Jak na data? Softwaroví pomocníci jsou pro transfer technologií nezbytní

Věda je o sběru dat. Velkého množství dat. Možná snad až nepředstavitelně velkého. A právě na jejich analýze také závisí strategie transferu znalostí. To samozřejmě není všechno, roli hrají průzkum trhu, patentové rešerše, oceňování nebo hodnocení aplikačního potenciálu. I to jsou další data. Časy, kdy k těmto účelům musela stačit tužka a papír, jsou tytam, dnes naštěstí pomáhají přístroje. Jaké softwarové aplikace mohou přispět svou troškou do mlýna a do kterých databází je užitečné nahlížet? To bylo hlavním tématem červnového setkání TT Actual.

Pro zajímavost. Světové technické znalosti obsažené v patentové literatuře dnes čítají přes 120 milionů dokumentů. Jak v nich ale najít relevantní informace?

Pracovníci Akademie věd ČR mohou za účelem rešerší zdarma nahlížet do jedné z nejlepších světových komerčních patentových databází Derwent Innovation Index z platformy Web of Science na stránkách Knihovny AV ČR (KNAV). Další komerční databáze, PatSnap, kterou používají Ústav organické chemie a biochemie AV ČR i CeTTAV, toho umí o poznání víc, mimo jiné disponuje kvalitními, pokročilými analýzami nebo databází pro farmacii a biologii.

K dispozici je samozřejmě i řada veřejně dostupných vyhledávačů patentových úřadů. Doporučit lze zejména Espacenet či Patentscope jako nejpoužívanější veřejné databáze s největším obsahem patentových dokumentů, které jsou pro rychlou rešerši dostatečně přesnými nástroji, dále jednoduchý a oblíbený Google Patents.

Excel stále boduje

Nejen o těchto platformách v předprázdninovém vydání pravidelných transferářských setkání diskutovalo jedenadvacet účastníků z různých pracovišť Akademie věd ČR. Debatu řídil analytik CeTTAV Jakub Hruška a na výběru témat se přítomní domluvili prostřednictvím Mentimeteru, interaktivního prezentačního softwaru, který umožňuje pořádat a vyhodnocovat ankety v reálném čase.

Právě patenty a správa portfolia tak tvořily jedno z velkých témat webináře. Vhodné softwary jsou například komerční nástroje jako My IP, vyvinutý před dvaceti lety Cambridgeskou univerzitou. Stále populární jsou ovšem i jednoduché evidence v Excelu nebo podobné vlastnoručně stavěné nástroje. Řešením ale také může být spolupráce s patentovým zástupcem, který patenty spravuje a eviduje sám. Do určité míry lze využívat i ASEP, zaměřený na evidenci výsledků RIV. Jeden z ústavů používá dokonce i databázi UPV jako automatizovaný systém pro zasílání varování před uplynutím lhůt.

Překvapení pravděpodobně nevzbudí, že mezi nástroji na průzkum trhu převládá Google, používá se i placený Sales Manager na LinkedIn, ale i oborové studie a průzkumy. Informace z nich jsou relevantní, vykreslují trendy v oboru a lze je využít například jako referenci o stavu trhu, na kterém se transferáři a zejména řešené technologie pohybují.

Mezi oblíbené nástroje na řízení projektů zase patří Trello, MS Project, One Click nebo e-Way. Zde je ale klíčové, aby zvolený systém adoptoval celý tým a bez výjimek ho používal.

Více o tom, na co si dát pozor při rešeršování či jaké služby nabízí CeTTAV, najdete přímo na Portálu transferu AV ČR.

Připravili: Jana Bečvářová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Jiří Kavan, Centrum transferu technologií AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• V soutěži Transfera Technology Day mohou uspět tři ústavy Akademie věd ČR
• Na pomezí vědy a byznysu. Jak se stát úspěšným transferářem
• Zásadní pro komercializaci je určit výhody technologie, zaznělo na workshopu
• Věda ve firmách. Konference zhodnotí důležitost akademických spin-off projektů
• Workshopy na míru pomohou pracovištím Akademie věd s autorskými právy či patenty
• Ucelená databáze firmám na jednom místě nabídne technologie AV ČR
• Startuje nový portál transferu Akademie věd
• Ekonomické otázky mezisektorové spolupráce aneb Za vším hledej peníze
• Transferáře propojila online konference
• On-line konference AV ČR: inspirujme se z Argentiny