Zahlavi

Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows

23. 04. 2024

Debata o souboji lidského mozku a umělé inteligence, science shows Pevnosti poznání nebo iQLandia, ale také přednášky o pohanském náboženství starých Slovanů či paměti rostlin. Také na tyto body programu Veletrhu vědy už je nyní možné se zaregistrovat a zajistit si tak místo v sále. Akce se letos koná od 30. května do 1. června a zdarma nabízí přes 100 expozic, které jsou tradičně otevřené pro všechny zvídavé zájemce včetně školáků, studentů, rodin s dětmi i dospělé všech věkových kategorií.

Ať už vás zajímá hudba, umělá inteligence, chemie, vesmír, nebo rostliny a zvířata, na Veletrhu vědy to pravděpodobně najdete a případně i vyzkoušíte. „Veletrh vědy je přehlídkou toho nejzajímavějšího i nejužitečnějšího, co věda přinesla a přináší do našich životů. A hlavně je to věda, na kterou si můžete sáhnout,“ říká Petr Borovský z Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, která má organizaci Veletrhu vědy na starosti.

Chemické pokusy i historie
Část programu se děje přímo v interaktivních expozicích, které si chystají pracovníci a pracovnice jednotlivých ústavů Akademie věd ČR, případně univerzit a různých firem a společností. Do expozic je volný vstup bez rezervace. Vyzkoušet si v nich můžete třeba chemické pokusy, poznávačku živočišných druhů nebo matematické hlavolamy. Oblíbené jsou také expozice historiků nebo archeologů, nápadité bývají stánky filozofů.

Letos bude k dispozici stavebnice pro domácí experimentování s rostlinami, zájemci dostanou příležitost stát se skladatelem vlastní lidové písně nebo agentem v tajné laboratoři. Návštěvníci se také dostanou k srdci jednoho z nejintenzivnějších laserů světa L4-Aton nebo si zahrají laserové šachy.

Besedy a diskuze
Další část programu najdete v Keplerově sále v 1. patře nad vstupní halou Veletrhu vědy. Právě tam je potřeba si zarezervovat místa, protože program v ní je poměrně nabitý a bývá o něj velký zájem.

Vybírat je možné z několika panelových diskuzí moderovaných Václavem Moravcem – Souboj lidského mozku a umělé inteligence, Češi – Slované? Mýty a fakta o našem slovanství nebo Města pro život?. Rezervace jsou otevřené také na přednášku Když se paměť zelená. Mají rostliny paměť? Víta Latzela z Botanického ústavu AV ČR nebo na přednášku Které místo je v jaderné elektrárně nejstřeženější?, kterou si připravil bezpečnostní ředitel Skupiny ČEZ Daniel Rous společně s Danou Janovskou, odbornou průvodkyní jaderné elektrárny Dukovany.

Vědecká brána
Letošní novinkou je Vědecká brána – přednáškový prostor nejen Akademie věd ČR vestavěný ve vstupní hale Veletrhu vědy. Na této pódiové scéně se prostřídají zajímaví hosté, kteří návštěvníkům přiblíží aktuální témata a výsledky špičkového výzkumu prováděného nejen na pracovištích AV ČR. Právě na této platformě se uskuteční také živé nahrávání Podcastu Akademie věd. Na téma „Věda vs sci-fi. Jak se astrobiologie propisuje na stránky románů?“ si budou s podcasterkou Jitkou Kostelníkovou a hercem Justinem Svobodou povídat přírodovědci a popularizátoři vědy Julie Nekola Nováková a Tomáš Petrásek.  

Zájem o Veletrh vědy každý rok roste – loni ho navštívilo rekordních 46 tisíc lidí. Do největší populárně-naučné akce se zapojují nejen ústavy pořádající Akademie věd ČR, ale také univerzity, firmy a další instituce.

Veletrh vědy se koná v PVA EXPO Praha a je otevřený od 30. května do 1. června od 10 do 18 hodin zdarma.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Veletrh vědy (2022)

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce