Zahlavi

Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?

08. 11. 2023

Dezinformace na sociálních sítích, psychická kondice učitelů, život v českých periferiích nebo politicko-psychologické aspekty pandemie covidu-19. I o těchto tématech se hovořilo na jednodenní výroční konferenci SYRI – Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Konala se ve středu 8. listopadu 2023 v Karolinu, historickém sídle Univerzity Karlovy. Konsorcium SYRI propojuje od roku 2022 na 150 vědkyň a vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy a poskytuje jedinečné místo k prohlubování mezioborového výzkumu.

„Přírodovědec může vymyslet sebelepší lék a sebelepší vakcínu, ale když je společnost nepřijme, je to zbytečná práce. Pomoci pochopit, proč určitá část společnosti nějaké věci nepřijímá je výsostnou úlohou sociálních a humanitních věd,“ řekla na úvod konference předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Podle ní je velmi dobře, že se pod hlavičkou SYRI potkávají vědci a vědkyně z různých oborů, protože právě z této synergie může vzejít lepší pochopení složitých fenoménů dnešní turbulentní doby.

Eva Zažímalová zahajuje konferenci SYRI
Konferenci zahájila mimo jiné předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Psychická kondice učitelek a učitelů
Pandemie covidu-19, invaze Ruska na Ukrajinu a eskalující konflikt na Blízkém východě vyvolaný terorem Hamásu – v posledních třech letech se na nás valí dlouho nepoznané krizové situace, které vyvolávají pnutí ve společnosti. Projevuje se na různých úrovních včetně školství.

Až pětina českých pedagogů trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent učitelek a učitelů splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Vyplývá to z výzkumu, jehož prvotní výsledky dnes na konferenci představila Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR. Učitelé podle výzkumu za největší zdroje stresu považují vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou, problémové chování žáků a obtížnou komunikaci s rodiči.

Šetření, jehož spoluautorem je Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR, tak potvrdilo známý fakt, že učitelství patří mezi psychicky velmi náročná povolání. Zároveň ale přineslo i pozitivní výsledky: většina pedagogů je se svou prací spokojena a mnozí disponují takzvaným psychologickým kapitálem. Jde o souhrn pozitivních vlastností a zdrojů jedince, který zahrnuje čtyři klíčové prvky: optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost.

„Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření. Souběžně pozitivně působí na pracovní angažovanost a lze jej cíleně rozvíjet a trénovat. Jeho rozvoj je tedy další cestou, jak posílit duševní pohodu učitelů,“ vysvětlila Kateřina Zábrodská.

Kateřina Zábrodská
Výzkumná pracovnice Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR na konferenci SYRI

Periferie mordorem české společnosti?
V souvislosti se současnými krizemi se často hovoří o polarizované společnosti, rozděleném Česku, „pražské kavárně“, která nerozumí venkovu, a podobně. Zároveň se v médiích nezřídka objevují bombastické zprávy o městech, kde se žije skvěle, a periferiích, kde nikdo žít nechce. Jako „druhé Česko“ se označují zejména příhraniční oblasti, Karlovarsko, Ústecko nebo Moravskoslezský kraj.

Tato rétorika ale oslabeným krajům rozhodně nepomáhá a měla by se změnit, míní Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém konferenčním příspěvku zdůraznil, že by bylo vhodné oslabit vnímání periferie jako „mordoru české společnosti“, vnímání, jež je vlastní některým novinářům, ale i výzkumníkům.

Data z výzkumů Sociologického ústavu AV ČR sice potvrzují, že je v periferiích skutečně větší chudoba a objektivně některé aspekty žití nejsou tak příjemné jako v centru (třeba horší dojezdnost), na druhou stranu subjektivní vnímání obyvatel neodpovídá katastrofickým představám. „Bydlení v periferiích se nepropisuje negativně do životní spokojenosti. Naopak jsme zjistili, že nejméně spokojených lidí žije v prosperujících jádrech,“ řekl Josef Bernard. Podle jeho názoru se v Česku potřebujeme naučit vnímat a prezentovat také silné stránky periferií, ne pouze poukazovat na ty negativní.  

Josef Bernard
Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu AV ČR

Konference nabídla více než třicítku příspěvků, jež se týkaly všech devíti výzkumných oblastí institutu. Vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová podobu fungování institutu přirovnala k neuronové síti. „Síla sítě je v její plasticitě. Umožňuje nám přemýšlet a učit se,“ uvedla při bilancování prvního roku a půl fungování institutu. Dodala, že vědkyním a vědcům sdruženým v SYRI už vyšlo několik desítek článků v prestižních časopisech. Program a shrnutí konference je k dispozici na webu SYRI.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: František Géla, Univerzita Karlova
 

20231108_SYRI_01_UVOD_36

20231108_SYRI_01_UVOD_36

20231108_SYRI_01_UVOD_40

20231108_SYRI_01_UVOD_40

20231108_SYRI_02_BLOK1_04

20231108_SYRI_02_BLOK1_04

20231108_SYRI_02_BLOK1_22

20231108_SYRI_02_BLOK1_22

20231108_SYRI_02_BLOK1_34

20231108_SYRI_02_BLOK1_34

20231108_SYRI_02_BLOK1_52

20231108_SYRI_02_BLOK1_52

20231108_SYRI_03_BLOK2_09

20231108_SYRI_03_BLOK2_09

20231108_SYRI_03_BLOK2_10

20231108_SYRI_03_BLOK2_10

20231108_SYRI_03_BLOK2_14

20231108_SYRI_03_BLOK2_14

20231108_SYRI_03_BLOK2_17

20231108_SYRI_03_BLOK2_17

20231108_SYRI_03_BLOK2_34

20231108_SYRI_03_BLOK2_34

20231108_SYRI_03_BLOK2_41

20231108_SYRI_03_BLOK2_41

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce