Zahlavi

Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle

11. 03. 2024

Nejnovější výzkum našeho nejsložitějšího orgánu, hrozby i příležitosti umělé inteligence či hlavolamy a trénink paměti. To vše nabízí pětadvacátý ročník Týdne mozku, který dnes slavnostně zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Festival nabízí přednášky, workshopy i výstavy, více než 60 akcí nejen v Praze, ale i v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Jihlavě nebo Karviné. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je třeba se registrovat. Z programu můžete vybírat na webových stránkách festivalu.   

„Říká se, že člověku do hlavy nevidíme. Ona to ale není úplně pravda, protože někteří naši kolegové třeba z Ústavu experimentální medicíny a dalších vědeckých pracovišť alespoň částečně vědí, co se v lidském mozku děje. Týden mozku, který právě začíná, jejich současné vědecké poznatky podává veřejnosti podnětnou a přístupnou formou,“ řekla při slavnostním zahájení festivalu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Je moc dobře, že je o takové aktivity zájem. Už pár dní po zveřejnění programu byly některé přednášky beznadějně obsazené.“

Eva Zažímalová

Týden mozku se poprvé konal v roce 1998 v návaznosti na celosvětovou kampaň Brain Awareness Week. Za posledních pětadvacet let se rozrostl z původně komornější akce na celorepublikovou úroveň. „Mám velkou radost, že se k festivalu připojuje tolik měst a institucí. Svědčí to o tom, že sémě bylo zaseto správně a akce se dále šíří a vzkvétá. Letos poprvé budeme mít i významnou zahraniční účast,“ poznamenal neurovědec Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který tradici festivalu v Česku založil. Připomněl tak, že ve středu je na programu vystoupení americké neurovědkyně Anne M. Andrews z Kalifornské univerzity v USA.

„Letošní ročník je jeden z prvních, kde se výrazněji objevuje téma umělé inteligence, která začíná vstupovat do našich životů. Podílí se na zpracování dat velkých souborů, a pomáhá nám tím pochopit některé složité procesy, ale současně může být i hrozbou,“ řekl další mluvčí slavnostního zahájení Týdne mozku Jiří Paleček z České společnosti pro neurovědy při České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Tématu se věnuje mimo jiné přednáška Možnosti umělé inteligence v analýze CT u pacientů s podezřením na cévní mozkovou příhodu, kterou hostí Lékařská fakulta Ostravské univerzity, nebo Může umělá inteligence přemýšlet a samostatně se vyvíjet?, jež se koná v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. 

Tipy na další zajímavé přednášky a aktivity naleznete také v článku Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku na našem webu.

Všechny potřebné informace najdete na webu http://www.tydenmozku.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-15

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-15

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-19

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-19

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-20

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-20

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-22

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-22

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-23

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-23

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-25

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-25

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-28

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-28

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-29

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-29

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-32

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-32

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-34

2024-03-11_Tyden mozku_Zahajeni_pondeli_web-34

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce