají ženy při volbě vědecké profese? Jaké pochybnosti mají studentky, které stojí před rozhodnutím, kam na vysokou? A týkají se pocity nejistoty pouze dívek, nebo je prožívají i chlapci? Vydejte se společně s redaktorkou A / Magazínu Leonou Matuškovou na Science brunch, který pro studentky a studenty středních škol uspořádal Fyzikální ústav AV ČR společně s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Událost se konala při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Ten pravidelně připadá na 11. února s cílem upozornit na překážky, jimž polovina lidstva stále čelí v oblasti vědy a výzkumu.

Snad ještě nikdy nevzbuzovalo pouliční osvětlení tolik emocí jako v současné době. Řeší se bezkonkurenční efektivnost, ale také vliv na zdraví modrých LED diod. Jejich zásadní složkou je nitrid gallitý - polovodič, který způsobil revoluci v elektronice a optoelektronice. Ostatně objevitelé technologie si po mnoha peripetiích v roce 2014 vysloužili Nobelovu cenu. Krystaly nitridu dnes „pěstuje“ v laboratoři MOVPE i Jan Batysta z oddělení polovodičů Fyzikálního ústavu AV ČR.

Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ může páchnout a vypadat jako lejno? A že včela medonosná není ideální opylovačkou? Poslechněte si, jak nadšený výzkumník instaluje kamery v pralese, proč je ekonomicky výhodné podporovat diverzitu opylovačů, nebo jak má vypadat funkční hmyzí hotel. 

Co si zpíváme a vyprávíme v adventním čase a proč? Poslechněte si speciál, ve kterém Matěj Kratochvíl a Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR uvažují o současné podobě folkloru právě v čase Vánoc. Dozvíte se, jak se vánoční příběhy otiskují do českých písní a pohádek i jaké tradice hosté podcastu dodržují. Představujeme také edici České lidové pohádky, kterou připravuje Jaroslav Otčenášek, a projekt Písňovna, za kterým stojí Matěj Kratochvíl. Uslyšíte netradiční koledy, záznamy čertů z Valašska i to, odkud se vzal zvyk štědrovečerní televizní pohádky.

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z blesků umět využívat energii? A vyskytují se i na jiných planetách? Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Věděli jste, že existuje více typů blesků a směřují nejen dolů, ale „tančí“ i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se dotýká zázraku stvoření nového života. Každý šestý pár na planetě se přitom v současné době potýká s problémem počít dítě přirozenou cestou. Reprodukční biologie proto nabývá na významu. Jednou z vědkyň, jež hledají a vyvíjejí nové šetrnější metody asistované reprodukce, je Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV ČR, vedoucí laboratoře reprodukční biologie a ředitelka spin-offu Molecule 46. Poslechněte si, na čem přesně pracuje a jestli a kdy se výsledky z její laboratoře dostanou až do praxe.