Zahlavi

Přehled: Jak Akademie věd ČR pomáhá v době pandemie covidu-19

16. 12. 2021

Akademie věd ČR se podílí na řešení krize způsobené pandemií covidu-19. V tomto přehledu naleznete stručný seznam některých z mnoha aktivit AV ČR v této oblasti. Aktuality řadíme podle data. Podrobnější informace naleznete po kliknutí na jednotlivé odkazy. Více rovněž na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

16. 12. 2021 – Tým vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich citlivost a spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.

Na výzkumu metody spolupracovali fyzikové s týmy Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky nyní publikoval prestižní časopis ACS Applied Materials and Interfaces.

„Výsledkům našeho současného výzkumu předcházela mnohaletá práce na vývoji biočipů určených pro detekci jiných patogenů, jako je například původce žloutenky nebo E. coli. Po vypuknutí pandemie covid-19 nás napadlo využít ji také pro detekci viru SARS-CoV-2,“ říká Hana Lísalová, vedoucí výzkumného týmu z Fyzikálního ústavu AV ČR. Základní výzkum se nyní podařilo dotáhnout do konce a prokázat funkčnost a spolehlivost jimi vyvinutého řešení.

Více najdete v tiskové zprávě Biočip českých vědců rychle a spolehlivě detekuje SARS-CoV-2, prokázala studie.

Hana Lísalová
Nejen o biočipu, ale i o životě vědkyně nám Hana Lísalová před časem poskytla rozhovor. Přečíst si ho můžete v časopise A / Věda a výzkum.

 

9. 12. 2021 – Pokud se dodržují hygienická opatření, je riziko nákazy koronavirem na veřejných místech minimální. Za předpokladu, že lidé nosí respirátor a dezinfikují si ruce, se v obchodech nebo na poštách virus SARS-CoV-2 dlouho nedrží. Vědci kontrolovali povrchy, jichž se dotýkaly stovky lidí, a koronavirus neidentifikovali. Vzorky ovšem odebírali na sklonku roku 2020 a počátkem letoška, kdy se obecně protiepidemická opatření dodržovala více než dnes. Analýzu vzorků provedli vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně.

„Zajímalo nás, jaké reálné nebezpečí nákazy virem SARS-CoV-2 v době epidemie hrozí ve veřejných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob, a zda je nutné zavírat obchody,“ popisuje motivaci výzkumu vedoucí týmu Omar Šerý z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Výzkumníci nabrali vzorky z obchodního centra, centrální pošty v Brně a covidové jednotky menší nemocnice, která sloužila jako referenční skupina.

Celý článek si přečtete zde.

 

12. 10. 2021 – Češi a Slováci jsou vůči protipandemickým opatřením daleko kritičtější než sousední Němci. Zjistili to vědci z Psychologického ústavu AV ČR, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Jacobsovy univerzity v německých Brémách. Studie vycházela z odpovědí téměř 3000 lidí, spolupracovaly na ní agentury Median a Bilendi. Průzkum se konal v březnu 2021.

„Zajímalo nás, do jaké míry občané spatřují přínos nařízení i pro ně samé, jak hodnotí spravedlivost opatření a zda jim připadá, že rozhodnutí vlády jsou založena na odborném, vědeckém základě a jsou dobře ospravedlněná,“ říká Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Více v tiskové zprávě Češi a Slováci jsou vůči protipandemickým opatřením daleko kritičtější než Němci. 

 

21. 9. 2021 – Nová nanočástice usnadní vývoj mRNA vakcín i léčbu genetických chorob. Čeští vědci objevili nový typ látek schopných bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny, a to od základních stavebních kamenů až po dlouhé řetězce RNA a DNA. Univerzální přepravní systém lze využít jak v léčbě genetických onemocnění, tak v mRNA vakcínách, vhodných k prevenci covidu-19. Pomyslným vozíčkem, který do buňky nukleové kyseliny doručí, je nanočástice XMAN. Při jejím pojmenování se vědci inspirovali komiksovým světem.

Nová nanočástice není pro tělo toxická a je schopna snadno proniknout do buňky a uvolnit svůj náklad. Název XMAN vznikl na základě slovní hříčky, která pracuje s podobností slov adamantan (látka využívaná k syntéze sloučenin) a adamantium (fiktivní kov ze série X-Men).

„Adamantan tvoří jádro ionizovatelného lipidoidu v našich lipidických nanočásticích. Komiksové adamantium zase umožňuje z normálního člověka vytvořit X-Mena, který stojí na straně dobra a pomáhá lidstvu přežít. Náš adamantan hraje podobně důležitou roli,“ osvětluje název objevené nanočástice Petr Cígler, vedoucí skupiny syntetické nanochemie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Celý článek si přečtete zde.

 

28. 6. 2021 – První případ onemocnění COVID-19 se objevil už mezi začátkem října a polovinou listopadu 2019 v Číně, přičemž nejpravděpodobnějším datem vzniku byl 17. listopad 2019. Ukazují to David Roberts a Jeremy Rossman z Univerzity v Kentu ve Velké Británii a Ivan Jarić z Biologického centra AV ČR ve své studii, která využila analytické metody z oboru biologie ochrany přírody. Výsledky zveřejnil 24. června 2021 prestižní časopis PLOS Pathogens.

„Odhadujeme, že k prvnímu případu mimo Čínu došlo v Japonsku 3. ledna 2020, první případ v Evropě se objevil ve Španělsku 12. ledna 2020 a první případ v Severní Americe se objevil ve Spojených státech 16. ledna 2020,“ říká Ivan Jarić z Biologického centra AV ČR.  (Ivan Jarić byl podpořen Fellowshipem J.E. Purkyně Akademie věd ČR.)

Více v článku: Kdy vznikl covid-19? Mnohem dříve a šířil se rychleji, než naznačují potvrzené případy

 

10. 6. 2021 – Pouhé jedno procento. Jen tak malá část vzorků nasbíraných v dubnu 2021 z povrchů a vzduchu v pražské městské hromadné dopravě obsahovala zbytky viru SARS-CoV-2. Žádný z nich nebyl infekční. Jinými slovy – v autobusu, tramvaji, metru a vestibulech bychom se neměli nakazit. Platí to v podmínkách důsledné ochrany dýchacích cest každého cestujícího a důkladné dezinfekci prostor Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Testování přineslo i další důležitá zjištění. Fyzikální ústav AV ČR v něm ve velkém a přímo v terénu ověřil spolehlivost svého biosenzoru. Technologie uspěla nad očekávání, čímž se otvírají dveře k dalšímu vývoji.

Více v článku: Pražská MHD není zdrojem nákazy. Našly se v ní pouze neškodné stopy koronaviru

 

28. 5. 2021 – V těchto týdnech u nás dominuje alfa (britská) varianta viru, který způsobil pandemii nemoci covid-19. Už zde máme ale i beta (jihoafrickou) nebo delta (indickou). Jejich výskyt mapují v Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Čím se jednotlivé varianty vyznačují a bude na ně fungovat očkování?

Více v článku: Nejznámější mutace viru SARS-CoV-2 v České republice

 

29. 4. 2021 – Když Akademie věd ČR na konci března 2021 uveřejnila výzvu na sociálních sítích „Pozvěte si vědce do online výuky“, bylo jasné, že aktivita vzbudí zájem. Že ale spustí úplnou lavinu, nikdo nečekal. Hlad pedagogů po zpestření distančního vyučování se projevil v extrémně vysoké poptávce po „vpádech“ vědců do hodin. Odborníci z různých oborů dokážou děti motivovat k dalšímu studijnímu úsilí, a pomáhají tak učitelům v této nelehké době.

Více v článku: Po vpádu vědců do výuky je velká poptávka. Hodinu zpestřili už ve stovkách škol

 

25. 3. 2021 – Preklinické studie prováděné v českých výzkumných laboratořích potvrdily, že protilátka, vyvinutá mezinárodním týmem vědců, je účinná na všechny hlavní mutace koronaviru. Experimenty měla na starosti pracoviště z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a z Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV. O objevu týmu vědců ze Švýcarska, USA, Itálie, Švédska a České republiky informoval ve čtvrtek 25. března 2021 prestižní vědecký časopise Nature.

Více v článku Dvojitá protilátka chrání před mutacemi koronaviru, ověřili čeští vědci.

18. 3. 2021 – V souvislosti s povinným testováním zaměstanců ve firmách se vyrojily dotazy ohledně spolehlivosti antigenních testů. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli rychlý a snadný způsob jejich porovnání. Zahrnuli do něj 13 různých testů dostupných na českém trhu a zjistili, že mezi testy jsou rozdíly až stonásobné. 

12. 3. 2021 – #NA_MINUTU: Lze vyčíslit ztráty způsobené distanční výukou ve školách? A v čem se liší naše aktuální situace od podzimní vlny epidemie covidu-19? O důležitosti vzdělávání i nutnosti opatrného uvolňování protiepidemických opatření hovoří ve videu ze série #NA_MINUTU Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE-EI.

5. 3. 2021 – #NA_MINUTU: „Velice dobře víme, že potenciální přínosy z efektivnějšího testování, trasování a nyní i rychlejší vakcinace jsou neskonale, opravdu několikařádově vyšší než potenciální dodatečné náklady,“ říká ekonom Daniel Münich z CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR ve videu ze série #NA_MINUTU. Jaký ekonomický dopad má očkování a jaké jsou náklady na jednoho nakaženého?

4. 3. 2021 – Iniciativa odborníků z vědeckých pracovišť a soukromých firem, jejímž zakladatelem je také Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, začala sdílet své analýzy vzorků s různými mutacemi koronaviru. Výsledky jsou již nyní k dispozici na webu projektu, kde je zatím přehled více než 730 analyzovaných vzorků s jednotlivými variantami koronaviru, které čeští odborníci nasdíleli do mezinárodní databáze GISAID.

19. 2. 2021 – #NA_MINUTU: „Vztah mezi očkováním a autismem je jedním z nejnebezpečnějších hoaxů, falešných zpráv, které se kdy v dějinách vědy objevily,“ říká biochemik Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Malý a nedostatečný výzkum jednoho britského vědce přitom už před lety probudil obavy milionů lidí z vakcinace. Fakta vyvracející tento mýtus představují i Daniel Růžek a Martin Palus z Biologického centra AV ČR v dalším videu ze série #NA_MINUTU. Zamýšlejí se také nad tím, zda vakcína může mít dlouhodobé nežádoucí účinky nebo jestli člověk může být i po očkování infekční.

16. 2. 2021 – VĚDA NA DOSAH: V nové epizodě podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah hovoříme s imunologem Václavem Hořejším z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, nositelem prestižního ocenění pro vědce Česká hlava. Ptáme se ho, jak může nemoc covid-19 zaútočit na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka. Proč neplatí, že nový koronavirus ohrožuje pouze starší a zranitelné osoby? Pomůže očkování? Objevuje se už konečně v pandemii covidu-19 nějaké světlo na konci tunelu? A skončí někdy doba covidová?

Podcasty Věda na dosah si můžete poslechnout nejen na Spotify, ale i na dalších podcastových platformách 

Apple Podcasts Logo Breaker Logo Google Podcasts Logo Pocket Casts Logo
 

5. 2. 2021 – #NA_MINUTU: „Trvanlivost imunity po očkování bude pravděpodobně vyšší než po přirozené infekci a my předpokládáme, že bude trvat nejméně rok, spíše déle,“ říká virolog Libor Grubhoffer. Spolu s kolegy z Biologického centra AV ČR Danielem Růžkem a Martinem Palusem či Janem Konvalinkou a Evženem Bouřou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odpovídá na časté dotazy okolo imunity a očkování proti nemoci covid-19 v dalším díle ze série videí #NA_MINUTU.

29. 1. 2021 – #NA_MINUTU: Proč se lidé bojí očkování? Jak se vyznat v protichůdných informacích, třeba i od odborníků? A proč je kolem vakcín tolik fám a dezinformací? Nad strachem a zmatky panujícími ve společnosti se v dalším díle ze série krátkých videí zamysleli Iva Poláčková Šolcová a Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR.

26. 1. 2021 – Vědci z Biologického centra AV ČR a Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV v preklinické studii na myších modelech ověřovali účinnost látky proti viru SARS-CoV-2, kterou vyvinuli jejich švýcarští kolegové. Látka je vhodná k prevenci i léčbě covidu-19, ale brání také viru mutovat. „Jediná injekce bispecifické protilátky poskytuje okamžitou ochranu před onemocněním, která může trvat týdny nebo měsíce. Protilátka účinně snižuje virovou zátěž v plicích a zmírňuje zánět,“ potvrdil Daniel Růžek z Biologického centra AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který vedl preklinické testování protilátek na zvířatech.

22. 1. 2021 – #NA_MINUTU: „Jedna z ohromných výhod mRNA vakcín spočívá v tom, že se dá rychle pozměnit, aby byla účinná i proti novým mutacím viru,“ říká biochemik Jan Konvalinka hned v úvodu třetího videa ze série #NA_MINUTU, ve kterých vědci z Akademie věd ČR reagují na aktuální otázky, jež se objevují v souvislosti s očkováním. Jaké mýty a dezinformace okolo vakcín kolují? Odpovídají také Evžen Bouřa, Zdeněk Hostomský a Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nebo Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

18. 1. 2021 – #NA_MINUTU: Z jakých kroků se skládá proces schvalování vakcíny? A máme se obávat toho, že rychlost schválení očkovacích látek proti nemoci covid-19 ovlivní jejich bezpečnost? Vědci AV ČR Zdeněk Hostomský, Evžen Bouřa a Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR srozumitelně odpovídají na otázky, které se lidem v současné době honí hlavou.

12. 1. 2021 – Obrovský zájem vyvolala mezinárodní studie o účinnosti nošení roušek na veřejnosti. Tým, jehož členem je i Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, potvrdil, že právě ochrana dýchacích cest za doprovodu dalších opatření, jako je omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, vede ke snížení reprodukčního čísla pod hodnotu jedna. Rozsáhlý článek shrnující tato zjištění uveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS). Další informace najdete v tiskové zprávě.

8. 1. 2021 – #NA_MINUTU: Proč uvažovat o vakcíně proti covidu-19? Má očkování vedlejší účinky? V souvislosti s plošnou vakcinací si přirozeně klademe mnoho otázek. Akademie věd ČR přichystala sérii videí, v nichž vědci srozumitelně vysvětlují témata pro veřejnost palčivá a často spojená s dezinformacemi. V prvním dílu minutových zamyšlení vystoupili Radim Nencka, Zdeněk Hostomský, Evžen Bouřa z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

7. 1. 2021 – Fyzikální ústav AV ČR disponuje technologií, která neježe umí s vysokou přesností detekovat virus SARS-CoV-2 ze slin, dokáže i určit, jak vysoké je množství viru ve vzorku. Tým výzkumníků v čele s Hanou Lísalovou na projektu pracuje od samého počátku pandemie, biosenzor měli rozpracovaný už z dřívějšího projektu – přenosného kufříku na určování nezávadnosti potravin. Fyzikální ústav AV ČR nyní oznámil, že technologie pro detekci koronaviru je připravena k přenosu do praxe – prototyp přístroje pro každodenní kontrolní testování například zaměstnanců u vstupu do firem vyrobí výzkumně-vývojové pracoviště CARDAM. „Velmi zjednodušeně si ho můžeme představit jako automat na kávu s kelímky, který funguje obráceně. Kávový automat kelímky s tekutinou vydává, kdežto náš robot je bude přijímat. Člověk k němu přijde, vypláchne si ústní dutinu určitým množstvím roztoku a kelímek vrátí do automatu, systém tekutinu odebere, vzorek pošle do útrob stroje k biočipu, který ho zanalyzuje, a robot podle výsledku signalizuje zelenou – tedy vše je v pořádku, anebo červenou – pozor, zde je vysoké riziko pozitivního nálezu,“ říká Hana Lísalová. Budou stačit vzorky ze slin a na jakém principu biosenzor funguje? Dozvíte se v rozhovoru na našem webu

4. 12. 2020 – Efektivní spolupráci vědecké a průmyslové sféry představuje společný projekt výzkumníků z Ústavu chemických procesů AV ČR a papírenského podniku SPM – Security Paper Mill. Již pět let vyvíjejí hygienický papír, který likviduje bakterie. S nástupem koronavirové pandemie technologii vylepšili o virucidní účinek. Speciální komplex zinku nebo stříbra, jenž je přímo součástí papírové hmoty, dokáže mikroorganismy a viry zničit už do půl hodiny. Uplatnění objev najde všude tam, kde lidé přicházejí do styku s papírem a hrozí zvýšené riziko nákazy – tedy na bankovkách, zdravotnické dokumentaci, ale i v archivech. Některé bakterie totiž mohou přežít až dvacet let. Více se dozvíte v článku na webu nebo v tiskové zprávě.

26. 11. 2020 – Vědci z Ústavu informatiky AV ČRÚstavu teorie informace a automatizace AV ČRCERGE-EI (společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy) už od září společně pracují na projektu Město pro lidi, ne pro virus, v rámci kterého vzniká obecný softwarový nástroj pro simulaci epidemie na grafu sociálních kontaktů. O tom, že model může fungovat jako jakýsi „hlídací pes“ aktuálně platného Protiepidemického systému (PES), jsme si povídali s Matinem Šmídem z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Epidemiologické modelování bylo rovněž hlavním tématem konference Covid v modelech, jež se konala 13. 11. Na matematických analýzách a předpovědích spolupracují zmíněné ústavy Akademie věd ČR i v rámci Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). O tom, jestli epidemie slábne, nebo to je jenom naoko, hovořil v pořadu Události, komentáře Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR.

13. 11. 2020 – Odborníci z různých oborů napříč různými zeměmi reagují na to, že stále dochází k bagatelizaci pandemie covidu-19, což považují za jednu z příčin vzniku intenzivní druhé vlny. Nesouhlasí ani s rozšířeným názorem považujícím pandemii za „nevyhnutelný přírodní jev“, který je jen málo ovlivnitelný, a nabízejí pro srovnání zkušenosti z úspěšných zemí, jako jsou Jižní Korea, Japonsko, Thajsko, Vietnam či Nový Zéland, kde včasné a důsledné nefarmakologické intervence chrání zdraví i životy obyvatel. Memorandum Johna Snowa podepsalo více než 6900 expertů, mezi nimi i vědci Akademie věd ČR. Varují před snahou o „kompromisní“ řešení pandemie namísto jejího efektivního potlačení, což má za následek vznik nestabilní situace a otevírá prostor pro opětovné exponenciální šíření.

 

12. 11. 2020 – V úterý 10. listopadu proběhla panelová diskuze na téma Pandemie očima vědců: Fakta a výhledy. Pořádal ji Nadační fond Neuron a vystoupilo na ní také několik vědců z Akademie věd ČR. Shodli se na tom, že pandemie je pro lidstvo sice hrozbou, současně ale i impulsem k pozitivním změnám. Co je strategie kladiva a tance a jak lidem ubližují nepřesná fakta? Nejen to se můžete dozvědět ze záznamu debaty.

9. 11. 2020 – Problematice pandemie covid-19 se věnoval aktuální Týden vědy a techniky AV ČR.

5. 11. 2020 - Nelze zavírat oči před rozhodováními, jež nás bohužel v dohledné době možná čekají. Jak postupovat ve chvíli, kdy jednotky intenzivní péče budou praskat ve švech a přiblížíme se ke kritickému nedostatku dýchacích přístrojů? Podle jakých kritérií by lékaři měli volit, kterého pacienta zachrání? Tým autorů z Ústavu státu a práva AV ČR již na jaře zpracoval zásadní etické otázky týkající se alokace vzácných zdrojů. Nyní brožuru významně rozšířil o témata související s distribucí vakcíny proti covidu-19 či takzvanou triáží.

27. 10. 2020 - Stejně jako při první vlně pandemie covidu-19 pomáhá aktuálně s testováním vzorků z odběrových míst v nemocnicích Jihočeského kraje Biologické centrum AV ČR. Práce probíhají v nové laboratoři, kterou biologové pro tyto účely vybudovali na jaře. Nyní testování urychlí nový automatický izolátor nukleových kyselin, pořízený díky finančnímu daru ve výši 350 tisíc korun od Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, konkrétně od jeho dceřiné společnosti IOCB Tech, s.r.o. Více ve zprávě na webu Biologického centra AV ČR

 

27. 10. 2020 - Vědci po celém světě pracují na vývoji dalších metod pro detekci koronaviru v lidském těle, které by doplnily zatím nejspolehlivější PCR testy. Tým Hany Lísalové z Fyzikálního ústavu AV ČR už od počátku epidemie k těmto účelům upravuje senzor, jehož srdcem je biočip identifikující mikroorganismy. Laboratoř nyní ohlásila, že ve slepých testech biosenzor nejenže dosáhl srovnatelných výsledků s PCR metodou, navíc se ukázalo, že umí určit i koncentraci virových antigenů. „Teď jsme ve fázi jednání s partnery z průmyslu a na základě dohod, které z toho vyplynou, bychom rádi pokročili směrem ke komercializaci a k uvedení biosenzoru co nejdříve na trh,“ uvedla pro Český rozhlas Hana Lísalová. 

Další podrobnosti i to, jak celý nápad vznikl, Hana Lísalová vysvětlila v obsáhlém rozhovoru pro časopis A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

23. 10. 2020 - Možnosti volnočasové zábavy jsou při aktuálních vládních protikoronavirových opatřeních utlumené, restaurace mají zavřeno, lidé by se měli co možná nejvíce zdržovat ve svých domovech. Zda mají tyto životní podmínky při zvyšující se nervozitě ve společnosti vliv na počet případů domácího násilí a jejich intenzitu, sledovaly během jarní vlny epidemie, kdy rovněž platil lockdown, a v létě při druhé fázi projektu Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR a Dana Moree z Fakulty humanitních studií UK. Výzkumnice také zajímalo, jak v tomto období fungoval systém pomoci obětem domácího násilí, tedy policisté, sociální pracovnice z OSPOD nebo intervenčních center. Výsledky jejich šetření napovídají, že velice nekonzistetně a ve výsledku vše závisí na konkrétních osobách.

 

22. 10. 2020 - Kolik lidí může pracovat z domova? K analýze společenských podmínek v době vládních opatření přispěl think tank IDEA při CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Podle jeho zjištění, opírajících se o první vlnu pandemie, by home office mohla mít přibližně třetina českých pracovníků. „Je třeba, aby poptávce práce z domova šla naproti legislativa, firmy a modernizace technologií,“ říká Marek Šedivý, jeden z autorů studie.

21. 10. 2020 - Testy pro odhalení koronaviru, které vyvinula společnost Diana Biotechnologies, spin-off Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, by mohly být dostupné už za pár týdnů. Jsou založené na stejné metodě jako ty z nosohltanu, tedy tzv. RT-PCR metodě, ale jsou mnohem jednodušší a pro testované daleko příjemnější. Postačí vzorek ze slin. 

 

Jak metoda funfuje, vědci vysvětlili v časopise A / Věda a výzkum.


3/2020 (verze k listování)
3/2020 (verze ke stažení)

12. 10. 2020 – Alarmující statistiky nakažených novým typem koronaviru z posledních dní, stále přísnější vládní opatření a z toho plynoucí neklid ve společnosti vedly předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou a další osobnosti, které v čele instituce stály v předchozích obdobích, k výzvě adresované všem občanům. Nabádají k respektování pravidel a důvěře povolaným odborníkům.

6. 10. 2020 – Jednou z možností, jak do budoucna posílit připravenost země na virovou epidemii či pandemii, je vybudovat nový výzkumný Virologický ústav. Nabízí se možnost hradit jeho vznik z prostředků Národního programu obnovy. Podklady pro tento program dává dohromady Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jako celek jej musí schválit vláda, následně se bude plán projednávat na úrovni Evropské unie.

„Pro budoucí potřeby státu v oblasti virologie a ke zvládnutí příštích epidemií, které zákonitě přijdou, je nezbytné být řádně připraveni a mít specializované pracoviště základního výzkumu s multidisciplinárním přístupem a s výrazným přesahem k využití výsledků do praxe,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Případná nová virologická instituce by mohla vzniknout právě jako jeden z ústavů AV ČR. Jeho součástí by byla i rozsáhlá databanka virů, která by umožnila rychlé studie reagující na přicházející nebezpečí. Více informací najdete v článku.

30. 9. 2020 – O zapojení Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích do boje proti pandemii covidu-19 hovořila s jeho zástupci předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (viz foto). O jarním testování vzorků z nemocnic a o jeho dopadu na vědeckou práci diskutovala s Radkem Šímou, který testování v Biologickém centru koordinoval. Biologické centrum se zapojí do diagnostiky pro jihočeské nemocnice i v aktuální, druhé vlně koronavirové epidemie. Nyní se připravuje personální obsazení pěti týmů, které se budou při laboratorní diagnostice střídat.

Biologické centrum AV ČR rozjelo i výzkumné projekty týkají se diagnostiky a léčby koronavirové infekce. Jak shrnul virolog Václav Hönig, do finále se dostává práce na biočipu, který má v krátkém čase (několik minut) odhalit přítomnost koronaviru v nejrůznějších vzorcích (sliny, voda, stěry z povrchů). Dále prý také slibně pokračuje spolupráce s Nemocnicí České Budějovice, která vytipovává vyléčené pacienty jako nejvhodnější dárce krevního séra s protilátkami proti koronaviru. Dále se testují různá antivirotika s léčebným potenciálem. Více informací na webu Biologického centra AV ČR.

Virologický tým
Virolog Václav Hönig (vlevo) představuje projekty výzkumu koronaviru zástupcům vedení Akademie věd ČR.

9. 9. 2020 – V laboratořích Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích se v těchto dnech testují biosenzory pro detekci nového koronaviru. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR zde ve spolupráci s jihočeskými virology zahájili testování biosenzorů na reálných vzorcích odebraných od infikovaných pacientů. Nyní zvažují, zda zůstat u „jednodušší“ verze senzoru, nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl přesně změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách. Více informací na webu Fyzikálního ústavu AV ČR.

Vědci Biologického centra AV ČR testují nový biosenzor určený k rychlému odhalení koronaviru
Testování biočipů v laboratořích s vysokou úrovní zabezpečení BSL-3 v Českých Budějovicích

 

29. 7. 2020 – Onemocnění covid-19 změnilo životy milionů lidí na celém světě. K úspěšnému boji s chorobou přispívá i aktuální zjištění vědců z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Těm se podařilo popsat strukturu proteinů nového koronaviru a způsob jeho maskování před lidskou imunitou. Objev týmu Evžena Bouři a Radima Nencky může do budoucna mimo jiné posloužit k vhodnému nastavení vyvíjených léků. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature Communications

koronavirus web
Skupina Evžena Bouři v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

9. 7. 2020 – IOCB Tech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, darovala Zdravotnímu ústavu v Ostravě sady pro deset tisíc izolací virové RNA pro testování na covid-19. Ostravské zařízení je totiž momentálně primární laboratoří pro testování na tuto nemoc v Moravskoslezském kraji a v souvislosti s výrazným rozšířením nákazy na Karvinsku se potýká s akutním nedostatkem testovacích kitů. Laboratoře však nemohou nakupovat potřebný materiál okamžitě jako v době nouzového stavu, ale musejí vyhlašovat časově náročné soutěže. Společnost IOCB Tech se proto rozhodla pomoci ostravskému Zdravotnímu ústavu překlenout toto krizové období a darovala mu deset testovacích sad v celkové hodnotě 780 000 korun, z nichž každá je připravena na tisíc jednotlivých izolací.


Sada pro izolaci virové RNA pro testování na covid-19

Sady pro izolaci virové RNA vyvinul tým Pavla Šáchy v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s laboratoří Radka Zbořila z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a řadou dalších vědeckých pracovišť v době koronavirové krize a celosvětového nedostatku standardních komerčně dostupných sad.

29. 6. 2020 – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR představil unikátní stěrový set RIOCATH® k samoodběru vzorků na testování covid-19 a dalších infekcí respiračního traktu. „Tento set by mohl být velmi významným nástrojem při zvládnutí nového koronaviru, ale i dalších podobných epidemií. Snížil by riziko nákazy na zdravotníky, umožnil by plošné odběry ve rozsáhlých územních celcích, celých městech nebo i třeba krajích. Představoval by skutečně průlom v problematice zvládnutí nejen velmi přesně cílených, ale i velkoplošných screeningových sledování chování virové nákazy,“ vysvětlil Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.


Stěrový set k samoodběru vzorků na testování covid-19 a dalších infekcí

Set vědci vyvinuli ve spolupráci se skupinou Riocath. Z této kooperace vzešel také vysoce účinný respirátor s inovativním filtrem a dvouplášťový ochranný štít DOUBLESHIELD z tenké vakuově tvořené fólie, určený k jednorázovému použití speciálně pro ochranu před přímým zasažením obličeje virem infikovanými kapénkami.

15. 6. 2020 – K dnešnímu dni (15. 6. 2020) končí mimořádné akademické testování vzorků na koronavirus. Laboratoře Akademie věd ČR a univerzit v celé České republice otestovaly desítky tisíc vzorků. Nyní se vracejí ke své původní výzkumné činnosti, jsou nicméně stále v pohotovosti. V případě zhoršení epidemiologické situace jsou připraveny opět začít testovat a pomáhat přetíženým nemocnicím. Více v prohlášení koordinátora akademického testování Jana Konvalinky v samostatném článku.

 

10. 6. 2020 – Ústavy Akademie věd ČR, které pomáhaly s testováním vzorků na přítomnost nového koronaviru, k 15. červnu utlumí tuto svou činnost. „Přecházíme do zálohy, nemáme vzorky, protože nedochází k masivnímu testování,“ vysvětluje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Odborníci, kterým podle biochemika patří slova díků za dobrovolnickou práci v plném nasazení, prý ale nadále zůstanou připraveni v záloze – ochotni v případě potřeby kdykoli pomoci.

5. 6. 2020 – Tým ekonomů CERGE-EI sdružených v neformální skupině IDEA anti COVID-19 vydal aktuální doporučení k ozdravení české ekonomiky v souvislosti s koronavirovou pandemií. „Česko potřebuje investovat do nástrojů, které umožní lépe než dnes sledovat šíření koronaviru a rychleji ho zastavit. Je to nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak preventivně ochránit zdraví obyvatel i ekonomiku zároveň," zdůrazňují. Více na webových stránkách think-tanku IDEA při Nárohospodářském ústavu AV ČR.  

29. 5. 2020 – Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli ve spolupráci s firmou MemBrain nový typ přístroje na podporu dýchání (oxygenerátoru). Od komerčně nabízených typů se liší použitou separační technologíí – polymerní membránou, která je schopna obohatit přiváděný vzduch na 45 % kyslíku. Oxygenerátor by mohl pomoci pacientům s nemocí covid-19. Klíčovým prvkem vyvinutého zařízení je membránový modul na bázi dutých vláken, do kterého přivádí stlačený vzduch připojený kompresor.

„Dutovlákenná membrána dokáže propouštět kyslík, který je přiveden dovnitř vlákna až osmkrát rychleji než dusík, který je hlavní složkou vzduchu, a tím dochází k obohacení kyslíkem vně vlákna,“ popisuje princip fungování polymerní membrány autor nápadu Jan Žitka z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Zásadní výhodou je také schopnost membrány zachytit viry, bakterie či pyl a tím zajistit vysokou čistotu přiváděného obohaceného vzduchu.

Více informací o projektu včetně nákresu a fotografie najdete na webu Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Tým se s oxygenerátorem zapojil do hackathonu Hack the Crisis, který pořádají státní agentura CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu s dalšími partnery. Má za cíl vybrat a podpořit nejlepší výzkumné projekty pro boj s koronavirem. 

19. 5. 2020 – Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR uspořádal online vědecké sympozium Iniciativy Model antiCOVID19 na téma Změny chování české populace v době covid-19 a jejich reflexe v epidemiologických modelech.

 

14. 5. 2020 – Podívejte se na debatu Café Evropa na téma Česká věda v boji s koronavirem s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou a prorektorem pro vědeckou činnost UK a koordinátorem akademického výzkumu koronaviru v ČR Janem Konvalinkou (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR).

11. 5. 2020 – Praktický soubor smluvních vzorů vztahujících se k typickým situacím spolupráce výzkumných pracovišť s aplikační sférou aktuálně připravilo Centrum transferu technologií AV ČR (CETTAV). Smluvní vzory zohledňují specifika současné situace v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Všechny dokumenty najdete na stránkách CETTAV.

11. 5. 2020 – Biologické centrum AV ČR spouští ostrý provoz v nové laboratoři, uzpůsobené pro testování vzorků na přítomnost koronaviru. Dosavadní testovací kapacita Biologického centra AV ČR, která funguje již od 23. března a činí sto analýz denně, se teď zvýší na 150 testů denně. V případě potřeby bude poté možné testovat až 200 vzorků denně. V nově vybavené laboratoři pracují rostlinní virologové ve dvou týmech s celkem osmi lidmi. Vzorky od pacientů dostávají českobudějovičtí vědci z nemocnic Jihočeského kraje a Vysočiny. Více o aktivitách Biologického centra AV ČR zde.

8. 5. 2020 – Nerovnosti ve vzdělávání byly v Česku již před epidemií jedny z nejvyšších v Evropě a nenadálý přechod na výuku na dálku této skutečnosti nepomáhá, píšou vědci z think tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Více informací naleznete v textu Miroslavy Federičové a Václava Korbela Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání.

22. 4. 2020 –  Modely k porovnání dopadů různých rozvolňovacích opatření představila skupina vědců sdružená v Iniciativě Model antiCOVID-19, kterou zastřešuje think tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Na vývoji tří modelů pracuje 29 vědců a vědkyň z 20 tuzemských i zahraničních pracovišť. Výsledky dosavadní práce představili na tiskové konferenci koordinátor Iniciativy René Levínský (CERGE-EI), Pavel Hroboň (Advanced Health Care Management Institute) a Jan Smyčka (Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy). Z dalších pracovišť AV ČR se práce týmu účastnili odborníci z Ústavu informatiky, Ústavu teorie informace a automatizace a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

21. 4. 2020 – Sociologický ústav AV ČR si požádal o rozšíření projektu Technologické agentury ČR Kumulativní efekty sociálního znevýhodnění na zdraví a kvalitu života. Cílem je propojit informace o zdravotním stavu obyvatelstva, které ústav zpracovává již několik let, s aktuálními ukazateli promořenosti covid-19. Více informací na webu Sociologického ústavu AV ČR.

20. 4. 2020 – Nejen biologické, fyzikální a chemické obory, ale také společenské vědy se v současné době intenzivně věnují řešení koronavirové krize. Časopis pro mezioborová zkoumání vědy Teorie vědy/Theory of Science zveřejnil výzvu k reflexi aktuální situace a jejího budoucího vývoje. Autorem výzvy i prvního textu je Jan Maršálek z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR. Text: Experimenty a jejich replikace: křehká identita SARS-CoV-2

17. 4. 2020 – Fyzikální ústav AV ČR zahajuje s českými firmami výrobu ochranných masek. Místo desítek minut, jen desítky sekund – tolik času zabere v porovnání s prozatímní produkcí na 3D tiskárnách výroba klíčových dílů nových polomasek RP95-M určených pro nejvyšší stupeň ochrany, které vycházejí z původního modelu vyvinutého na ČVUT. Sériovou produkci těchto kvalitnějších a zároveň levnějších modelů spouští společnost CARDAM, dceřiná společnost Fyzikálního ústavu AV ČR, firmy Beneš a Lát a České zbrojovky. Týdně jich vyrobí 50 000 kusů. Více na webu a v tiskové zprávě.

16. 4. 2020 – Virologové z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zařadili nový koronavirus SARS-CoV-2 do své virové sbírky a zaměří se na jeho detailnější výzkum. Chystají několik vědeckých projektů, které by mohly pomoci v boji s pandemií nemoci covid-19. „Na konci března jsme získali povolení pro nakládání s koronavirem od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které nám umožňuje pracovat s živým virem a studovat jeho biologické vlastnosti a chování v buňkách. Takové povolení máme pro celou řadu dalších vysoce rizikových virů, jako jsou například viry vztekliny, žluté zimnice, Dengue nebo japonské encefalitidy,“ říká ředitel Biologického centra AV ČR a virolog Libor Grubhoffer. Více na webu BC AV ČR. Biologické centrum AV ČR se nadále věnuje také testování vzorků na přítomnost koronaviru. Za necelé čtyři týdny jich vyšetřili celkem 869, přičemž 28 bylo pozitivních.  

Vědci i techničtí zaměstnanci Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) napříč několika odděleními se zapojili do projektu výroby tištěných dílů pro ochranné pomůcky - obličejové štíty Průša v rámci iniciativy a výzvy pomoci pro JIC – FabLab, jenž slouží jako kompletační a distribuční centrum. Kromě projektu FabLabu Ústav přístrojové techniky AV ČR distribuoval ochranné štíty napřímo do zařízení jako jsou např. Nemocnice Na Homolce, která tou dobou měla zoufalý nedostatek ochranných pomůcek pro běžné zaměstnance, dále praktickým lékařům, pediatrům, dentistům, pracovníkům ze sociálních služeb atd. Aktuální informace dále na webu ÚPT.

15. 4. 2020 – V zemích, kde se koronavirus nekontrolovaně rozšířil na velké části populace, čelí zdravotníci vážným etickým výzvám. Musejí se rozhodovat, které pacienty ještě zachrání, a u kterých už by zvýšená péče byla na úkor ostatních. Na tyto a podobné otázky se v článcích na novém webu Etika epidemie zaměřují odborníci z Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (pracoviště složené z vědců z Ústavu informatiky AV ČR, Ústavu státu a práva AV ČR, Filosofického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK). 

14. 4. 2020 – Nový webový rozcestník zpřehledňuje orientaci v domácích i zahraničních dotačních výzvách a nástrojích, které nabízejí finanční podporu pro výzkumné instituce a inovativní podniky v boji s novým koronavirem a nemocí covid-19. Rozcestník připravili odborníci z Centra transferu technologií AV ČR.   

8. 4. 2020 – Ekonomové z platformy IDEA CERGE-EI (společné pracoviště AV ČR a UK) se zapojili do výzkumného projektu společnosti PAQ Research nazvaného Život během pandemie. První dílčí studie z projektu: Ekonomické problémy domácností a distanční vzdělávání (Daniel Prokop, Lucie Hrubá, Michal Kunc)

6. 4. 2020 – Týden od schválení velkokapacitních testů pracují vědci z centra BIOCEV (ve středočeském Vestci) v plném tempu. Čtyři týmy jsou v provozu denně, včetně víkendů. Do Vestce míří vzorky z pražských nemocnic i domovů s pečovatelskou službou. Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a UK nabízí testovací služby i dalším institucím. Více informací v tiskové zprávě na našem webu.

5. 4. 2020 – Také Biofyzikální ústav AV ČR získal od Státního zdravotního ústavu (SZÚ) oprávnění testovat vzorky na koronavirus metodou qPCR.

2. 4. 2020 – Akademie věd ČR spustila webový portál na pomoc diagnostickým laboratořím, které testují vzorky na přítomnost koronaviru. Laboratoře propojuje s dobrovolníky – vysokoškolskými studenty biologických oborů či výzkumníky, kteří nabízejí pomoc v boji proti pandemii covid-19. Více v samostatném článku na našem webu.

1. 4. 2020 – Pracoviště ústavů Akademie věd ČR (a univerzit) jsou připravené testovat tisíce vzorků denně. Čelí přitom ale několika překážkám, jednou z nich je nedostatek komerčních testovacích kitů. Ty jsou potřebné k izolování virové RNA ze vzorků. „Tým Pavla Šáchy z mého oddělení na UOCHB AV ČR s Frantou Sedlákem a Robinem Kryštůfkem (a za pomoci spousty dalších) během neuvěřitelného úsilí posledních dvou týdnů vyvinuli originání metodu izolace virové RNA ze vzorků odebraných pacientům," píše na svém facebookovém účtu koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

2020_04_08_testovani
Vědec v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

1. 4. 2020 – Oddělení elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR nabízí možnost bezplatné analýzy nanomateriálů, které se jeví perspektivní pro zmírnění šíření nákazy – Covid-19 (materiály pro výrobu roušek, filtrů a dalších).

31. 3. 2020 – V Nemocnici Na Bulovce instalovali vědci robota pro usnadnění testování vzorků na Covid-19 (říkají mu s nadsázkou robot Pipeťák). Stroj sestává z univerzálního robotického manipulátoru, přesné pumpy schopné nahradit ruční pipetování a přesné vestavné laboratorní váhy ověřující po pipetování každého vzorku, zda bylo přeneseno očekávané množství tekutiny. Přístroj vyvinuli výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) a Ústavu jaderné fyziky AV ČR z Řeže u Prahy. Více informací na webu Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

30. 3. 2020 – Ústav státu a práva AV ČR vydal dokument Etická a právní východiska pro tvorbu doporučení k rozhodování o alokaci vzácných zdrojů při poskytování zdravotních služeb v rámci pandemie Covid-19. Soubor v PDF je na stránkách ÚSP.

27. 3. 2020 – Jednou z klíčových aktivit, které můžou v současné době velmi pomoci, je výzkum a vývoj jednodušších a efektivních metod, které umožní dramatické zrychlení testování vzorků. Vědci a vědkyně z akademických pracovišť na něm intenzivně pracují, mnohdy ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. To by se mělo nyní změnit. Společnost IOCB Tech, dceřiná firma Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zaměřující se na transfer technologií, darovala sedm milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění COVID-19. Pět milionů korun směřuje týmům Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, dva miliony korun pak týmu Petra Bartůňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Více informací v tiskové zprávě

 

26. 3. 2020 – Státní zdravotní úřad ve čtvrtek 26. března povolil velkokapacitní testování mezinárodnímu vědeckému týmu z centra BIOCEV, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Ten bude schopný testovat stovky vzorků denně. „Naši pracovníci jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení,“ říká Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testů v centru BIOCEV.

25. 3. 2020 – Ve středu 25. března dostal povolení k testování vzorků na koronavirus také Ústav molekulární genetiky AV ČR v Krči. Vědci s pomocí tamní robotické stanice dokážou otestovat až tisíc vzorků denně. Na svém Twitteru ústav připomněl, že vzorky jim budou dodávat zdravotnická zařízení a vyzval veřejnost, aby do vědeckého ústavu nechodila.

 

V minulých dnech získali povolení k analýzám vzorků také vědci v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích a také Centrum ALGATECH, třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR (bude testovat odebrané stěry z Nemocnice Jindřichův Hradec).

Akademie věd ČR se podílí rovněž na mezinárodním projektu vývoje nového testu onemocnění COVID-19. Informovala o tom dnes předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na Twitteru

Nejen biologové a chemici, ale i ekonomové

Speciální projekt IDEA anti COVID-19 spustili ekonomové z pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR, konkrétně z think-tanku IDEA při CERGE-EI. V první fázi boje proti koronaviru pomáhali vládě a lidem lékaři, zdravotní sestry a epidemiologové, nyní přichází čas i pro nás - ekonomy. Chceme využít naše znalosti k tomu, aby co nejméně lidí přišlo o práci, aby se lidé netopili v dluzích, aby zkrachovalo co nejméně firem, aby se ekonomika po krizi co nejdříve navrátila k normálnímu chodu,uvádí Daniel Münich, výkonný ředitel think tanku IDEA.

Prvním příspěvkem je text Filipa Matějky: Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit, a pak ji znovu probudit, který si klade otázky, zda dokážeme už nyní odhadnout závažnost dopadů koronaviru a jaké hlavní kroky podniknout v následujících dnech.

Jsme na jedné lodi, říká předsedkyně AV ČR

„Akademie věd je na jedné lodi se všemi – a intenzivně se věnujeme tomu, co by mohlo pomoci. Molekulárněbiologicky zaměřené ústavy nabídly své znalosti a možnosti velkokapacitního testování na SARS-CoV-2. Naše ústavy také nabídly své zásoby ochranných pomůcek nemocnicím. Společnými silami situaci zvládneme,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

 

Odborníci z Ústavu chemických procesů AV ČR testují materiály k výrobě ochranných pomůcek proti šíření virů. Používají k tomu speciální aparaturu, vyvinutou původně k ověřování filtrů pro kvalitu ovzduší. Analýza materiálů vychází z unikátní metody, kterou vědci úspěšně publikovali před několika lety v oborových časopisech. Dokázali tehdy, že je možné zcela konkrétně určovat, jak jsou různé materiály schopné zachycovat aerosolové částice o velikostech 20 až 400 nanometrů.

„Velikost viru, který způsobuje nemoc COVID-19, je zhruba 80 až 150 nanometrů, podle toho, jak moc je virus obalen dalšími látkami po vypaření vody z kapénky,“ říká Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR. „Když připravíme částice o stejné velikosti, jako má virus, můžeme určit, zda ho materiál dokáže zachytit,“ dodává Vladimír Ždímal. Vědci také aktuálně spolupracují s ČVUT a Technickou univerzitou v Liberci, které společně vyvíjejí novou generaci respirátorů české výroby.

Léky proti virům

Léčebné látky proti virovým nákazám dlouhodobě vyvíjejí vědci a vědkyně v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, na pracovišti, kde působil známý vědec Antonín Holý. Jeden z jeho žáků, biochemik Tomáš Cihlář je viceprezidentem pro virologii v americké společnosti Gilead Sciences, kde vznikl lék Remdesivir, současná naděje proti nemoci COVID-19.

 

Akademie pomůže s testováním populace

Už v předešlých dnech Akademie věd ČR informovala, že bude úzce spolupracovat na testování populace. „Jedním z nejdůležitějších opatření, jak zvládnout krizi způsobenou šířením nového koronaviru SARS-CoV-2, je zajistit dostatečné testování populace,“ upozorňuje Petr Dráber, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Pomoc s testováním koordinuje Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Úzkou součinnost při testování vzorků nabídly také Biologické centrum AV ČR, sídlící v Českých Budějovicích, a Biofyzikální ústav AV ČR v Brně. Fyziologický ústav AV ČR zapůjčil síti klinických laboratoří Spadia přístroj pro analýzu vzorků pomocí kvantitativní PCR. 

Školáci se doma zabaví vědou

Velkou pomocí jsou v současné situaci také spontánní aktivity popularizátorů Akademie věd ČR pro děti, rodiče a fanoušky vědy. Jedny z prvních nápadů přišly od vědců a vědkyň z Geofyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Na svém Facebooku (a webu) zveřejnili tipy na výrobu 3D modelu sopky, resp. na jednoduché biologicko-chemické pokusy. Postupně se přidává většina z více než padesátky pracovišť Akademie věd ČR po celé republice, včetně Ústavu pro českou literaturu AV ČR (publikace ke stažení, online přednášky, výstavy a výukové materiály), Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (chemická audiopohádka, pokusy pro děti), Ústavu pro jazyk český AV ČR (jazykové kvízy a online diktáty) a mnoha dalších. Činní jsou také psychologové, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích, která odborníky z Psychologického ústavu AV ČR oslovují.

Pokusy na doma, streamované přednášky, záznamy starších přednášek i tipy na zajímavé online čtení sdružuje nový web Věda na doma.cz a sociální sítě AV ČR pod hashtagem #Veda_na_doma.

Aktuální informace na #Veda_proti_covidu a #Veda_na_doma.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR, Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Riocath, Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce