Zahlavi

V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva

24. 04. 2024

Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají ode dneška větší šanci, že se dostanou do praxe, a pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi mají zase silnější naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná na české poměry unikátní translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon.

Na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kam se přesune preklinický výzkum s cílem přiblížit nadějné molekuly blíž vývoji důležitých léků.

„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, tak centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z řady excelentních vědeckých výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce pohříchu chybí. Jsem moc rád, že se podařilo myšlenku Pharmtheonu dovést až do finále. Je vlastně naší povinností navázat na předchozí úspěchy ústavu v oblasti medicinálních aplikací,“ komentuje ředitel ÚOCHB AV ČR Jan Konvalinka.

Úspěšný transfer technologií do praxe dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která na toto téma připravila nový zákon i reformu transferu. Vadí jí totiž, že se v Česku vynikající vědecké výsledky stále příliš nedaří přenášet do praxe. „Máme tu v mnoha oborech špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto zde vzniká v porovnání s vyspělými státy jen velmi málo firem založených na vědeckém poznání. Je skvělé, že vzniká centrum Pharmtheon, které pomůže tuhle situaci zlepšit,“ věří ministryně pro vědu.

Prvním projektem, který bude v centru rozvíjen, je vývoj látek, které sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Tyto mutace jsou důvodem vzniku rezistence na některá léčiva používaná v chemoterapii onkologických pacientů. Jedná se o oblast, která je velmi aktuální a je nyní částečně opomíjena.

„Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady se snahou podporovat převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí spojujícího expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení proto považuji za klíčové. To je taky hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek.

Pro vznik nových léků je nejprve nezbytné pochopit mechanismus vzniku onemocnění a následně se pokusit ovlivnit tyto mechanismy podávanými léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou některý z patologických procesů příznivě ovlivnit na buněčné úrovni, pak je třeba ještě dané látky v rámci preklinického výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a mnoha dalších vlastností. Tomuto procesu se říká translační výzkum. Nyní, díky tomu, že Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí a umožní efektivnější spolupráci všech zainteresovaných složek, se dají čekat také o to lepší výsledky.

Centrum Pharmtheon je součástí rodiny IOCB Tech s.r.o., dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze.

Kontakt pro média:

Martin Opatrný
opatrny@prclinic.eu
602 252 405

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce