Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
29. 09. 2026
Akademická rada Akademie věd České republiky důrazně odsuzuje včerejší barbarský útok Ruské federace na budovu Ukrajinské národní akademie věd v Kyjevě a připojuje se k prohlášení All European Academies. Vyjadřuje solidaritu tamním kolegyním a kolegům a příbuzným obětí.
Celé prohlášení v anglickém jazyce naleznete zde.
Foto: https://www.nas.gov.ua/en/news/rosiyskiy-teror-proti-ukransko-nauki-zayava-nacionalno-akademi-nauk-ukrani
Přečtěte si také
- Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
- Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia
- Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
- Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
- Klíčem k tajemství obrazu může být i nepatrný detail, říká Julie Jančárková
- Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou
- Tři mladé badatelské talenty z Akademie věd získaly prestižní ERC granty
- Akademie budoucnosti se naplno rozjíždí, programy podpoří první vědce a vědkyně
- Ombudsmanka AV ČR Dana Plavcová: Jsem ráda, když se věci změní k lepšímu
- Vojtěch Kyncl: Dějiny jednoho města umí vyprávět příběh celé společnosti
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.