Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů

Patří mezi mezinárodně uznávané osobnosti, významně se zapsali do svých oborů a vychovávají další generace vědců a vědkyň. Za přínos vědě nyní získali Chad Bryant, Jiří Dědina, Jan Frouz, Jaroslav Strnad a Leoš Valášek medaile Akademie věd ČR. Od předsedy Radomíra Pánka je převzali 20. října 2026 na ceremoniálu v pražské vile Lanna.

Medaile získali laureáti za mimořádné výsledky, jichž ve svých oborech dosáhli. „Na výsledcích vyznamenaných vidíme, jak významnou roli ve vědě sehrává spolupráce. Propojují svá pracoviště s univerzitami, spolupracují se zahraničními partnery a hledají cesty mezi obory. Děkuji jim za skvělou reprezentaci naší instituce,“ vyzdvihl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Předseda AV ČR Radomír Pánek

Vynikající historik, intelektuál a nadaný pedagog
Medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách převzal Chad Bryant. Americký historik ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill se věnuje moderním dějinám českých zemí a střední Evropy, zejména nacionalismu, národní identitě a dějinám měst.

„S Chadem jsme se rozhodli, že já budu mluvit anglicky a on česky. Můžete posoudit, jak nám to jde v cizím jazyce s přízvukem,“ zahájil odlehčeně své laudatio ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Rudolf Kučera. Poté už vážněji zdůraznil, že Chad Bryant svou prací otevřel prostor pro spolupráci amerických a středoevropských historiků: „Mám radost, že jsem ho mohl k udělení medaile Františka Palackého navrhnout. Do význačné společnosti jejích nositelů vstupuje vynikající historik, intelektuál a nadaný pedagog.“

Spolupráci Chada Bryanta s dalšími badateli dokládá například projekt, který se zaměřuje na politické procesy padesátých let 20. století. Společně s Kateřinou Čapkovou a Dianou Dumitru je autorem průlomové analýzy procesu s Rudolfem Slánským. Očekávaná kniha The Slánský Trial vyšla před několika dny v nakladatelství Oxford University Press, český překlad přijde v příštím roce.

Chad Bryant ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill

Do té doby se čeští čtenáři můžou těšit z jiných laureátových knih: Praha v černém, ve které se věnuje době protektorátu, a Praha: Sounáležitost s moderním městem, jež sleduje proměny české metropole od 19. století až po současnost.

„Jsem šťastný, že mohu spolupracovat s Masarykovým ústavem a Archivem i s dalšími českými vědci,“ řekl při převzetí Chad Bryant. Poděkoval také někdejšímu řediteli pracoviště Luboši Velkovi, s nímž navázal jedny z prvních profesních kontaktů v České republice. „Z naší spolupráce těžili i naši studenti,“ dodal laureát.

Špičkový vědec i obětavý mentor
Jiří Dědina z Ústavu analytické chemie AV ČR, který převzal medaili Jaroslava Heyrovského, se už padesát let věnuje atomové spektrometrii a stopové prvkové analýze – tedy oborům, jež umožňují zjistit i nepatrné množství chemických prvků.

„Když se řekne generování hydridů, každému se vybaví jméno Jiřího Dědiny. Pro nás, jeho studenty, však byl vedle špičkového vědce také obětavým mentorem, který nám otevíral dveře do celého světa,“ řekl Stanislav Musil z Ústavu analytické chemie AV ČR. Podle něj je symbolické, že medaili nesoucí jméno jediného českého nositele Nobelovy ceny v přírodních vědách získala osobnost, která rovněž přesáhla hranice naší země.

Jiří Dědina z Ústavu analytické chemie AV ČR

Jiří Dědina vybudoval mezinárodně uznávané oddělení stopové prvkové analýzy, vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK a vychoval mnoho studentů a doktorandů. V letech 2013–2017 působil ve Vědecké radě AV ČR.

„Medaili nevnímám jako čistě osobní ocenění, patří i mým kolegům, spolupracovníkům a studentům, kteří mají na tom, co jsme vykonali, velký podíl,“ řekl Jiří Dědina. Zdůraznil také, že jeho celoživotní profesní dráha je neoddělitelně spjata s Akademií věd: „Nemám slov, abych vyjádřil vděčnost za to, že jsem mohl svůj život věnovat výzkumu.“

Renesanční osobnost půdní biologie
Jan Frouz založil v roce 2016 výzkumnou infrastrukturu SoWa, která se zaměřuje na vztahy mezi půdou a vodou. Jejím sloučením s Ústavem půdní biologie Biologického centra AV ČR vznikl v roce 2022 Ústav půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR, v jehož čele tento laureát medaile Gregora Johanna Mendela stojí.

Ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR Jiří Peterka zdůraznil, že Jan Frouz nikdy nezůstává jen u jednotlivého organismu či procesu, ale vždy se snaží pochopit vztahy mezi nimi a zasadit je do širšího kontextu.

„Jeden náš kolega o Honzovi Frouzovi prohlásil, že je typickou renesanční osobností. Šíře jeho zájmů, odbornosti a aktivit to potvrzuje. Ať má věda, česká i světová, více Janů Frouzů a zažívá tu pravou renesanci,“ řekl Jiří Peterka.

Jan Frouz z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR

Jan Frouz podle svých slov vnímá medaili Gregora Johanna Mendela jako ocenění celého oboru, který se zabývá půdou – tedy něčím, co nám přijde samozřejmé. Upozornil také, že se nyní snažíme bojovat se suchem tím, že chceme postavit třicet nových přehrad. „Přitom půdy, o něž nedbáme, zadržují zhruba pětkrát víc vody než současné nebo budoucí přehrady. Považujeme za samozřejmé, že nám půdy budou dál sloužit, že nevyschnou a že si od nich můžeme jen brát, aniž bychom se o ně starali,“ apeloval vědec.

Dvě dekády výzkumu středověké hindštiny
Jaroslav Strnad z Orientálního ústavu AV ČR, který obdržel medaili Josefa Dobrovského, patří k nejvýraznějším osobnostem české indologie. Jako filolog se specializuje na hindštinu a sanskrt, jeho záběr ale zahrnuje i indické dějiny, numismatiku, filozofii a náboženství.

Zásadně přispěl ke studiu středověké hindštiny a jeho kniha Morphology and Syntax of Old Hindī (2013) je v tomto ohledu referenčním dílem. Podílel se také na vzniku Hindsko-českého slovníku a Učebnice sanskrtu. Po roce 1989 sehrál klíčovou roli v obnově a rozvoji indologie. Po desetiletí působil i na Filozofické fakultě UK.

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR vyzdvihl, že Jaroslav Strnad zasvětil posledních dvacet let středověké hindštině – jazyku, který ovládá jen hrstka badatelů na celém světě: „Jako bývalý student nikdy nezapomenu na jeho přednášky. Byly precizní a propracované, ale zároveň inspirativní. Dovedl vypíchnout zajímavý detail, přitom vše propojit do celkového rámce a dát mu smysl.“

Jaroslav Strnad z Orientálního ústavu AV ČR

Jaroslav Strnad připomněl, že ocenění nese jméno Josefa Dobrovského – zakladatele české lingvistiky a člověka, který měl na kolegy ve vědě velice přísné požadavky. „Celý život jsem se věnoval tématům, jež mě zajímala a těšila. Orientální ústav mi dlouhá léta dával volnost a důvěru,“ vyzdvihl laureát. Zdůraznil také, že práce na slovníku i na historických gramatikách nepřináší rychlé výsledky v podobě článků, které by sice naplňovaly nechvalně proslulý „kafemlejnek“, ale velkou stopu by nezanechaly. „Jde o práci, která vyžaduje čas – a ten mi ústav dopřál.“

Dobrá parta a radost z práce
Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který obdržel medaili Gregora Johanna Mendela, patří ke světovým odborníkům v molekulární biologii, zejména v regulaci genové exprese a kontrole translace. Jde o proces, při němž buňka vytváří podle genetické informace bílkoviny. Jeho průlomový objev rozšířil chápání genetického kódu.

Laureát vede od roku 2004 laboratoř regulace genové exprese Mikrobiologického ústavu AV ČR. Je držitelem Akademické prémie, členem Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO) a v roce 2025 získal ERC Synergy grant.

Jak vyzdvihl Jiří Hašek, ředitel Mikrobiologického ústavu AV ČR, Leoš Valášek je vědcem s mezinárodním renomé. „Ve výzkumu se zaměřuje hlavně na to, jak buňka pomocí relativně jednoduchých dekódovacích klíčů dešifruje genetický kód. Podrobnou znalost alternativ k těmto klíčům by šlo využít při léčbě genetických onemocnění,“ zdůraznil. Dodal, že Leoš Valášek je jedním z nejaktivnějších a nejúspěšnějších vědců, které zná.

Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR

„Celý život sportuji a vždycky jsem si přál vyhrát nějakou medaili, což se mi nikdy nepovedlo. Je super, že jsem ji teď vyhrál ve vědě a zažiju pocit, který jsem záviděl sportovcům, když stojí na pódiu a zkoušejí, jestli je medaile pravá,“ pochvaloval si Leoš Valášek a poděkoval svým kolegům. „Máme dobrou partu a chodit do práce je radost,“ uzavřel. O jeho práci se více dočtete ve článku na webu AV ČR.

Přehled medailí, které Akademie věd ČR uděluje, najdete zde.

Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.

 Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Ombudsosoby Akademie věd ČR trénovaly, jak vést náročné rozhovory
• ERC projekt CLOSER přiblíží region Blízkého východu a severní Afriky
• Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
• Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
• Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
• Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
• Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
• Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
• Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
• Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia