Zahlavi

Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů

30. 01. 2024

Nelegální platby za lepší zdravotní péči, úplatky trenérovi od rodičů, VIP vstupenky na sportovní zápasy pro politiky. Tři roky zkoumali odborníci ze Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti formy korupce v šesti sektorech veřejného života v České republice. Výsledky výzkumu, který mapoval drobnou i velkou korupci, poslouží jako doporučení ministerstvům, přínosem jistě budou také pro odborníky, akademiky a veřejnost.

Zdravotnictví patří mezi velmi rizikové prostředí zejména kvůli značnému objemu prostředků, které do něj plynou z veřejného pojištění, a počtu aktérů, kteří se v něm vyskytují. Korupce je zde velmi rozšířená a může mít negativní dopad na kvalitu péče, finanční náklady a důvěru ve zdravotnický systém. Korupce se přitom ve zdravotnictví mění v čase, podle oslovených expertů ustupuje drobná korupce, velká korupce se ale stává sofistikovanější a stále složitější na odhalení, především ve veřejných zakázkách.

„U veřejných zakázek ve zdravotnictví už se tolik nesetkáváme s formou získání procenta ze zakázky, ale například s fiktivními službami,“ hlavní autorka výzkumu Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR.

Na nejnižší úrovni se korupce týká zejména vztahů mezi lékaři a pacienty – například jde o nelegální platby za speciální nebo nadstandardní služby. Například u ortopedických operací je častý požadavek na výběr operatéra, výběr náhrady kloubu nebo posun v čekací listině. Velmi často se požaduje nadstandard u porodů. Respondenti uváděli, že v některých případech žádali legální platbu za nadstandard, a jelikož jim nebyla umožněna, zaplatili za lepší péči či vybraného lékaře nelegálně.


Platby „elitnímu“ gynekologovi před porodem se mohou vyšplhat až na 50 000 korun.

Tuto formu uplácení respondenti velmi často vnímají jako běžnou činnost bez korupčního potenciálu, z jejich pohledu je spíše nutností, jak se vypořádat s nemožností zajistit si nestandardní péči legální cestou. Závažnější jsou spíše formy vydírání – žádost o úplatek za službu, na kterou má pacient nárok. I s těmito případy se insideři setkávají, ale v mnohem menší míře.

Samo dávání darů lékaři za péči je v České republice široce rozšířené jednání, které není obecně vnímáno jako korupční. Více než 90 % respondentů je přesvědčeno, že se jedná o dlouhodobý zvyk, především u starší generace, u mladší generace se toto jednání projevuje méně často.

Korupce většího rozsahu může mít formu konfliktu zájmů mezi dodavateli či distributory léků a zdravotnického materiálu a poskytovateli zdravotní péče. Respondenti se nejčastěji setkávají s pozváním na zájezdy či kongresy a také s dárky pro lékaře – u dárků pro lékaře téměř v 50 %, u kongresů ve 40 %.

„Pozvání na zájezdy je zajímavá forma jednání – pro některé dotázané je to forma korupce, pro jiné není. Velmi zde záleží na konkrétních okolnostech. Například zájezdy do luxusních hotelů v exotických destinacích jsou často vnímány jako korupce, kdy se od lékařů očekává, že budou za odměnu ochotni předepsat určité léky či další pomůcky,“ říká Kristýna Bašná. Léková oblast se tak jeví jako nejproblematičtější oblastí ve zdravotnictví, co se týká závažnosti projevů korupce a jejich důsledků.

Sport: všudypřítomné podplácení trenérů
Velká korupce ve sportovní oblasti se týká zejména zneužívání veřejných prostředků, především při získávání státních dotací. Vědci zaznamenali i korupci spojenou se sázkovými podvody a případně praním špinavých peněz. V nemalé míře ovšem natrefili také na individuální korupci. Jde například o podplácení trenérů rodiči za účelem vylepšení postavení jejich dětí.

„Podle rodičů na hokeji je to naprosto běžná praxe. Pokud chcete, aby váš syn hrál v první nebo druhé lajně, je potřeba zaplatit, a to i oficiálně, jako sponzorský dar, ale zaplatit,“ vyplývá z dotazníků.


Míra rozšíření podplácení trenérů patří rozhodně k nejpřekvapivějším výsledkům průzkumu ve sportu.

Kristýna Bašná k tomu uvádí: „Velká většina respondentů je přesvědčena, že důvodem rozšířenosti korupce ve sportu na úrovni jednotlivců je především zvyk uplácet. Řešením je proto spíše jiné nastavení této mentality, což bude běh na dlouhou trať, respondenti navrhují protikorupční práci s mládeží, propagaci pozitivních případů a podobně.“

Zhruba čtvrtina respondentů uváděla, že je podle nich běžnou praktikou ovlivňování výsledků zápasů. Ve sportu se také objevoval klientelismus. Respondenti v odpovědích přiznali vysokou míru osobní zkušenosti s touto korupční praktikou. Klientelismus se promítal i do takzvané sportovní turistiky, kdy jsou politici nebo významné osobnosti zváni na zájezdy a akce nebo dostávají VIP vstupenky.

Školství a věda pod tlakem rodičů a byrokracie
Podle odpovědí respondentů není korupce ve školství tak rozšířená jako v jiných oblastech. Přesto v něm drobnou i velkou korupci zmiňovali. Hlavními aktéry v korupčních vztazích na nižší úrovni často bývají rodiče. Celý systém je protkaný sítí služeb a protislužeb, které často mohou působit problematicky, málokdy jsou však zcela jednoznačně korupční. Největší míru osobní zkušenosti (přímé či nepřímé) měli respondenti s tlaky rodičů na prospěch, se snahami ovlivnit přijetí dítěte na školu a se sponzorskými dary škole za účelem získání výhody pro své dítě.


Drobná korupce ve školství: sponzorský dar rodiče s podtextem „Když nebude opakovat ročník, dám příště víc…“

Na vyšší úrovni jsou aktéry korupce problematických klientelistických vztahů zástupci zřizovatele zasahující do investičních akcí podřízených subjektů. Problematické se také jevilo vypisování veřejných zakázek nebo netransparentnost při hodnocení vědeckých grantů.

„Jedním z nejpalčivějších problémů v oblasti základního a středního školství je vysoká roztříštěnost systému zřizovatelů, což má za důsledek obrovskou byrokratickou zátěž dopadající na ředitele škol. Ti jsou někdy nuceni zastávat pedagogické i manažerské funkce. Vypisování větších investic formou veřejných zakázek je pro takové školy extrémně administrativně náročné, což otevírá prostor pro snahy najít efektivnější řešení,“ vysvětluje socioložka.

Korupci vnímá každý jinak
Výzkumný tým ze Sociologického ústavu AV ČR se kromě zdravotnictví, sportu a školství zaměřil dále na exekuce, zadávání veřejných zakázek a stavební řízení. Data sbíral na základě rozhovorů s odborníky i samotnými „insidery“ neboli zasvěcenými osobami z daných odvětví. „V případě zdravotnictví byl takovým insiderem například pacient, lékař, zástupce lékárny, nemocnice či pojišťovny, ve sportovním odvětví trenér, rodič, sportovní klub či svaz. Ve školství byli našimi respondenty rodiče, ředitelé a další pracovníci ve školství,“ popisuje Kristýna Bašná.

Ve vědecké komunitě neexistuje jednotná a obecně přijímaná definice korupce. Chápání tohoto jevu je kulturně podmíněné a v každé zemi si ho lidé mohou vykládat jinak. Odlišně si ho mohou vysvětlovat i sami respondenti. Co je pro někoho korupční, může být pro jiného neetické nebo naopak naprosto v pořádku. Pro účely projektu se sociologové drželi co nejširší definice korupce – zneužití vlastního postavení pro osobní prospěch.

„K úspěšnému boji proti korupci je prvním krokem určení rozsahu, výše a závažnosti korupce ve státě, je tedy velmi důležité korupci správně změřit. Výsledky tohoto výzkumu byly použity k formulaci doporučení pro Ministerstvo spravedlnosti týkající se možností zlepšení boje proti korupci v daných sektorech,“ uzavírá Kristýna Bašná.

Kompletní tisková zpráva zahrnující i další zmiňované oblasti veřejného života včetně doporučení výzkumníků, jak proti korupci postupovat, je k dispozici na webu Akademie věd ČR.

Studie je k dispozici na webu Sociologického ústavu AV ČR.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce