Zahlavi

Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit

18. 06. 2026

Umělá inteligence se rozvíjí mimořádným tempem. Vyžaduje tak intenzivní spolupráci napříč obory i institucemi. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT) se proto z iniciativy předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka a vědeckého ředitele institutu Vladimíra Maříka uskutečnil 16. června 2026 seminář s názvem „Matchm-AI-king“.

Akce, na níž účastníci představili aktuální výzkumy o umělé inteligenci, sloužila k navázání spoluprací mezi týmy i identifikaci příležitostí pro společné projekty.

„Potřebujeme více propojovat lidi a týmy, které řeší podobné výzkumné výzvy. Česká věda má v oblasti umělé inteligence velký potenciál. Právě spolupráce ho pomůže naplno využít,“ vyzdvihl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Vladimír Mařík v návaznosti zdůraznil, že Evropa pravděpodobně nedokáže konkurovat Spojeným státům nebo Číně v budování velkých jazykových modelů. „Naše příležitost však spočívá v nasazování umělé inteligence v průmyslu, výrobě, výzkumu a dalších aplikačních oblastech, které mohou generovat konkrétní ekonomické a společenské přínosy,“ vysvětlil.


Vladimír Mařík a Radomír Pánek (zleva)

Značka: umělá inteligence
Název semináře Matchm-AI-king odkazuje na seznamovací platformy. Organizátoři zvolili metaforu matchmakingu, protože chtěli propojit výzkumné týmy a hledat, v čem se mohou vzájemně doplňovat s důrazem na mezioborovost, sdílení expertiz a vznik nových partnerství.

Své výzkumy představili zástupci Akademie věd ČR, CIIRC ČVUT, Univerzity Karlovy, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Západočeské univerzity v Plzni, Masarykovy univerzity a dalších institucí. Prezentace pokrývaly různá témata: od počítačového vidění, optimalizace procesů a agentních systémů založených na velkých jazykových modelech přes robotiku, autonomní systémy a kvantové výpočty až po aplikace umělé inteligence v medicíně, materiálovém výzkumu, sociálních vědách či zemědělství. Prezentace si můžete prohlédnout zde.


Seminář se uskutečnil v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Akademii věd ČR reprezentovali mezi jinými Filip Šroubek z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, Filip Josefov z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Sabina Vassileva ze Sociologického ústavu AV ČR či Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR.

Seminář ukázal, že česká komunita disponuje širokým spektrem odborností, které se umělé inteligence týkají. Intenzivnější spolupráce mezi výzkumnými organizacemi tak může být klíčovým předpokladem pro vznik ambicióznějších projektů a silnější mezinárodní konkurenceschopnost českého výzkumu.

Na setkání naváže v druhé polovině roku další akce, která se uskuteční v Akademii věd ČR. Tyto aktivity instituce koordinuje prostřednictvím programu Strategie AV21 AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost. Rozhovor s jeho koordinátorem Martinem Vítou z Ústavu informatiky AV ČR si přečtěte na webu AV ČR.

Připravili: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy CIIRC ČVUT
Foto: Roman Sejkot, CIIRC ČVUT
Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce