Zahlavi

Akademie věd vyznamenala Neila Bermela a Marka Nekulu medailí Josefa Dobrovského

03. 07. 2026

Medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filozofických vědách převzali 29. června 2026 zahraniční bohemisté Neil Bermel a Marek Nekula. Akademie věd ČR ocenila jejich přínos k rozvoji bohemistiky i propagaci českého jazyka, literatury a kultury v mezinárodním prostředí.

Jedním z bodů programu VII. kongresu světové bohemistiky, který v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze uspořádal Ústav pro českou literaturu AV ČR, bylo i předání čestné oborové medaile Josefa Dobrovského. Ocenění převzali bohemisté Neil Bermel z Univerzity v Sheffieldu a Marek Nekula z Univerzity v Řeznu.

Medaile nese jméno jedné z nejvýznamnějších osobností české vědy, zakladatele moderní slavistiky a bohemistiky Josefa Dobrovského. „Akademie věd jí oceňuje osobnosti, jejichž celoživotní práce mimořádným způsobem obohacuje filologické a filosofické vědy a přispívá k jejich rozvoji i mezinárodnímu významu,“ řekl při ceremoniálu místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Dodal, že oba laureáti, Neil Bermel a Marek Nekula, přispívají k mezinárodnímu poznání českého jazyka, literatury a kultury a významně posilují postavení české bohemistiky ve světě.


Zleva místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek, laureáti medaile Neil Bermel a Marek Nekula, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR Petr Šámal a ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Martin Prošek

Propagovat český jazyk, literaturu a kulturu
Neil Bermel je profesorem slovanských jazyků a jazykovědy na Univerzitě v Sheffieldu a odborníkem na českou a slovanskou jazykovědu, jazykové variety a ideologii. Významně přispěl k poznání českého jazykového prostředí prostřednictvím empirických výzkumů, korpusových analýz i experimentálních metod. Aktivně se podílí na mezinárodních výzkumných projektech, z nichž mimořádný význam měl projekt Feast and Famine, který zkoumal variantnost gramatických systémů evropských jazyků.

Vychoval několik generací bohemistů, podporuje mezinárodní spolupráci českých a zahraničních pracovišť a přispívá k propagaci české kultury také jako překladatel děl Pavla Kohouta, Daniely Fischerové a Helgy Weissové.


Nositelé medaile Josefa Dobrovského Neil Bermel a Marek Nekula

Marek Nekula je profesorem českých a západoslovanských studií na Univerzitě v Řezně a dlouholetým vedoucím centra Bohemicum – Center for Czech Studies. Patří k významným zahraničním bohemistům, zabývá se českým jazykem, literaturou, kulturou a pamětí střední Evropy. Zaměřuje se na jazykové kontakty, mnohojazyčnost, sociolingvistiku, jazykový management, nacionalismus a kolektivní paměť.

Je autorem či spoluautorem mnoha odborných publikací, jeho práce o Franzi Kafkovi a kulturní paměti získaly mezinárodní ohlas. Dlouhodobě spolupracuje s českými univerzitami i ústavy Akademie věd ČR, podílí se na výzkumných projektech a prostřednictvím centra Bohemicum významně přispívá k mezinárodní propagaci českého jazyka, literatury a kultury i k výchově nové generace bohemistů.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Lenka Patoková, Ústav pro českou literaturu AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněný pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce