Zahlavi

Není důvod panikařit, říká o koronaviru chemik Radim Nencka

11. 02. 2020

Přestože České republice se epidemie koronaviru zatím vyhýbá, počty nakažených celosvětově stoupají. Infikované hlásí už 28 zemí, z toho osm evropských. V Číně úřady k 11. únoru evidovaly přes 43 000 nákaz a více než 1000 úmrtí. Vědecké týmy na celém světě mezitím pracují na vývoji účinné protilátky. Jak přibližuje v rozhovoru Radim Nencka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, nového léku se můžeme dočkat už brzy.

Jak můžeme snížit riziko nákazy koronavirem?

Koronavirus se v České republice zatím nevyskytuje, takže bych určitě nepanikařil. Riziko nákazy chřipkou je mnohonásobně vyšší. Nicméně preventivní úkony by měly být podobné jako v případě chřipky. Je dobré se chránit zejména mytím rukou, k dezinfekci jsou vhodné zejména prostředky, které obsahují alespoň šedesát procent alkoholu. Pak samozřejmě platí stejná pravidla jako při jiných virových onemocněních. Takže pokud kašlat, tak si zakrývat ústa, nejlépe jednorázovým kapesníkem. Světová zdravotnická organizace doporučuje kašlat přes ruku nebo do kapesníku, stát minimálně jeden metr od nakažených a tak dále. Nakažení by naopak měli zůstávat doma a vyhnout se tomu, aby přenášeli infekci dál.

Pomohou při ochraně před virem roušky?

Osobně nejsem zastáncem nošení roušek při vlastní prevenci. Spíš bychom ji měli používat jako prevenci proti nakažení někoho jiného.

 

Co je vlastně koronavirus?

Virus obecně je z biologického pohledu obal obsahující genetickou informaci, kterou dopraví do buňky. Ta se tam několikanásobně zkopíruje, opět obalí a nové částice viru se uvolňují z buňky, aby mohly napadat další buňky. Principálně všechny viry jsou velmi jednoduché organismy. Nemohou žít bez hostitelů. Koronaviry jsou jednou ze skupin, kterými se zabýváme z hlediska přípravy potenciálních nových léčiv. Existuje jich víc druhů. Některé způsobují velmi lehká onemocnění podobná nachlazení. Těmi se můžeme nakazit i u nás. Pravděpodobně deset až patnáct procent všech nachlazení můžou způsobovat právě koronaviry. Patří sem ale i koronaviry, které způsobují závažná onemocnění jako zápal plic a v některých případech dochází i k úmrtí.

Víme, jaký je původ aktuálního koronaviru 2019-nCoV?

Podle posledního článku, který vyšel v časopise Nature to vypadá, že je velmi podobný viru SARS, který způsobil poměrně velké problémy v letech 2002 a 2003. Nový virus pravděpodobně může pocházet z netopýrů.

Může 2019-nCoV zmutovat do ještě nebezpečnější podoby?

Jedná se o RNA virus a všechny RNA viry mohou zmutovat. Na druhou stranu bych nebyl nijak pesimistický a doufal bych, že se to nestane. Nicméně stát se to může.


Infografika ze stránek Ministerstva zdravotnictví ČR

Jakým způsobem se virus přenáší?

K přenosu dochází běžnou kapénkovou infekcí, podobně jako je tomu například u chřipky. Virus se přenesl pravděpodobně z netopýrů na nějaké další zvíře, které zatím neznáme, a od něj došlo k přenosu na člověka.

Je aktuální koronavirus podobný viru chřipky?

Koronavirus je jiný než chřipka. Je ale velmi podobný například viru SARS. Dá se říct, že tyto dva viry jsou do jisté míry jako bratříček a sestřička.

V uplynulých dnech se objevilo několik zpráv o vývoji látek proti koronaviru. Kterou z nich považujete za nejnadějnější?

Pohybuju se v oblasti nukleosidové chemie, a i proto si myslím, že nejnadějnější je remdesivir, což je látka, která cílí na centrální enzym tohoto viru, a tím znemožňuje jeho replikaci. Tato látka by tedy podle mého názoru mohla být v boji s koronavirem účinná a brzy snad i dostupná.

Velkým problémem všech látek používaných proti virům jsou jejich vedlejší účinky…

Samozřejmě. To je v podstatě největší problém, proč nemůžeme remdesivir používat rovnou. Viděli jsme, že na buňkách je lék účinný možná proti všem koronavirům. Je účinný i na zvířatech. První pacient, který dostal lék ve státě Washington v USA, přišel o téměř veškeré symptomy koronaviru během několika dní. Takže já osobně věřím, že tento lék může být účinný. Záleží ale právě na vedlejších účincích, které se mohou objevit.

Thajským lékařům se údajně podařilo vyléčit pacientku s koronavirem prostřednictvím mixu léků proti chřipce a viru HIV. Může zafungovat i takovýto přístup?

Minimálně jedna z použitých látek inhibuje replikaci koronavirů, tedy brání jejich šíření. Takže to klidně možné je.

Do jaké míry se věnuje výzkumu koronavirů Ústav organické chemie a biochemie AV ČR?

V současné době začínáme používat látky, které cílí a priori na trochu jiné viry. Předpokládáme ale, že budou širokospektrální, takže doufáme, že by se daly použít i na léčení koronaviru. Problémem je, že samotný koronavirus zatím nemáme k dispozici. Jsme ovšem ve spojení s vědci například z Německa a snažíme se tyto látky otestovat na buněčných modelech. Principiálně spousta z nich se dá otestovat například na viru SARS.

Je na místě se koronaviru bát?

V současné době opravdu není třeba šířit žádnou paniku. Koronavirus způsobil mimo Čínu zatím dvě úmrtí, což je z globálního pohledu, v době, kdy všichni cestují, poměrně zanedbatelné číslo. Samozřejmě čísla v Číně jsou víc alarmující. Musíme mít ale na paměti, že Čína má miliardu obyvatel. To je jako kdyby v České republice zemřelo v tom nejaktivnějším období pět lidí. Na chřipku jich u nás přitom zemře určitě víc (ročně chřipce podlehne v ČR až dva tisíce lidí, pozn. redakce), takže já bych byl v tomto ohledu spíše optimista.

 Mgr. Radim Nencka, Ph.D, je vedoucím výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Doktorské studium absolvoval na PřF UK pod vedením Huberta Hřebabeckého, postdoktorandský pobyt strávil v laboratoři medicinální chemie univerzity v belgickém Gentu. Ve své výzkumné práci se zabývá např. syntézou nových sloučenin pro léčbu virových onemocnění.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; archiv Radima Nencky

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce