Zahlavi

V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie

16. 06. 2026

Jaký potenciál má větrná energetika v české krajině, co jsou akcelerační oblasti a jak přistupuje k obnovitelným zdrojům právo? Také tyto otázky se otevřely v pondělí 15. června 2026 v Akademii věd ČR na společném semináři Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR. Seminář byl určen pro odborníky, ale otevřen byl i studentům a zájemcům z veřejnosti. 

„Komise pro životní prostředí a Komise pro energetiku k sobě mají přirozeně velice blízko. Už v minulosti jsme se domluvili, že vždy jednou ročně uspořádáme společný seminář,“ řekl na úvod akce Martin Pivokonský, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR. „Doufám, že tahle tradice bude pokračovat i v dalších letech,“ dodal. Účastníky následně přivítal také předseda druhé z komisí, Jiří Plešek.

Martin Pivokonský
Seminář zahájil Martin Pivokonský, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Na semináři mimo jiné zaznělo, že budoucnost energetiky spočívá v přechodu k různým druhům obnovitelných zdrojů. „V posledních letech došlo k výraznému nárůstu solární energetiky, zejména střešních fotovoltaik,“ řekl René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

V Česku se podle něho momentálně nachází více než 230 tisíc solárních energetických stanic, přičemž v naprosté většině jde o menší střešní panely. Instalovaný výkon ze Slunce momentálně dosahuje hodnoty kolem 5300 megawattů, zatímco z větru 275 megawattů. I větrná energetika je ale na vzestupu.  

Usnadnit vznik solárních i větrných elektráren by měly takzvané akcelerační oblasti – předem vytipované zóny, ve kterých bude jednodušší dostat povolení k výstavbě projektů obnovitelných zdrojů energie. Vznik akceleračních oblastí byl schválen na úrovni Evropské unie, v Česku došlo ke schválení zákona a nyní se pracuje na zavádění právní úpravy do praxe. O detailech mluvila na semináři Alena Chaloupková z Ministerstva životního prostředí.

René Neděla
Jedním z účastníků semináře byl vrchní ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Potenciál větru a jeho limity
„Klimatologický potenciál větrné energetiky v České republice se pohybuje kolem sta terawatthodin, což je o něco více, než je naše současná spotřeba elektrické energie,“ řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Klimatologický potenciál podle jeho slov určuje, kolik větrné energie v atmosféře vzniká a jak velký podíl lze rozumně využít. U nás v tomto prý zásadní problém není a vítr by se mohl využívat víc.

Často se zmiňuje, že větrná energie kolísá v závislosti na počasí. To je pravda a energetická soustava se s tím musí vyrovnat. Lze s tím ale docela dobře pracovat. Větrných elektráren je totiž více a na různých místech, a pokud mezi nimi existuje dobré propojení, daří se výchylky eliminovat.

Důležitým limitem, který je nutné brát v úvahu, je území, na němž se větrné elektrárny dají postavit. Větrníků v krajině přibývá a spolu s tím roste i nelibost obyvatel v jejich okolí. Reálným problémem je slyšitelný hluk vznikající na listech rotorů a také dopad na živočichy, například ptáky a zejména pak dravce.

„Sama technologie obnovitelných zdrojů není rizikem, naopak, posiluje energetickou bezpečnost a nezávislost. Riziko vzniká tehdy, když se výroba, sítě, trh a pravidla vyvíjejí nesynchronně,“ doplnil Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.

Ze semináře vznikl zvukový záznam, který je možné si poslechnout. K dispozici jsou rovněž powerpointové prezentace.

Složení a status Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR si lze prostudovat na webu AV ČR v sekci Pomocné orgány Akademické rady AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce