Ondřejovská chlouba aneb modernizovaný obr české astronomie
03. 07. 2020
Největší dalekohled v Česku pojmenovaný po tuzemské astronomické legendě Luboši Perkovi pomáhá našim vědcům v průzkumu vesmíru už více než padesát let. Nyní se přístroj na observatoři Astronomického ústavu AV ČR ve středočeském Ondřejově dočkal velké modernizace. Nejen tamní chloubu si v rámci turné po pracovištích AV ČR v pátek 26. června 2020 prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Přečtěte si také
- Stožár vysoký 250 metrů je dominantou krajiny mezi Křešínem a Košeticemi
- Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly
- Festival Týden Akademie věd přinesl zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu
- Vágní terén a vnitřní periferie: procházka po ošemetných místech české metropole
- Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu
- Akademie věd se vrátila k tradici slavnostních novoročních představení
- Laboratoř plazmových technologií: nástřiky plazmatem a slinování prášků
- Staré tisky ukryté v Jenštejně: Digitalizační centrum a depozitáře Knihovny AV ČR
- Svítání na Milešovce. V místech, kde se už bezmála 120 let měří a zkoumá počasí
- Do lavic tentokrát usedli pedagogové, učili se o českém jazyce a literatuře
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.