Zahlavi

Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou

26. 04. 2024

Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají nyní vyšší šanci, že se dostanou do praxe. Pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi zase větší naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná unikátní translační centrum, které propojuje vědu a její komerční využití. V centru Pharmtheon na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kde preklinický výzkum přiblíží nadějné molekuly vývoji důležitých léků.

„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z excelentních výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce dosud chyběla. Jsem proto rád, že se podařilo naši myšlenku dovést až do finále,“ komentuje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka. Dodává, že otevřením centra navazuje pracoviště na předchozí úspěchy ústavu v medicinálních aplikacích.

Transfer technologií dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. V Česku se podle ní ovšem příliš nedaří přenášet vynikající vědecké výsledky do praxe. „V mnoha oborech máme špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto u nás vzniká v porovnání s vyspělými státy jen málo firem založených na vědeckém poznání,“ říká. Věří, že centrum Pharmtheon pomůže situaci zlepšit.


Slavnostní otevření centra

Propoj a panuj
Centrum se nyní chystá vyvíjet látky, jež sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Jde o částečně opomíjenou, ale aktuální oblast. Mutace totiž stojí za vznikem rezistence na některá léčiva, která se používají v chemoterapii onkologických pacientů.

„Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady s podporou převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí, které spojuje expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení, proto považuji za klíčové. To je hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek.

Pro vývoj nových léků musíme pochopit mechanismus, jak onemocnění vzniká, a následně se ho pokusit ovlivnit léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou na některý z patologických procesů příznivě zapůsobit na buněčné úrovni, je nutné je v preklinickém výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a dalších vlastností. Procesu se říká translační výzkum. Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí pro efektivnější spolupráci všech zapojených složek, takže umožní i vznik lepších výsledků. Centrum je součástí rodiny IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: Shutterstock; Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce