Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
10. 04. 2024
Na sedm desítek mladých vědců a vědkyň ze 40 pracovišť diskutovalo 4. dubna 2024 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť. Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci, jim objasnil nejen, jak se provádí, ale i proč je důležité a v čem bude příští cyklus jiný.
Celkem 52 vědeckých pracovišť a 360 vědeckých týmů se podrobilo při hodnocení za období 2015–2019 posuzování svých aktivit ze strany převážně zahraničních expertů. Ti nejdříve v tzv. I. fázi zhodnotili 7033 výstupů, které týmy vybraly jako nejlepší ze své produkce za dané období.
Udělené „známky“ za výstupy a další informace týkající se výzkumné a odborné činnosti pracovišť a jejich týmů využily mezinárodní komise ve II. fázi hodnocení. Výsledkem byly hodnoticí zprávy pro pracoviště a jejich vědecké týmy. Mnoho ústavů inspirovaly ke změnám s jasnou motivací: dosáhnout lepších výsledků. Hodnocení je tak důležitým prvkem „života“ Akademie věd, které by mělo vést nejen ke zlepšování vědecké úrovně, ale i efektivnějšímu fungování našich pracovišť.
Principy hodnocení pracovišť Akademie věd ČR představil vědcům a vědkyním Jiří Homola.
Zpětná vazba nad zlato
„Hodnocení výzkumu je důležité. I proto chceme, aby o něm měli mladí vědci a mladé vědkyně co nejvíce informací od počátku svých nezávislých vědeckých kariér,“ zdůraznil při diskuzi Jiří Homola. „Začínající badatelé jsou pro budoucnost Akademie věd klíčoví. Z tohoto důvodu bychom jim měli vysvětlovat náš pohled na hodnocení výzkumu, význam hodnocení a zajímat se i o jejich názory a zkušenosti “ dodal.
Připravované hodnocení za období 2020–2024, které se uskuteční v příštím roce, by mělo být v porovnání s předchozím „štíhlejší“ a efektivnější. Významným zdrojem inspirace se pro něj stala zpětná vazba od 52 výzkumně orientovaných pracovišť a více než 260 expertů z hodnoticích grémií převážně ze zahraničí. „Jejich poznatky takříkajíc zvenčí jsou pro nás přínosné. Tito experti totiž mají zkušenosti s hodnocením výzkumu v dalších zemích,“ upozornil Jiří Homola.
Hodnocení šité „na míru“
Nově bude mít každý ústav svou „vlastní“ hodnoticí komisi složenou z expertů se znalostí výzkumných témat, které týmy na pracovišti řeší. „Snažíme se pracovištím a jejich týmům přinést kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Hodnocení věnujeme velkou pozornost – nechceme, aby naši vědci měli pocit, že jejich kvalitní práci nezhodnotíme kvalitně,“ uvedl Jiří Homola.
Hodnocení se proto opře o peer-review a důsledně se bude vztahovat k mezinárodním standardům. K tomu pomohou zahraniční experti, které Akademie věd do hodnocení svých pracovišť zapojuje dlouhodobě a systematicky.
Velký zájem na setkání vzbuzovaly otázky týkající se výběru výstupů do hodnocení, volby nezávislých expertů do komisí a přístupů k hodnocení vědeckých týmů. Padly ale i otázky na obecnější témata – například jak posuzovat aplikovaný výzkum. Jeho výsledky se totiž často v hodnocených pěti letech nezhmotní natolik, aby šlo odpovědně ocenit jejich přínos. „Hodnocení výsledků aplikovaného výzkumu se proto budeme věnovat podrobně v rámci kritéria ‚společenské relevance‘, zasadíme je do širšího kontextu aktivit pracoviště a budeme je také posuzovat v delším časovém horizontu,“ nastínil plány Jiří Homola.
Účastníci diskutovali například o výběru výstupů do hodnocení či volbě členů do komisí.
Zvyšování kvality s tradicí
Hodnocení svých pracovišť organizuje Akademie věd ČR už od roku 1993. Smyslem zapojení nezávislého pohledu převážně zahraničních expertů, je zvýšit kvalitu vědecké a odborné činnosti ústavů. Získané informace zároveň slouží k vyhodnocení postavení vědeckých pracovišť v mezinárodním prostředí. Roli hrají i v celkové strategii řízení Akademie věd ČR a při rozhodování o přidělování institucionální podpory. Výsledky všech cyklů hodnocení od roku 2005 komunikuje Akademie věd ČR transparentně na webu AV ČR.
Více informací o předchozím hodnocení pracovišť za léta 2015–2019 se můžete dočíst v rozhovoru s Jiřím Homolou v e-časopise AB / Akademický bulletin z roku 2022.
Text: Zuzana Dupalová, DVV SSČ AV ČR; Jarmila Tiosavljevičová, Oddělení hodnocení a podpory vědy, Kancelář AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.