Zahlavi

Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu

21. 06. 2023

Nedostupnost zdravotní péče, nedostatek učitelů češtiny pro ukrajinské žáky i problém s přijímacími zkouškami na střední školy. Přestože Česká republika obecně velmi dobře zvládá integraci obrovského množství ukrajinských uprchlic a uprchlíků, v některých oblastech má velké rezervy. Vedle školství a zdravotnictví by měl stát věnovat pozornost také krokům proti radikalizaci společnosti vyvolávané dezinformačními kampaněmi. Konkrétní data a doporučení nabídli na konferenci v Senátu Parlamentu ČR vědkyně a vědci z Národního institutu SYRI včetně odbornic a odborníků z Akademie věd ČR. Konala se v úterý 20. června 2023 – symbolicky na Světový den uprchlíků.

V prvním roce ruské agrese přijalo Česko téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků, většinou žen a dětí. Největší část z nich přišla v prvních měsících po vypuknutí konfliktu.

Učitelé jsou vstřícní, ale systém jim nepomáhá
„Ze všech zemí Evropy přijaly naše školy nejvíce ukrajinských dětí na počet žáků. Mnohdy museli učitelé i ředitelé pro jejich integraci podat nadlidské výkony. Ne vše se ale povedlo na sto procent, například zapojení ukrajinských středoškoláků má rezervy,“ řekl v úvodu konference první místopředseda Senátu PČR a bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

K 31. březnu 2023 se v českých základních školách vzdělávalo zhruba 40 tisíc ukrajinských žákyň a žáků. Rozložení jejich počtu ale není rovnoměrné. V téměř 60 procentech českých základních škol není ani jeden ukrajinský žák. V ostatních školách jsou naopak třídy s jedním až pěti integrovanými žáky.

„Ukrajinští žáci byli většinou v českých školách velmi dobře přijati. Učitelé děti vítali s nadšením. Chyběly jim ale zkušenosti a vědomosti, jak ukrajinské žáky adaptovat. Mezi jednotlivými školami jsme zaznamenali velkou míru rozdílnosti a obecně lze říct, že příchod uprchlíků odhalil slepé skvrny českého školství,“ řekla Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která je vědeckou ředitelkou Národního institutu SYRI.  

Těmito „slepými skvrnami“, tedy skrytými problémy českého školství, jsou chybějící školní psychologové, asistenti pedagoga a zejména nenastavený systém jazykové přípravy dětí cizinců. V praxi to dopadá tak, že učitelé ukrajinským dětem dávají úlevy, protože mají obavu, že by výuku v češtině nemusely zvládnout. Děti to následně znevýhodňuje mimo jiné u přijímacích zkoušek na střední školy.    

Bez potlačení dezinformací hrozí radikalizace společnosti
V Brně se nedávno odehrál incident mezi skupinou Romů a Ukrajincem, který skončil smrtí jednoho z mladíků. Kauzy se ihned chopili radikálové a dezinformátoři, kteří šířili a zesilovali nenávistné informace nejen na sociálních sítích. Odborníci varují, že pokud stát nebude skutečně účinně bojovat s nenávistným podhoubím, společnost se může radikalizovat. Velkým nebezpečím jsou konspirační teorie a dezinformace, cíleně šířené z Ruska v rámci hybridní války.

Dobrou zprávou je, že proruské narativy zatím ve většině české společnosti narážejí na odpor. Jenže cílem ruské hybridní kampaně není přesvědčit občany o proruských narativech, ale obecně narušit důvěru lidí ve stát a jeho instituce. „Je to právě důvěra ve společenský systém, která nejvíce souvisí s vírou v konspirace a dezinformace,“ řekla na konferenci vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu AV ČR (CVVM) Paulína Tabery, jedna ze spoluautorek projektu Společnost nedůvěry.

Na podkopávání důvěry v systém mají podle Paulíny Tabery podíl nejen přímí konspirátoři, ale také politici, kteří rozhlašují, že nedůvěřují průzkumům veřejného mínění nebo nebudou respektovat rozhodnutí soudů. Nepomáhá ani slovní „boj“ proti úředníkům a státním zaměstnancům, který se vede při každém projednávaní rozpočtu.

Nedostatek lékařské péče
Viditelným a citlivým problémem, který trápí ukrajinské válečné uprchlíky, je nedostupná lékařská péče. Stát sice zřídil síť takzvaných UA pointů, nízkoprahových ambulancí často s ukrajinsky hovořícím personálem, jejich kapacity jsou ale přeplněné. Běžní praktičtí lékaři, pediatři a zubaři nové pacienty většinou také vůbec nepřijímají, v případě nutné potřeby ošetření tak musejí ukrajinští pacienti zamířit na už tak přetížené pohotovosti.  

K 21. únoru 2023 bylo u českých zdravotních pojišťoven registrováno více než 367 tisíc uprchlic a uprchlíků. Podle dat Veřejné zdravotní pojišťovny (VZP) více než polovina uprchlíků (58 %) dosud žádnou zdravotní péči nečerpala. Z následných rozhovorů s uprchlíky vyplynulo, že péči nečerpali, i když by ji potřebovali, protože se k ní nedostali.

Problémy panovaly také v mezikulturní komunikaci. Nejde jen o neznalost jazyka, ale také o odlišné fungování zdravotnických systémů. „Obě skupiny, uprchlíci i zdravotníci, mají často pocit, že jim ze strany orgánů veřejné správy, případně samosprávy, nebyly poskytnuty dostatečné informace o celé situaci a často nevědí, kam a na koho se obrátit,“ zdůraznila Karolína Dobiášová z Univerzity Karlovy, jedna z autorek studie o dostupnosti zdravotní péče pro uprchlíky.

Odolná společnost a další témata
Konference se věnovala i dalším tématům, například společenské odolnosti (nejen) v souvislosti s konfliktem na východ od našich hranic. Podle výzkumnice SYRI Alice Koubové z Filosofického ústavu AV ČR je potřeba v České republice posílit individuální i společenskou rezilienci. „Potřebujeme podporovat uvěřitelnou nadějeplnost, protože její vliv na odpovědné a nápomocné jednání je silnější než motivace strachem. Předpokladem pro to je správná distribuce zátěže, která nedopadne pouze na hlavu těch, kteří se mocensky nemohou bránit. To je opravdu klíčové,“ řekla Alice Koubová. O konceptu rezilience jsme psali v rozsáhlém článku v časopise A / Věda a výzkum.  

O konferenci v Senátu si můžete více informací přečíst na webu Národního institutu SYRI v následujících textech:

S pomocí u velké migrační vlny máme stále málo zkušeností

Konference v Senátu zvýraznila význam sociálních věd

V krizích pomáhají naděje a odhodlanost

 Co je Národní institut SYRI 

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizikkrátce SYRI je virtuální vědecký hub, který sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Jeho cílem je propojit vědkyně a vědce z různých institucí a nabízet řešení a doporučení v reálném čase. Sociální vědkyně a vědci zkoumají rizikové situace s cílem zmírnit problémy, které přinášejí mimořádné události, jako je pandemie covid-19, válka na Ukrajině, inflace a zdražování nebo klimatická změna. Projekt je financován z programu EXCELES, spadajícího pod Národní plán obnovy. Smlouvy o vzniku institutu byly podepsány 31. května 2022, s jeho aktivitami se počítá do konce roku 2025. Více informací na https://www.syri.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Národní institut SYRI

20230620_SYRI_0002

20230620_SYRI_0002

20230620_SYRI_0003

20230620_SYRI_0003

20230620_SYRI_0005

20230620_SYRI_0005

20230620_SYRI_0021

20230620_SYRI_0021

20230620_SYRI_0029

20230620_SYRI_0029

20230620_SYRI_0033

20230620_SYRI_0033

20230620_SYRI_0034

20230620_SYRI_0034

20230620_SYRI_0044

20230620_SYRI_0044

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce