Zahlavi

Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii

19. 04. 2024

Jedna cena – a rovnou dvojitý úspěch pro Akademii věd ČR. Magnesii Literu za naučnou literaturu totiž 18. dubna 2024 získala publikace Louky. Dobrodružství poznávání od autorského kolektivu Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová a František Krahulec. Kniha je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, navíc vyšla v domovském Nakladatelství Academia.

„Plazivé lodyhy jetele hledají cestu nazelenalým bludištěm trsů, stonků a listových růžic pod příkrovem listoví kakostů a kontryhelů. Za sluncem vystřelují štíhlá stébla lučních trav, tak jako i luční kobylky všude okolo. Motýli těkají mezi vyčuhujícími květy nejrůznějších barev, tvarů a vůní. Vše se chvěje ve vyhřátém červnovém odpoledni…“

Vylíčení idylické letní louky uvádí čtenáře do popisu barvitého světa lučních společenstev, která zároveň patří k nejohroženějším biotopům na světě. Kniha seznamuje se vznikem a historií luk v Česku, především v Krkonoších, ale i ochranářskými problémy a výzvami. Poutavý výklad doprovází bohatý obrazový materiál.

Za kolektiv autorů převzal cenu na pódiu Nové scény Národního divadla Stanislav Březina. „Kolegové dali dohromady úžasný výzkum, který se popularizuje sám,“ vyzdvihl práci zapojených spolupracovníků. „Nejdůležitější je ale poděkovat drobným a středním hospodářům, díky kterým tady nádherné louky stále máme.“


Cenu převzal za autorský kolektiv Stanislav Březina.

Knihy s podporou Akademie věd
„Věříme, že ocenění v nejprestižnější literární soutěži je nejen oceněním autorů a jejich práce, ale také Akademie věd,“ říká ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět. „Každá Magnesia Litera pro knihy z Academia je zároveň pobídkou pro další autory z pracovišť, aby výsledky své vědecké práce svěřili právě naší nakladatelské značce,“ dodává.

Markéta Pravdová z Akademické rady AV ČR vyzdvihuje, že Akademie věd ČR dlouhodobě podporuje vydávání kvalitních veřejně přístupných a vědecko-popularizačních publikací v programu Podpora vydavatelské činnosti (více také v AB / Akademický bulletin 1/2020). „Těší mě, že s uvedenou podporou vznikly vynikající knihy, které přispívají k šíření výsledků výzkumu a rozvoji dalšího poznání a potěší také čtenářské oko krásným zpracováním,“ říká.

Všechny tři knihy nominované na letošní Literu za naučnou literaturu vydalo Nakladatelství Academia. Pro nakladatelství šlo zároveň v cenách Magnesia Litera o čtvrtý úspěch v řadě. V roce 2021 se Knihou roku stala Shakespearova Anglie Martina Hilského, o rok později zvítězil v kategorii naučné literatury entomolog Jan Žďárek s publikací Ohroženi hmyzem? V loňském roce ovládl Literu za publicistiku etnolog a novinář Martin Rychlík s dílem Dějiny lidí.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Magnesia Litera

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce