
Podcasty
Profilové rozhovory s vědci a vědkyněmi z ústavů Akademie věd ČR. Poslechněte si, na čem pracují, jak uvažují a jak vidí současný svět. Tematicky se pohybujeme ve všech oborech, od astronomie po zoologii. Najdete nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts nebo Anchoru a na dalších podcastových aplikacích.
Do laboratoří a výzkumných pracovišť vás zve Jitka Kostelníková. Znělku podcastu vytvořila a zvukovou kvalitu hlídá Anna Kolářová. Své podněty a nápady na hosty pište na cernoch@ssc.cas.cz. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.
Stačí sebrat data, analyzovat je a napsat studii? V akademickém think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR mají ambici jít dál. Snaží se svými studiemi z oblasti ekonomie vzdělávání, trhu práce, dopadů veřejných politik a hodnocení výzkumu oslovit i širší veřejnost. Ekonom, výkonný ředitel IDEA a koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich představuje, jaké výzvy přináší empirický výzkum ve společenskovědní oblasti, obzvláště když chcete informovat tvůrce veřejných politik.
Jak moc by se musela Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel Astronomického ústavu AV ČR se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru.
Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Kosmickému záření se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera. Akademie věd jeho výzkum letos v říjnu podpořila prémií Lumina quaeruntur.
Stát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd. Přihlášky k dalšímu ročníku můžou studenty a studenti odevzdat do konce listopadu. Poslechněte si rozhovor dvou lektorek Otevřené vědy, Ireny Adámkové z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Markéty Fílové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Zkušenosti z pohledu studenta přináší absolvent 3 stáží Štěpán Tomek, který prozradí, jak vyplnit přihlášku, aby měla co nejvíc šancí na úspěch.
Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy. Poslechněte si, jak se vyvíjejí nové typy solárních panelů, co lze vyčíst z náhodně zachycené DNA, proč se ozonová vrstva ztenčuje kvůli konzumaci kávy bez kofeinu, kde ve vesmíru mohl být život dávno před tím naším, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí a zda je opravdu souvislost mezi používáním sociálních sítí a zhoršením kvality spánku.
Religionista Pavel Horák z Etnologického ústavu AV ČR odhaduje, že naše budoucnost bude výrazně pohanská. Nejvýraznější skupiny tzv. moderního pohanství tvoří severské novopohanství, neodruidismus, slovanskými bohy inspirované rodnověří a současné čarodějnictví zvané wicca. Kde má moderní pohanství své kořeny a proč počty jeho stoupenců rostou? Poslechněte si lehce okultistickou epizodu s hudebními ukázkami v novopohanském duchu.
Martin Schwarzer působí v laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku, kde pracuje na průlomovém výzkumu bakterie Lactiplantibacillus plantarum. Ta podporuje růst u podvyživených organismů a dává tak naději na léčbu důsledků podvýživy. Vydejte se s námi na „mikroodyseu“ do nitra zažívání a dozvíte se, jak fungují, nebo naopak nefungují probiotika, jaký vliv má kojení na lidský mikrobiom a jak o něj můžeme pečovat.
Lidstvo bezesporu jednou vyhyne. Bude v tom mít prsty umělá inteligence, nebo jsou takové scénáře jen bujnou fantazií alarmistů? Poslechněte si, jak o AI přemýšlí etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Jiří Wiedermann a František Hakl z Ústavu informatiky AV ČR a Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR. A ke slovu se taky dostane sama AI. Vydejte se do opravdového světa iluzí. Audio vychází z hlavního tématu čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín.
Mladá vědkyně hledá cesty, jak určit stáří archeologických artefaktů, u nichž to klasickými postupy není možné. Využívá k tomu sofistikované přístrojové vybavení laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR, například urychlovač MILEA. V podcastu se dozvíte, jak se letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho dostala od studia chemie a potravinářství až k molekulárně-specifickému přístupu datování prastarých předmětů. Uslyšíte také, jak funguje radiouhlíková metoda a jaký vliv na metodiku určování stáří artefaktů mělo testování jaderných zbraní ve 20. století.
Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenější léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti BIOCEV? V čem je podle ní specifický vědecký leadership? A jak složité bylo získat nejprestižnější evropský vědecký grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC)?