Zahlavi

Postavení žen ve vědě v roce 2022 mírně rostl. ČR je ale stále na chvostu EU

15. 12. 2022

Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR vydalo Monitorovací zprávu o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020.  V ní mapuje postavení žen ve vědě a inovacích v České republice. Zprávy vydává každoročně už od roku 2005. Zastoupení žen mezi výzkumníky po stagnaci posledních let mírně roste, v roce 2020 dosáhlo 27,6 %. I přes tento pozitivní vývoj se však jedná o jedno z nejnižších zastoupení žen. V evropském srovnání měla Česká republika nejnižší počet žen mezi výzkumníky ze všech členských zemí EU. Na úrovni EU si v tomto ohledu navíc nevede dobře dlouhodobě. Největší propad se stále objevuje mezi dokončením doktorského studia a nástupem do výzkumu a nedaří se ani měnit nízký podíl žen na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu. Zvyšuje se naopak podíl žen mezi specialisty ve vědě a technice.

Podíl žen mezi studujícími magisterského studia se v posledních 10 letech držel na úrovni 60 %. Ženy také dlouhodobě převažují mezi absolventy magisterského studia. V roce 2020 jej úspěšně dokončilo 59,6 % žen. Se zvyšujícím se stupněm studia však jejich zastoupení klesá. V doktorském studiu se rozhodlo v roce 2020 pokračovat 44,5 % žen. K největšímu propadu v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze dochází mezi absolvováním doktorského studia (45,3 %) a samotným výzkumem (27,6 %). V roce 2020 představoval 17,7 procentního bodu.

Největší podíl výzkumníků v České republice podle vědní oblasti působil v technických (37,4 %) a přírodních vědách (31,0 %). Zastoupení žen v těchto oborech však bylo nejnižší ze všech sledovaných vědních oblastí. Podíl žen v technických vědách byl pouze 14,7 %, v přírodních vědách se s 24,8 % přibližoval jedné čtvrtině.

Ve vládním a soukromém sektoru se podíl žen mezi výzkumníky pohyboval kolem 40 %. Zastoupení žen ve vysokoškolském sektoru bylo lehce nad jednou třetinou, 35,7 %. V podnikatelském sektoru pak pod jednou sedminou, 13, 7 %. V mezinárodním srovnání byl podíl žen mezi výzkumníky ve vysokoškolském a podnikatelském sektoru nejnižší v celé EU, ve vládním sektoru má Česká republika 4. nejhorší skóre v rámci EU.

I v akademické sféře měl podíl žen daleko k rovnosti. V roce 2020 pracovali akademici na 18 507 celých úvazcích, z toho měly ženy 36 % úvazků. Nejvíce zastoupené byly ženy na pozici lektorek, 56,4 %. Se zvyšující se akademickou pozicí se ale podíl žen snižoval a profesorek bylo jen 15,3 %. Pokud by rostlo zastoupení profesorek stejným tempem jako dosud, pak bychom rovného zastoupení dosáhli za 193 let.

Na všech kvalifikačních úrovních navíc měly ženy v akademické sféře nižší mzdy, než jejich mužští kolegové. Největší mzdová propast byla mezi docentkami a docenty, kdy si muži průměrně vydělali o 12,3 % více než ženy. Nejmenší rozdíl, 8,6 %, se objevil u profesorů a profesorek. Od roku 2010 se mzdové rozdíly zvýšily na všech kvalifikačních stupních, kromě lektorských pozic.

Rozhodování ve výzkumu zůstává i nadále doménou mužů. Ve vedoucích pozicích jich v roce 2020 působilo 90,7 %. V České konfederaci rektorů, Radě vysokých škol, Technologické agentuře ČR, Grantové agentuře ČR a v Učené společnosti ČR nebyla ve vedení žádná žena. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 21,8 % a v poradních a expertních orgánech jejich podíl dosáhl 27,1 %.

Situace se naopak zlepšuje u specialistů v oblasti vědy a techniky. Tady byl nejvyšší podíl žen od roku 2011, konkrétně 27,5 %. Podobně jako u akademiků však i v této sféře dochází k rozdílům v průměrných hrubých měsíčních mzdách, a to nejen na základě pohlaví, ale také podle věku. Ženy zde byly oproti mužům znevýhodněny a největší platové rozdíly se objevovaly ve věkové kategorii 25–29 let (15,9 %) a 35–44 let (16 %).

Shrnutí monitorovací zprávy ke stažení zde

Monitorovací zpráva ke stažení zde

Kontakt:

Jana Novák Gabrielová
manažerka komunikace NKCgender a věda
tel.: 775 976 390
e-mail: jana.gabrielova@soc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce