Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou
07. 09. 2026
Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.
„S paní komisařkou jsme se shodli, že bez špičkové vědy a výzkumu si Evropa svou globální konkurenceschopnost neudrží. Hovořili jsme proto nejen o významu a odpovídajícím financování programu Horizont, ale také o tom, jak lépe převádět evropskou vědeckou excelenci do technologií, inovací a společenského dopadu,“ řekl po jednání předseda AV ČR Radomír Pánek. „Diskutovali jsme rovněž o konkrétních možnostech, jak k tomuto cíli může aktivně přispět Akademie věd České republiky,“ dodal.
Za Akademii věd ČR se schůzky zúčastnili také místopředseda Ondřej Beránek, člen Akademické rady Petr Baldrian, ředitelka odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře AV ČR Julie Smilnická a zástupci kabinetu komisařky pro začínající podniky, výzkum a inovace.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
- Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
- Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
- Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
- Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
- Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
- Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
- Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia
- Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
- Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.