V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
24. 04. 2024
Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají ode dneška větší šanci, že se dostanou do praxe, a pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi mají zase silnější naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná na české poměry unikátní translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon.
Na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kam se přesune preklinický výzkum s cílem přiblížit nadějné molekuly blíž vývoji důležitých léků.
„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, tak centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z řady excelentních vědeckých výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce pohříchu chybí. Jsem moc rád, že se podařilo myšlenku Pharmtheonu dovést až do finále. Je vlastně naší povinností navázat na předchozí úspěchy ústavu v oblasti medicinálních aplikací,“ komentuje ředitel ÚOCHB AV ČR Jan Konvalinka.
Úspěšný transfer technologií do praxe dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která na toto téma připravila nový zákon i reformu transferu. Vadí jí totiž, že se v Česku vynikající vědecké výsledky stále příliš nedaří přenášet do praxe. „Máme tu v mnoha oborech špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto zde vzniká v porovnání s vyspělými státy jen velmi málo firem založených na vědeckém poznání. Je skvělé, že vzniká centrum Pharmtheon, které pomůže tuhle situaci zlepšit,“ věří ministryně pro vědu.
Prvním projektem, který bude v centru rozvíjen, je vývoj látek, které sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Tyto mutace jsou důvodem vzniku rezistence na některá léčiva používaná v chemoterapii onkologických pacientů. Jedná se o oblast, která je velmi aktuální a je nyní částečně opomíjena.
„Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady se snahou podporovat převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí spojujícího expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení proto považuji za klíčové. To je taky hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek.
Pro vznik nových léků je nejprve nezbytné pochopit mechanismus vzniku onemocnění a následně se pokusit ovlivnit tyto mechanismy podávanými léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou některý z patologických procesů příznivě ovlivnit na buněčné úrovni, pak je třeba ještě dané látky v rámci preklinického výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a mnoha dalších vlastností. Tomuto procesu se říká translační výzkum. Nyní, díky tomu, že Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí a umožní efektivnější spolupráci všech zainteresovaných složek, se dají čekat také o to lepší výsledky.
Centrum Pharmtheon je součástí rodiny IOCB Tech s.r.o., dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze.
Kontakt pro média:
Martin Opatrný
opatrny@prclinic.eu
602 252 405
Přečtěte si také
- Tým fyziků ověřil existenci jevu, který pomůže při výrobě čipů
- Sto let archeologie na Vyšehradě
- Ústav organické chemie a biochemie AV ČR zakládá pobočku za oceánem
- Riziko šíření požáru bude v úterý až extrémní, varují odborníci
- Unikátní školicí videa chrání před genderově podmíněným násilím
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.