Covid-19 a racionalita: pandemie v kontextu vědních oborů
10. 03. 2022
Pandemie dopadá na většinu aspektů života. Její vliv pociťujeme nejen na našem zdraví, ale také v uvažování. „Každý si musíme vystavět svou imunitu. Nejen tu fyzickou, ale také imunitu myšlení,“ zaznělo od Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR na mezioborové konferenci Racionální přístupy ke covidu-19 napříč disciplínami. Unikátním pohledem svého oboru na pandemii přispěla řada dalších vědců z AV ČR.
V současnosti sledujeme ztrátu schopnosti rozlišovat mezi správnými a špatnými názory. Nesprávné myšlení, utvrzené ve svých názorech, je nejen v období pandemie nebezpečné. „Ideálem je rozumný člověk, který je zároveň ctnostný. Nebojí se vzdělávat a poučit. Přiznat, že se mýlil,“ poznamenal filozof David Černý, jeden z organizátorů konference. Podle něj je potřeba hledat autoritu u skutečných odborníků. Pozvání pohovořit o pandemii z pohledu své vědní disciplíny přijalo čtrnáct z nich.
Onemocnění s rodokmenem
Každé onemocnění má za sebou dlouhou historii. Vědci jsou schopni evoluci virů sledovat zpět, do hluboké minulosti, a popsat, jakými změnami patogeny procházely. Viroložka Ruth Tachezy z výzkumného centra BIOCEV dlouhé dějiny onemocnění SARS-CoV-2 zařadila do širšího kontextu rodiny koronavirů.
Společný předek koronavirů poprvé infikoval člověka asi před deseti tisíci lety, tedy kolem roku 8 000 př. n. l. Viry z této rozvětvené rodiny necílí pouze na člověka, ale ve většině případů infikují užitková zvířata jako skot nebo selata. Mezi hostitele patří také kočky a hlodavci. Právě z těchto zvířat koronavirus už v minulosti několikrát přeskočil na člověka. V roce 2002 se v Číně například objevila nákaza, později označená SARS-CoV. Ta se rozšířila do necelé třicítky zemí, infikovala na 8435 lidí a se smrtností asi 10 % jí podehlo na 774 nakažených. O dva roky později, v roce 2004, byla zcela zastavena.
Evoluce nemocí je velmi dynamická. „Nemůžeme dnes s jistotou říct, jaký vývoj měly koronaviry v minulosti,“ poznamenala Ruth Tachezy. „Většina z nich jsou ale dnes již neškodné nebo způsobují jen mírná onemocnění.“
Viroložka Ruth Tachezy během své přenášky pojmenované Biologie viru SARS-CoV-2.
Genetické mapování a odkrývání minulosti koronavirů umožňuje předvídat potenciální zdroje dalších nákaz a variant ve světovém měřítku. Jde především o hustě osídlené oblasti světa, například Indii, Čínu, západní pobřeží Afriky či východní Evropu. Rizikovými jsou také regiony, ve kterých lidská činnost přímo zasahuje do chodu přírody, kde se civilizace stýká s divočinou. Jde o regiony, kde dochází k intenzivnímu odlesňování a následnému zakládání zemědělství.
Pandemie jako společenská katastrofa
Odlišným pohledem na dopad onemocnění na společnost přispěl psychiatr Jan Vevera z Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni. Ten o pandemii hovořil jako o katastrofě, která má dalekosáhlé následky. Společenská odpověď na libovolnou katastrofu dle něj zahrnuje specifické fáze. První je fáze přípravy, která v případě covidu-19 trvala od období prvních zpráv o šíření až k prvním nakaženým.
Následuje fáze přímého dopadu. Zde musí společnost rychle jednat, rozhodovat a prokázat schopnost delšího plánování pro zvládnutí kalamity. Pak přichází heroická fáze definovaná velkými činy, třeba v podobě darů etanolu od výrobců alkoholu, ze kterých se v první vlně covidu-19 vyráběla dezinfekce. Ve fázi idylické společností prochází vlna pospolitosti a sounáležitosti, šily se roušky, pořádaly sbírky. Poslední a nejdelší je fáze deziluze. Během ní nastupuje frustrace, hledání viníků a nejsilněji se šíří konspirační teorie.
Jan Vevera z Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni přednášel na téma psychologických a psychiatrických aspektů katastrof.
Podle Jana Vevery česká společnost prochází stejnými fázemi i kvůli válce na Ukrajině. I přes současnou atmosféru sounáležitosti a pomoci se již začínají objevovat tendence, které zpochybňují potřebu pomoci uprchlíkům. „Společnost se i v tomto případě brzy dostane do fáze deziluze, kterou tak dobře známe i z pandemie,“ varoval posluchače a poukázal na nebezpečnou korelaci s blížící se jarní vlnou onemocnění covid-19. „Nesmíme tento očekávaný nárůst v počtu nakažených klást za vinu někomu jinému, ani lidem prchajícím před válkou,“ doplnil ho evoluční biolog Jaroslav Flegr.
Covid-19 z různých úhlů pohledu
Na mnohé další a často opomíjené aspekty pandemie se během konference pořádané pod záštitou Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice zaměřili experti z oblastí přírodních i společenských věd. Věnovali se dopadům nemoci na psychické zdraví i sociální chování. Tématem byly také dezinformace a hoaxy a hrozby, které pramení z jejich šíření.
Více o programu, řečnících i jednotlivých tématech najdete na stránkách konference.
Více o onemocnění covid-19 se můžete dozvědět zde:
Matematikou proti covidu. Jak se modeluje vývoj pandemie.
Přehled: Jak Akademie věd ČR pomáhá v době pandemie covidu-19
Přehledně: Omicron a nejznámější mutace viru SARS-CoV-2 v České republice
Přehledně: typy vakcín proti covidu-19, jejich fungování a účinnost
Lifestyle, mýtus, hybridní válka: konspirační teorie v současném bádání
Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
- Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
- Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
- Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
- Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
- Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
- Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
- Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
- Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
- Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.