Zahlavi

Mimořádné akademické testování vzorků na koronavirus končí

15. 06. 2020

Desítky tisíc vzorků otestovaly laboratoře ústavů Akademie věd ČR a univerzit za poslední tři měsíce trvání pandemie onemocnění covid-19. Na testování se podílelo více než 250 dobrovolníků – vědců, laborantů a dalších pracovníků výzkumných institucí. Vzhledem k výraznému zlepšení epidemiologické situace mimořádné testování 15. června 2020 končí, většina laboratoří se vrací ke své původní práci. Informoval o tom koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Iniciativa akademických pracovišť zůstává stále v záloze. „Pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni. Rádi bychom nyní poděkovali stovkám našich vědců, učitelů a studentů za zcela mimořádné nasazení ve velmi obtížných podmínkách nouzového stavu, za jejich nadšení, vynalézavost a houževnatost,“ uvádí Jan Konvalinka.

Celé znění prohlášení:

V březnu tohoto roku se v reakci na koronavirovou krizi a kritický nedostatek přístrojových a lidských kapacit na testování nového koronaviru ustanovila Iniciativa akademických pracovišť, neformální skupina laboratoří a ústavů vysokých škol a Akademie věd ČR, která nabídla své odborné a přístrojové kapacity Vládě ČR a krizovému štábu k testování na přítomnost koronavirové infekce v naší zemi. K této iniciativě se připojily laboratoře řady pracovišť vysokých škol a Akademie věd ČR: na Masarykově univerzitě – CEITECu v Brně, na Ústavu molekulární a translační medicíny při LF UP a FNOL v Olomouci (ÚMTM), v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů v Olomouci, na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a na Přírodovědecké fakultě JU v Českých Budějovicích, na Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni, na 1. LF Univerzity Karlovy v Praze, ve společném ústavu AV ČR a UK BIOCEV, v areálu ústavů Akademie věd v Krči (ÚMG a MBÚ), na ÚOCHB AV ČR a na dalších místech.

Během uplynulých třech měsíců se díky nadšenému úsilí více než 250 dobrovolníků a velké podpoře jak vedení jednotlivých institucí, tak i soukromých nadací a sponzorů a ve spolupráci s řadou fakultních i oblastních nemocnic podařilo v rekordně krátkém čase zavést diagnostickou metodu testování infektivity vzorků, validovat ji a získat pro její provozování schválení Státního zdravotního ústavu. Laboratoře pracovaly v situaci takřka naprostého nedostatku ochranných pomůcek, příslušných přístrojů a hlavně reagencií pro testování, které jsou jinak běžně dováženy ze zahraničí. Díky mimořádnému úsilí kolegů z ÚOCHB AV ČR, z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci, CEITECu v Brně, UMTM v Olomouci a řady klinických pracovišť byl během několika týdnů vyvinut originální postup izolace virové RNA a zajištěna výroba a distribuce potřebných reagencií. V nejkritičtějším období této velké epidemické krize se podařilo otestovat desetitisíce vzorků od občanů, klientů domů pro seniory, pacientů v nemocnicích a dalších ohrožených skupin. Naše laboratoře byly připraveny dělat ještě mnohem víc, ale vinou neujasněné národní koncepce a koordinace testování nebyly jejich velké kapacity plně využity.

Vzhledem k nynějšímu výraznému zlepšení epidemické situace většina našich laboratoří ukončuje v pondělí 15. 6. 2020 tuto mimořádnou akci a vrací se k běžnému provozu, s výjimkou několika pracovišť přímo spojených s klinikami, která budou i nadále testovat podle potřeby. Nicméně, naše iniciativa nekončí, zůstáváme v záloze, a pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni k nasazení.

Rádi bychom nyní poděkovali stovkám našich vědců, učitelů a studentů za zcela mimořádné nasazení ve velmi obtížných podmínkách nouzového stavu, za jejich nadšení, vynalézavost a houževnatost. Velké díky patří také velkorysým sponzorům jako IOCB Tech, Nadace Experientia manželů Dvořákových, firmě Volvo Car ČR a dalším, kteří velkorysými dary v kritickém období pomohli tuto akci nastartovat. Významně pomohlo i nové grantové schéma Technologické agentury ČR.

Jsme přesvědčeni, že naše univerzity i Akademie věd ČR v této krizi jednoznačně obstály a jasně ukázaly, jak velký lidský a technologický kapitál v nich naše země má. Budování výzkumné infrastruktury a podpora vědeckého výzkumu se jednoznačně vyplácí a je i nejlepší investicí do naší budoucnosti. Tato země se může na svá akademická pracoviště spolehnout.

Za Iniciativu Akademických pracovišť

doc. Jan Konvalinka (koordinátor),

prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., předsedkyně AV ČR, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Martin Bareš, PhD., rektor Masarykovy univerzity, prof. Mgr. Jaroslav Miller, PhD., rektor Palackého univerzity v Olomouci.


 

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Kryštof Štafl, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce