Zahlavi

A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách

11. 12. 2023

Pohádky neodmyslitelně patří k vánočním svátkům a těší se na ně zejména děti. Je tomu tak ale až v posledních desítkách let. Původně totiž pohádky vůbec nebyly určeny dětským uším a očím. Čím tedy byly dříve? Proč a jak se časem vyvinuly do formy, kterou dnes vnímáme jako klasickou? Napoví aktuální číslo A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.

titulka pohadky
4/2023 (verze k listování)
4/2023 (verze ke stažení)

„Když se řekne věda, mnoho lidí si stále představí badatele v bílém plášti, zkumavky a mikroskopy. Jenže pevnou součástí vědy jsou také humanitní a sociálněvědní obory, které nám pomáhají lépe porozumět světu kolem nás. Třeba i skrz výzkum pohádek a obecně příběhů, jež lidstvo doprovázejí od počátků civilizace,“ píše v úvodníku časopisu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Hlavní text Bylo nebylo si můžete přečíst na str. 18–33.

Výběr další článků:
Příběhy zašité v minulosti (str. 34–39) – Kosti, keramické střepy a šperky archeologům napovídají o dávné minulosti. Naopak útržky staletých textilií se dlouho zdály bezcenné. Přitom poskytují jedinečná svědectví, jak ukazuje příklad tkanin nalezených v hrobech a tumbách na Pražském hradě.

Vědec s černým páskem (str. 40–47) – Jako čerstvě vystudovaný informatik měl Tomáš Pluskal v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate ho však zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let, kromě šestého danu si z něj přivezl také manželku a doktorát z molekulární biotechnologie. Přečtěte si rozhovor o životě a práci Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.  

Kašperky v novém (str. 48–53) – Seismická stanice Kašperské Hory byla založena v šedesátých letech 20. století. Je umístěna v bývalé zlatonosné štole hluboko ve skále v údolí Zlatého potoka na Šumavě. Geofyzikální ústav AV ČR v areálu provozuje Muzeum seismometrie. Podívejte se na fotoreportáž z muzea.

Nová přitažlivá nepřitažlivost (str. 54–59) –Otevírat nové směry světového výzkumu se každému nepoštěstí, Výjimkou je tým Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR, a nikoli poprvé. Věda se díky němu právě seznamuje s novým pojmem – altermagnetismem.   

Zrcadla duše v akci (str. 60–65) – Přes 80 % informací z okolí získáváme očima. Proč právě zrak převálcoval ostatní smysly? Jak to, že se z přívalu vizuálních informací nezblázníme? A co nám z nich utkví v paměti? Zjistíte v článku o výzkumu Filipa Děchtěrenka z Psychologického ústavu AV ČR.  

Včela. Otrávený, nikoli otravný hmyz (str. 66–69) – Včely od nepaměti vnímáme jako jeden z nejužitečnějších hmyzích druhů. Jaká je jejich role v zemědělské krajině a jak je ohrožují insekticidy?

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce