Zahlavi

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry

18. 06. 2026

 „Měníme název, ne ambice,“ zní motto změny, kterou prochází Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Od 1. července 2026 totiž ponese nové jméno: Heyrovského ústav Akademie věd České republiky, v angličtině Heyrovský Institute of the CAS. Úprava názvu má přinést mimo jiné snazší identifikaci pracoviště.

„Ke zkrácení názvu přistupujeme s respektem k tradici, na kterou navazujeme. Jméno a odkaz Jaroslava Heyrovského tak zůstávají přirozenou součástí naší identity,“ uvádí ke změně jména svého domovského pracoviště Patrik Španěl, člen Akademické rady AV ČR.

Zachování a vyzdvihnutí jména objevitele polarografie a nositele Nobelovy ceny za chemii z roku 1959 je klíčové i podle ředitele pracoviště Martina Hofa: „Název jsme zkrátili z několika důvodů. Jednak byl moc dlouhý, jednak z výzkumných ústavů jsme jediný, který jméno Jaroslava Heyrovského nese. Měli bychom ho zdůrazňovat,“ vysvětluje a dodává, že nobelistovo jméno má pro pracoviště také symbolický rozměr: „Daří se nám například získávat mladé vědce, na což kladl Heyrovský velký důraz.“

Proces přejmenování pracoviště trval více než rok. Změnou názvu vše ale zdaleka nekončí. Dotýká se totiž právních, administrativních, komunikačních i praktických oblastí fungování instituce – od oficiálních dokumentů přes vizuální identitu až po komunikaci s partnery a veřejností.

Patrik Španěl uzavírá, že nový název však lépe odpovídá tomu, jak se o ústavu běžně mluví doma i v zahraničí. Usnadní se tak jeho identifikace v komunikaci s odborníky i veřejností. „Věříme, že změna přinese pozitivní odezvu: srozumitelnější název – snadno použitelný v mluvené řeči – i jednotnější identitu. Naše směřování, otevřenost ke spolupráci ani ambice dělat špičkovou vědu se nemění.“

Text: Miroslava Macháčková, Heyrovského ústav AV ČR; Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce