Zahlavi

AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého

23. 01. 2024

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem. Čím ho nadchla Afrika? Jakou roli v jeho výzkumu hrají fulbští nomádi? A proč ho fascinují vzájemné podobnosti a provázanost v genetickém materiálu různých populací na světě? 

Audio vychází z článku Leony Matuškové čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Pro výtisk zdarma pište na predplatne@ssc.cas.cz.

Text vyšel v časopise A / Magazín pod názvem Pravlast lidstva za řekou Nil (str. 58).

titulka A krystaly
2/2023 (verze k listování)
2/2023 (verze ke stažení)

Článek najdete také na webu AV ČR pod názvem: Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka


Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková //  Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.


Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce