Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví.

Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou spolupráci a interdisciplinaritu, ale i to, co jí jako nevidomé při práci nejvíc pomáhá.

Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy totiž vedou výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Při průzkumu témat se badatelka vždy zajímá o kontextové přesahy – ať už jde o stavby Klubu československých turistů, architekturu krematorií, československé studenty a studentky školy Bauhaus, nebo o osobnost brněnského umělce Františka Kalivody.

Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s sebou bere na výpravy do terénu. Dozvíte se i podrobnosti o projektu Bleskem označeno, na němž vědkyně spolupracuje, a zjistíte, jak se do něj můžete zapojit. Co nám prozradí mapa míst, kam udeřil blesk a jak se zasažené místo promění? 

Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzajímavější?

Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Úzce ale spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR, a pravidelně se tak do Česka vrací. Má možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese u Jílového u Prahy.

Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemocnění. Poslechněte si, proč ve své laboratoři potřebuje mezioborový tým, který typ polymeru se nejlépe hodí jako tzv. obal pro účinné látky, jak se velké molekuly chovají v těle a také co vědce ke studiu polymerní chemie vůbec přivedlo. 

Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Poslechněte si audiočlánek vycházející z textu v A / Magazínu AV ČR.

Retro se v posledních letech propašovalo snad do všech oblastí naší společnosti. Co tento pojem vlastně znamená? A co si z doby, kterou označuje, dodnes rádi připomínáme? Poslechněte si, proč máme stále slabost například pro chlebíčky, jak to bylo s nedostupností masa na pultech za minulého režimu, co se poslouchalo za hudbu i jak lidé trávili dovolenou. Audio vychází z článku otištěném v A / Magazínu.

Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Proč se rozhodl finance z prestižní Akademické prémie udělované AV ČR věnovat právě na rozvoj kvantového počítání? Poslechněte si rozhovor s vědcem, kterého k oboru přitáhly tanky. Dozvíte se, k čemu využívá superpočítač, jenž má na svém pracovišti ve sklepě a jak by pojmenoval materiál, který by jednou objevil.