Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
23. 06. 2026
Na Akademickém multižánrovém hudebním festivalu A-Fest se už od roku 2015 ukazuje, že na pořekadle o hudebním nadání, které Čechům koluje v krvi, něco bude. Letošní ročník hostil 20. června 2026 jako už tradičně pražský Archeologický ústav AV ČR.
Vědci, vědkyně i další zaměstnanci Akademie věd ČR se návštěvníkům představili v netradičních rolích. Podpořit je přišli kolegové a rodinní příslušníci i kolemjdoucí, které přilákaly tóny linoucí se ze zahrady kousek od stanice metra Malostranská.
Celkem osmnáct hudebních uskupení ovládlo dvě scény – venkovní podium a komornější vnitřní prostor knihovny. Návštěvníci si tak mohli vychutnat pestrou mozaiku žánrů.
A-Fest si užili velcí i malí fanoušci hudby.
„Myšlenka A-Festu vznikla jako spontánní nápad při projednávání akcí souvisejících s oslavami 125. výročí založení Akademie věd,“ vzpomíná iniciátor festivalu Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a zároveň člen kapely Lodníci na první ročník (více také v AB / Akademický bulletin). „Zároveň se festival pokouší o reminiscenci původního ducha Akademie věd, jež v prvopočátcích zahrnovala nejen vědu, ale také umění. Vždyť jedním z prvních předsedů Akademie věd byl hudební skladatel,“ dodává.
Na tradici pražského A-Festu navázal brněnský B-Fest. Hudební potenciál moravských pracovišť Akademie věd ČR se zde odhaluje v různorodých žánrech. Letos se uskuteční 22. října.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jaroslav Tománek, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.