Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Proč se rozhodl finance z prestižní Akademické prémie udělované AV ČR věnovat právě na rozvoj kvantového počítání? Poslechněte si rozhovor s vědcem, kterého k oboru přitáhly tanky. Dozvíte se, k čemu využívá superpočítač, jenž má na svém pracovišti ve sklepě a jak by pojmenoval materiál, který by jednou objevil.   

Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Naše civilizace je podle něj kvůli obrovské závislosti na elektrické energii zranitelná. Česká republika je navíc výrazně průmyslově orientovaná země, což obnáší potřebu velkého přísunu energie. Budeme umět vyrábět energii bez fosilních paliv? Podaří se nám dostát závazkům green dealu, ač naše přírodní podmínky nejsou dostatečně vstřícné pro rozsáhlou výstavbu větrných nebo solárních elektráren? Proč je vůbec ukládání a transportování energie tak složité? A jakou roli v těchto otázkách může sehrát fyzikální chemie? 

Jak mezi sebou mohou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá vyčíst z verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog autorů sledoval ve své poslední knize Hudbu vašich rytmů jsem cítil… Průvodce veršovými prostředky mezitextového navazování v díle V. Dyka, F. Gellnera, F. Šrámka a K. Tomana. Splupracuje i s edicí Česká knižnice zaměřenou na český literární kánon.

Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia). 

Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě Podcastu Akademie vědy, který jsme nahrávali naživo na Veletrhu vědy, o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich také, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak je samotné ovlivňují vědecké poznatky při psaní sci-fi literatury. Poslechněte si, jaké povídky, romány i filmy z tohoto žánru vědce zaujaly a proč, co je k astrobiologii přivedlo i kdo v historii podporoval popularizaci vědy cestou literatury.

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč Lukáš Krmíček vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu vědec taky představí svou novou knihu Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.

Kriminalita neustále roste a vězení člověka napraví – i s těmito mýty se při své práci konfrontuje kriminoložka Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém posledním výzkumu se zaměřila na recepty, jak snížit recidivu a na ukončování tzv. kriminální kariéry. Proč je problematické, že klademe příliš velký důraz na kriminální minulost pachatele? Mají u nás dostatečný prostor alternativní tresty? A jak nás ovlivňují tzv. krimizprávy, které o kriminalitě referují zavádějícím způsobem?

Workoholismus ohrožuje až čtvrtinu Čechů a Češek se středoškolským a vysokoškolským vzděláním a nevyhýbá se ani vědcům a vědkyním. Zahrnuje přitom širší problematiku, než je závislost na práci, jde o celkové psychické nastavení. Audiodokument vypráví příběh vědkyně Terezy, který komentuje Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR a výzkumného institutu SYRI. 

Bylo ve středověku studium na univerzitě prestižní a uživili se vysokoškoláci lépe než tisíce absolventů dnes? Lukáš Lička a Ota Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou tzv. kvodlibetní debaty a co mají společného se současnými vědeckými konferencemi i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy.

Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřicí zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyziky pro různé mise, jaké přístroje vynesla do vesmíru družice JUICE mířící k Jupiteru, proč francouzská mise TARANIS skončila debaklem i kolik vážila družice MAGION.