
Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
24. 06. 2026
Dvě publikace Nakladatelství Academia – Hynais od Marie Mžykové a Paleolit českých zemí od Jiřího A. Svobody a kolektivu autorů – obdržely Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu. Předávání se uskutečnilo 22. června 2026 na zámku v Lužanech u Přeštic.
Ocenění za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury, které uděluje Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, se předávají ve čtyřech kategoriích. Publikace Academia uspěly ve dvou z nich.
Dvoudílná monografie s bohatou obrazovou přílohou Hynais zvítězila v kategorii společenských věd. Marie Mžyková v první části podává náhled na život malíře Vojtěcha Hynaise v kontextu soudobého kulturního dění. Vhled do autorovy korespondence přibližuje zázemí jeho života, kontakt se světově významnými osobnostmi či práci s žáky. Druhý díl zahrnuje soupisový katalog Hynaisových olejomaleb a pastelů, přičemž bohaté přílohy přibližují životopisná data, soupis výstav, cen a vyznamenání či adres ateliérů a bydlišť.
Paleolit českých zemí. Proměny přírody, lidí a kultur od Jiřího A. Svobody a kolektivu autorů uspěl v kategorii věd o neživé přírodě. Kniha propojuje výsledky badatelské práce z přírodovědných disciplín a české archeologie paleolitu. Vyšla ke 100. výročí nálezu Věstonické Venuše a zároveň v roce objevu nového „mamutího“ naleziště v Ústí nad Labem.

Zámek v Lužanech u Přeštic
Dále ocenění získali Chemické látky a jejich biologické účinky od Pavla Hradila a Miroslava Sourala, kterou vydala Univerzita Palackého v Olomouci, a Nabil El–Lababidi a kolektiv za knihu Dětská gastroenterologie, hepatologie a výživa pro klinickou praxi publikovanou nakladatelstvím Grada.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Mladí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
- Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.