Zahlavi

PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu

23. 04. 2024

Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřicí zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyziky pro různé mise, jaké přístroje vynesla do vesmíru družice JUICE mířící k Jupiteru, proč francouzská mise TARANIS skončila debaklem i kolik vážila družice MAGION. 

Moderace: Jitka Kostelníková
Edit a mastering: Anna Rice Kolářová
Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

O družici Magion natočila AV ČR dokumentární film (režie Marek Janáč), který se stal nejlepším českým a slovenským populárně-vědeckým dokumentárním filmem 54. ročníku mezinárodního festivalu Academia Film Olomouc. Film lze vidět v pořadu Hydepark Civilizace, v epizodě věnované výročí 40 let družice Magion. Podívejte se na upoutávku:

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Anna Šolcová

První československá družice MAGION vyrazila na oběžnou dráhu Země roku 1978. Oproti současným družicím, které váží přes tunu, měla pouhých 15 kilogramů.

První československá družice MAGION vyrazila na oběžnou dráhu Země roku 1978. Oproti současným družicím, které váží přes tunu, měla pouhých 15 kilogramů.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce