Zahlavi

Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou

07. 09. 2026

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

„S paní komisařkou jsme se shodli, že bez špičkové vědy a výzkumu si Evropa svou globální konkurenceschopnost neudrží. Hovořili jsme proto nejen o významu a odpovídajícím financování programu Horizont, ale také o tom, jak lépe převádět evropskou vědeckou excelenci do technologií, inovací a společenského dopadu,“ řekl po jednání předseda AV ČR Radomír Pánek. „Diskutovali jsme rovněž o konkrétních možnostech, jak k tomuto cíli může aktivně přispět Akademie věd České republiky,“ dodal.

Za Akademii věd ČR se schůzky zúčastnili také místopředseda Ondřej Beránek, člen Akademické rady Petr Baldrian, ředitelka odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře AV ČR Julie Smilnická a zástupci kabinetu komisařky pro začínající podniky, výzkum a inovace.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce