Zahlavi

Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty

14. 03. 2023

Nejhlouběji si v Praze do kapsy sáhnou výletníci ze Spojených států, zatímco Poláci jsou při nákupech v naší metropoli nejšetrnější. I takové poznatky přinesl společný výzkum jedenácti ústavů Akademie věd ČR zaměřený na chování a typologii turistů, kteří navštěvují Prahu. Analýzu si nechala zpracovat metropolí vlastněná společnost Prague City Tourism s cílem nalákat do českého hlavního města sofistikovanější a movitější klientelu.

Zatímco v Praze utratili zahraniční návštěvníci za rok 2019 pouze 5,6 miliardy amerických dolarů, v jen o trochu menším Amsterdamu nechali za stejné období dvojnásobek.

„V našem hlavním městě turisté utrácejí mnohem méně než v jiných evropských metropolích. A to jsme se rozhodli za pomoci Akademie věd změnit,“ říká místopředsedkyně společnosti Prague City Tourism Jana Adamcová.

2023_03_14_Adamcova
Místopředsedkyně Prague City Tourism Jana Adamcová (CC)

Firma tedy oslovila vědce a nechala si od nich zpracovat humanitní a společenskovědní analýzu desítky trhů, klíčových pro turismus u nás. Humanitní část výzkumu přinesla konkrétní příběhy, které si jednotlivé národnosti s Prahou spojují, část společenskovědní se zase zaměřila na zkoumání jejich typologie a chování.

Cestovatelům na míru
Asiaté do Prahy jezdí hlavně za památkami, turisty z Evropy však v naší metropoli kromě kulturního dědictví zajímá také gastronomie a zábava. Asijští cestovatelé při výběru destinace hodně dají na doporučení rodiny a známých. Britové, Francouzi nebo Američané se naopak k cestování inspirují především na internetu.

I taková zjištění přinesla vědecká analýza nejrůznějších typů dostupných dat o výletnících mířících do Prahy.

2023_03_14_Kostelecky
Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu AV ČR (CC)

„Poznatky o jejich chování, preferencích a zájmech umožnily lépe zacílit narativy, které kolegové z humanitně orientovaných ústavů Akademie věd vymýšleli ‚na míru’ návštěvníkům z nejvýznamnějších zemí, odkud turisté do naší metropole přijíždějí“, shrnuje koordinátor celého výzkumu Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu AV ČR.

Evropa jako jedna velká exotika
Milenci v Praze. Tak se v překladu jmenuje oblíbený korejský seriál, který do naší metropole přilákal už celé zástupy asijských turistů. Touží se totiž vyfotit v místech, kde se romantický seriál natáčel. Výletníky z Asie k nám obecně vábí hlavně památky, které znají z fotografií. Jinak je však pro mnohé z nich Česko součástí exotické evropské kultury a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v tomto prostoru jim splývají.

„Zaměření na asijské publikum s sebou nese jistá specifika. Na rozdíl od Spojených států či evropských zemí máme historických styčných bodů jen velmi málo a současně nelze předpokládat jakoukoli sofistikovanější znalost Prahy či české kultury,“ konstatuje Jakub Hrubý z Orientálního ústavu AV ČR, který se do výzkumu rovněž zapojil.

Proto se také vědci rozhodli pojmout vytváření příběhů pro asijské návštěvníky jinak a soustředit se na konkrétní fenomény, jako je třeba pití kávy či vína. Například v Číně totiž nemá pití těchto nápojů tradici a rozšiřuje se tam až v posledních letech.

„Můžeme tak turistům představit jak minulost v podobě historických kaváren vídeňského nebo pařížského typu, tak současnost vyhlášených baristů. Anebo tradici pěstování vína na území Prahy a s ním spojenou kulturu jeho konzumace,“ doplňuje vědec.

Více peněz pro Prahu
Výsledky analýzy by měly pomoci přilákat do hlavního města kultivované, a zejména movitější turisty.

„Bonitní klientela je ochotna utratit více peněz za kvalitní nabídku produktů a služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou. Je to další krok ke zvýšení příjmů cestovního ruchu v metropoli,“ doplňuje Jana Adamcová.

2023_03_14_praha5
Pražské památky jsou pro turisty největším lákadlem.

Firma nyní na základě vědeckých podkladů vyvíjí novou turistickou aplikaci. Výsledky bádání využije i v digitálních marketingových kampaních na důležitých zdrojových trzích nebo při tvorbě turistických tras či suvenýrů.

Není web jako web
V neposlední řadě data poslouží při vývoji nového destinačního webu, jehož obsah se bude proměňovat podle toho, odkud návštěvník pochází. Turista z Izraele tak na něm najde zcela odlišné informace než třeba cestovatel z Polska, který má jiné kulturní a sociologické zázemí a od návštěvy metropole má jiná očekávání.

Kromě Sociologického a Orientálního ústavu se do unikátního projektu zapojil také Filosofický ústav AV ČR, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Historický ústav AV ČR, Ústav dějin umění AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Etnologický ústav AV ČR, Slovanský ústav AV ČR a Archeologický ústav AV ČR, Praha.

Text: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce