Zahlavi

V odměňování panují genderové nerovnosti, na řídicích pozicích bývají největší

21. 12. 2022

Ženy a muži neberou za stejnou práci stejné finanční ohodnocení. Jak je to možné? Na genderové rozdíly v odměňování se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Nature Human Behaviour. Výzkumníci a výzkumnice z 15 zemí zjišťovali, do jaké míry jsou nerovnosti způsobeny tím, že muži a ženy pracují v jiných zaměstnáních a na jiných pracovištích, a do jaké míry jsou ženy a muži odměňováni rozdílně za stejnou práci. Na výzkumu se podílela Alena Křížková ze Sociologického ústavu AV ČR, která v rozhovoru přibližuje příčiny nerovností v Česku.

Dosud byl za hlavní příčinu nerovností v odměňování považován fakt, že ženy a muži pracují v jiných zaměstnáních a na jiných pracovištích: muži v lépe placených zaměstnáních a na pracovištích s vyšší průměrnou mzdou. Výzkumníci však zjistili, že rozdíly v rozmístění obou pohlaví na trhu práce a rozdíly v ohodnocení různých zaměstnání a typů práce představují pouze polovinu problému. Tou druhou je rozdíl ve výdělcích pracovnic a pracovníků, kteří vykonávají stejné povolání na stejném pracovišti. Nerovné odměňování za stejnou práci je stále velmi významnou příčinou gender pay gap (GPG). Ukazatel genderové příjmové nerovnosti stanovuje hodnotu rozdílů v odměňování žen a mužů, tedy průměrný rozdíl mezi výdělky obou pracujících skupin.

V rozvinutých zemích se GPG mírně snižuje, ne však ve střední a východní Evropě
Výzkumníci sledovali specificky rozdíly mezi celkovými ročními výdělky žen a mužů ve věkovém rozmezí od 30 do 55 let. Poté co odfiltrovali vliv věku, dosaženého vzdělání a velikosti úvazku, zjistili, že celkový rozdíl v ročních výdělcích se pohybuje mezi 9 % v Maďarsku, 26 % ve Spojených státech amerických a 33 % v Jižní Koreji. V Česku je rozdíl 24 % (data pro rok 2019).

Rozdíl ve výdělcích žen a mužů na totožné pozici (vykonávajících stejné zaměstnání na stejném pracovišti) se pak pohyboval od 6 % ve Francii, 7 % v Dánsku a Švédsku až po 13 % ve Spojených státech amerických a 23 % v Japonsku. V Česku je to 12 %.

shutterstock_1847350081
Rozdíl ve výdělcích mužů a žen ve věku 30 až 55 let pracujících na stejné pozici je pro Česko 12 %.

S výjimkou střední a východní Evropy se ve většině sledovaných zemí v čase mírně snižuje celkový GPG. Platí to také pro GPG na stejné pozici. V České republice sice mírně klesá GPG na stejné pozici, ale roste celkový GPG. Znamená to, že nerovnosti jsou čím dál více způsobeny tím, že muži a ženy pracují na různě odměňovaných pozicích.

Na výzkumu, který vedl Andrew Penner z Kalifornské Univerzity Irvine, spolupracovala socioložka Alena Křížková. Pro analýzy využívala data Informačního systému o platu od Ministerstva financí a Informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jaká je situace v posledních letech v České republice přiblížila v následujícím rozhovoru.

Foto_červený svetr
Alena Křížková je vedoucí oddělení Gender & Sociologie Sociologického ústavu AV ČR.

Mohla byste přiblížit, co je obsahem Informačního systému o platu (ISP) a Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), ze kterých jste čerpala data pro své analýzy?

Jde o unikátní soubory dat, která se sbírají každé čtvrtletí (ISPV) a každé pololetí (ISP) o všech zaměstnaných ze všech pracovišť v platové sféře a o všech zaměstnaných z vybraných pracovišť s více než deseti zaměstnanými ve mzdové sféře. Unikátní je, že jde o data o mzdách a odpracované době, charakteristikách pracovišť a kategoriích zaměstnání jednotlivců, která propojují zaměstnané s jejich pracovišti. Umožňují tedy mnohem podrobnější analýzy než například data z dotazníkových šetření. Data navíc dodávají přímo zaměstnavatelé ze svých mzdových systémů, takže jsou velice přesná a časová řada již existuje za více než dvě desetiletí.

V knize Genderové nerovnosti v odměňování: problém nás všech uvádíte, že se rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v Česku dlouhodobě pohybuje kolem 22 %. V článku publikovaném v časopise Nature Human Behaviour je uvedeno pro rok 2019 dokonce 24 %. Zdá se, že se situace nijak nezlepšuje, jak je to možné?

Oněch 24 % je výsledek za populaci ve věku 30 až 55 let. Zmiňovaných 22 % platilo v letech 2016 až 2017 pro celou populaci, po roce 2018 celkový GPG pro celou populaci mírně klesá. Dlouhodobě se ovšem pohybujeme mezi zeměmi s nejvyšším GPG v Evropském i světovém srovnání rozvinutých zemí. Tento problém se dlouhou dobu na politické úrovni vůbec neřešil, nezavedla se žádná opatření pro zmírňování GPG. Naopak, v devadesátých letech i později se zaváděla opatření, která jej ještě více prohlubovala.

O jakých opatřeních hovoříte?

Šlo například o prodlužování rodičovské, společné zdanění manželů nebo slevu na nevydělávající manželku. Stát navíc nepodporuje otce ve sdílení péče o děti a rodičovské. Také se snížila dostupnost předškolních zařízení péče o děti. Situace se ale před zhruba pěti lety začala pomalu měnit a Ministerstvo práce a sociálních věcí odstartovalo projekt nazvaný 22 % k rovnosti, jehož cílem je GPG snižovat. V připomínkovém řízení je také národní akční plán pro rovné odměňování.

shutterstock_1940773591
Podle Aleny Křížkové jsme během pandemie nevyužili příležitost zhodnotit důležitost péče o zdraví, tedy například profese zdravotních sester.

Promítla se do situace nějak pandemie covidu-19?

Do GPG se významně promítají strukturální změny na trhu práce a to dlouhodobě. Když se tedy GPG mění, může to znamenat jednoduše odliv žen nebo mužů z trhu práce, a ne nutně snižování nerovností, někdy naopak. Na to je třeba dávat pozor. Dopad odchodu části žen v době pandemie z trhu práce a do nezaměstnanosti tedy částečně způsobil mírný pokles celkového GPG. Dále došlo k jeho mírnému poklesu v důsledku vyplácení mimořádných „covidových“ odměn ve zdravotnictví a v důsledku nárůstu tarifních mezd ve školství, protože v obou těchto oborech převažují ženy.

Změnila se tedy nějak situace v těchto dvou odvětvích – zdravotnictví a vzdělávání?

Nevyužili jsme příležitost, před kterou naše společnost stála, a sice zhodnotit důležitost péče o zdraví a péče o děti a vzdělávání, respektive profese zdravotních sester a učitelek a učitelů, a jejich mzdy významně navýšit. Došlo pouze k jednorázovému mimořádnému navýšení u sester a k velmi mírnému navýšení u pedagogických pracovníků a pracovnic.

Během pandemie se významně navýšila minimální mzda. Jaké to mělo důsledky?

Ženy tvoří většinu těch, kdo za minimální mzdu pracují, tato úprava tedy navýšila mzdy především ženám a snížila GPG. Nutně to však nesouviselo s pandemií. Všechny zmíněné trendy způsobily, že došlo k mírnému snížení celkového GPG. Nicméně nedošlo téměř vůbec ke snížení GPG v rámci stejné pozice, tedy tam, kde muži a ženy vykonávají stejnou práci na stejném pracovišti.

shutterstock_2173927413
Během pandemie covidu-19 se GPG ve věkových kategoriích, kdy mají ženy a muži typicky menší děti, zvýšil. Pravděpodobnou příčinou byla zvýšená zátěž při péči o děti, když byly zavřené školy a školky, která dopadla zejména na ženy.

Co to tedy ve výsledku znamená?

Ukazuje to, že genderové nerovnosti se nesnižují, i když dochází ke snižování celkového rozdílu v průměrné mzdě žen a mužů, kteří jsou zaměstnaní. Dokonce jsme zjistili, že tam, kde pracují na stejné pozici ženy a muži ve věku, kdy mívají typicky menší děti, tak se GPG v letech 2020 a 2021 oproti roku 2019 zvýšil. Bylo to pravděpodobně v důsledku zvýšené zátěže v péči o děti v dobách, kdy byly zavřené školy a školky. Ta totiž dopadla zejména na ženy.

Jsou nějaká odvětví, kde jsou rozdíly v odměňování žen a mužů nejmarkantnější?

Nejvyšší GPG je v peněžnictví, nižší pak například ve vzdělávání. Důležité je, že rozdíly jsou nižší ve veřejné/platové sféře, ve které fungují transparentnější principy odměňování, například platové tabulky, než v mzdové sféře. Naopak ve mzdové sféře a tam, kde se mzdy vyjednávají individuálně, typicky na řídicích pozicích, je GPG nejvyšší.

V Česku je rozdíl na stejných pozicích u mužů a žen 12 %. Máte nějaké reakce od zaměstnavatelů, proč tomu tak je? Jaké důvody uvádějí?

Takových výzkumů moc není, nicméně argumentem bývá například odkaz na nějakou zvláštní kompetenci, kterou má muž a nemá daná žena na stejné pozici. To by však nemělo hrát roli, pokud tato kompetence nebyla jasně uvedena v požadavcích na danou pozici. Mzdy by měl zaměstnavatel nastavit na míru konkrétní pozici, a ne na míru konkrétním kandidátům nebo kandidátkám.  Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci projektu 22 % k rovnosti již ale připravuje podpůrné nástroje a metodiky pro inspektoráty práce, aby mohly diskriminační praktiky odhalovat a také pro odbory, aby mohly kompetentně jednat o odměňování v rámci kolektivního vyjednávání.

shutterstock_1767334112
Rozdíly v odměňování žen a mužů jsou nižší například ve vzdělávání.

Problém nerovného odměňování se tedy pojí zejména s mateřstvím, péčí o děti, kariérní pauzou… Pokud byste v této oblasti mohla dát, řekněme, tři doporučení, co změnit, co by to bylo?

Především by stát měl nastavovat takové podmínky kombinace placené práce a péče, aby měly ženy i muži praktickou možnost volby délky rodičovské a rychlosti návratu na trh práce. Zásadní je, aby stát motivoval otce ve využívání rodičovské a ve sdílení péče o děti, aby péče nezatěžovala převážně ženy, s čímž také souvisejí stereotypy a nerovné zacházení se ženami ze strany zaměstnavatelských organizací. Možnost volby by byla dána širokou dostupností zařízení péče o děti již od, řekněme, jednoho roku věku tak, aby se rodiče skutečně mohli vrátit do práce, pokud si to zvolí. Problémem je však i daňová politika, například sleva na nevydělávající manželku, která de facto dává daňový bonus mužům, jejichž partnerka je v domácnosti, což brzdí návrat žen z rodičovské na trh práce.

Můžete to tedy shrnout?

Zaprvé změnit rodinnou a daňovou politiku. Zavést nepřenositelné právo otců na část rodičovské tak, aby otce skutečně motivovalo k využití významné části rodičovské, zavést právo dítěte na kvalitní místo v zařízené péče od jednoho roku a také zcela individuální zdanění. Zadruhé nastavit opatření pro zvýšení transparentnosti v odměňování, a zatřetí bořit genderové stereotypy o ženách pečovatelkách a mužích živitelích.


PhDr. Alena Křížková, Ph.D.

Sociologický ústav AV ČR

Je vědeckou pracovnicí a vedoucí oddělení Gender & Sociologie Sociologického ústavu AV ČR. Působí i jako nezávislá expertka v projektech zaměřených na genderovou rovnost a analýzu a hodnocení politik. Zabývá se ekonomickou nezávislostí žen, mzdovými rozdíly, genderem v organizacích, managementu a podnikání, násilím na ženách, genderu ve vědě a výzkumu atd. Na uvedená témata publikuje knihy (například Životní strategie žen a mužů v řízení (a) podnikání, Management genderových vztahů či Genderové nerovnosti v odměňování: problém nás všech), vědecké články a expertní reporty. V roce 2009 získala Prémii Otto Wichterleho pro vynikající mladé vědecké pracovníky Akademie věd ČR.


Tisková zpráva o nerovnostech mezi muži a ženami v odměňování je k dispozici na webu Sociologického ústavu AV ČR.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; archiv Aleny Křížkové

Licence Creative Commons  Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

 

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce