
Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
21. 10. 2026
Čtveřice ostřílených badatelů, tři mladé talenty a tři úspěšní popularizátoři vědy. Ceny Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací uděluje instituce ve třech kategoriích. Na ceremoniálu, který se uskutečnil 21. října v pražské vile Lanna, jejich nositelům pogratuloval předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Ceny Akademie věd ČR se udělují za výjimečné počiny, kterých vědci a vědkyně dosáhli s podporou instituce a jež přispívají k dobrému jménu české vědy rovněž v zahraničí. Tradice sahá až do roku 1994.
V první kategorii určené zkušeným badatelům uspěl Jiří Svoboda z Ústavu fyziky materiálů AV ČR za vývoj creepově a oxidačně odolného nanokompozitu (FeAlOY) pro teploty až do 1300 °C.
Juraj Franek z Filosofického ústavu AV ČR získal ocenění za monografii Solomonica Magica: Solomon, Sisinnius, and the Holy Rider on Greek-Inscribed Amulets from Late Antiquity and Early Byzantium, jež vyšla v nakladatelství Brill.
Dvoučlenný autorský kolektiv z Biofyzikálního ústavu AV ČR ve složení Aleš Kovařík a Jana Lunerová komise ocenila za výzkum role chromozomů v rozmnožování šípkové růže, který přináší nové znalosti v oblasti reprodukčních režimů u rostlin.

Novým držitelům Cen Akademie věd ČR poděkoval a pogratuloval předseda Radomír Pánek.
Jak na slavnostním předávání uvedl předseda Radomír Pánek, kvalita je pro každou výzkumnou institucí klíčová: „Pilířem kvalitní vědy jsou především nové poznatky a výsledky. Tato cena proto vyznamenává práce, které posilují prestiž české vědy v mezinárodním srovnání. Dokládají, že na pracovištích Akademie věd vzniká excelentní výzkum, který zároveň odpovídá na potřeby společnosti.“
Mladí a úspěšní
Druhá kategorie je určena mladým vědeckým pracovníkům za výsledky dosažené při řešení výzkumných úkolů nejdéle do dovršení věku 35 let. V letošním roce zabodoval Petr Nejedlý z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který se věnuje lokalizaci epileptických ložisek pomocí multimodálních dat a umělé inteligence. Uspěl rovněž Adam Klimeš z Botanického ústavu AV ČR, jenž zkoumá ekologické faktory ovlivňující evoluci růstových forem krytosemenných rostlin. Trojici nadějných talentů doplnil Adam Klocek z Psychologického ústavu AV ČR, autor evaluace efektivity programu proti šikaně KiVa.
„Každé pracoviště potřebuje perspektivní osobnosti, které je budou rozvíjet i v příštích desetiletích. Proto udělujeme cenu za vynikající výsledky také vědkyním a vědcům do pětatřiceti let. Témata, která si dnes volí, mohou v budoucnu určovat podobu celých oborů,“ uvedl Radomír Pánek.

Slavnostní předávání se konalo ve vile Lanna v pražské Bubenči.
Nadchnout pro vědu i laiky
Na ceremoniálu se předávaly také Ceny předsedy Akademie věd ČR za propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Porota vyzdvihla zejména schopnost předávat složité informace srozumitelnou formou i laické veřejnosti a talent nadchnout pro vědu také mladou generaci.
Čerstvým nositelem se stal „popularizátor houbaření“ Jan Borovička, jehož hlavní specializací jsou houby, mykologie a radioanalytické metody. Je zaměstnancem Geologického ústavu AV ČR a Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Jan Klusák, vítěz národního kola soutěže FameLab z roku 2012, působí v Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Cenu získal za dlouholetou popularizaci experimentálního vývoje především v oblasti poškozování a únavy materiálů.
Desítku letošních laureátů uzavírá odbornice na Tibet a Čínu Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR, která úspěšně propojuje špičkový akademický výzkum s veřejným prostorem a srozumitelnou formou zpřístupňuje publiku humanitní a společenské vědy.
Seznam všech nositelů Cen Akademie věd ČR je dostupný na webových stránkách instituce.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
- Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů
- Ombudsosoby Akademie věd ČR trénovaly, jak vést náročné rozhovory
- ERC projekt CLOSER přiblíží region Blízkého východu a severní Afriky
- Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
- Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
- Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
- Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
- Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
- Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















