Zahlavi

A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách

11. 12. 2023

Pohádky neodmyslitelně patří k vánočním svátkům a těší se na ně zejména děti. Je tomu tak ale až v posledních desítkách let. Původně totiž pohádky vůbec nebyly určeny dětským uším a očím. Čím tedy byly dříve? Proč a jak se časem vyvinuly do formy, kterou dnes vnímáme jako klasickou? Napoví aktuální číslo A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.

titulka pohadky
4/2023 (verze k listování)
4/2023 (verze ke stažení)

„Když se řekne věda, mnoho lidí si stále představí badatele v bílém plášti, zkumavky a mikroskopy. Jenže pevnou součástí vědy jsou také humanitní a sociálněvědní obory, které nám pomáhají lépe porozumět světu kolem nás. Třeba i skrz výzkum pohádek a obecně příběhů, jež lidstvo doprovázejí od počátků civilizace,“ píše v úvodníku časopisu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Hlavní text Bylo nebylo si můžete přečíst na str. 18–33.

Výběr další článků:
Příběhy zašité v minulosti (str. 34–39) – Kosti, keramické střepy a šperky archeologům napovídají o dávné minulosti. Naopak útržky staletých textilií se dlouho zdály bezcenné. Přitom poskytují jedinečná svědectví, jak ukazuje příklad tkanin nalezených v hrobech a tumbách na Pražském hradě.

Vědec s černým páskem (str. 40–47) – Jako čerstvě vystudovaný informatik měl Tomáš Pluskal v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate ho však zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let, kromě šestého danu si z něj přivezl také manželku a doktorát z molekulární biotechnologie. Přečtěte si rozhovor o životě a práci Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.  

Kašperky v novém (str. 48–53) – Seismická stanice Kašperské Hory byla založena v šedesátých letech 20. století. Je umístěna v bývalé zlatonosné štole hluboko ve skále v údolí Zlatého potoka na Šumavě. Geofyzikální ústav AV ČR v areálu provozuje Muzeum seismometrie. Podívejte se na fotoreportáž z muzea.

Nová přitažlivá nepřitažlivost (str. 54–59) –Otevírat nové směry světového výzkumu se každému nepoštěstí, Výjimkou je tým Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR, a nikoli poprvé. Věda se díky němu právě seznamuje s novým pojmem – altermagnetismem.   

Zrcadla duše v akci (str. 60–65) – Přes 80 % informací z okolí získáváme očima. Proč právě zrak převálcoval ostatní smysly? Jak to, že se z přívalu vizuálních informací nezblázníme? A co nám z nich utkví v paměti? Zjistíte v článku o výzkumu Filipa Děchtěrenka z Psychologického ústavu AV ČR.  

Včela. Otrávený, nikoli otravný hmyz (str. 66–69) – Včely od nepaměti vnímáme jako jeden z nejužitečnějších hmyzích druhů. Jaká je jejich role v zemědělské krajině a jak je ohrožují insekticidy?

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce