Zahlavi

PODCAST: O životě mimo Zemi, černé díře a horizontu událostí s Michalem Bursou

21. 11. 2023

Jak moc by se musela Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru. 

V první části epizody s Michalem Bursou se dozvíte více o ondřejovské hvězdárně, která vznikla už před více než 100 lety v kraji Josefa Lady. Uslyšíte, k čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce. Vydejte se na procházku rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR s jeho ředitelem Michalem Bursou, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo   Google Podcasts Logo   Pocket Casts Logo   RadioPublic Logo   Spotify Logo

Podívejte se také na starší fotoreportáž z ondřejovského areálu, zachycenou při příležitosti zprovoznění modernizovaného Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice:

Ondřejovská chlouba aneb modernizovaný obr české astronomie

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce