Zahlavi

PODCAST: O životě mimo Zemi, černé díře a horizontu událostí s Michalem Bursou

21. 11. 2023

Jak moc by se musela Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru. 

V první části epizody s Michalem Bursou se dozvíte více o ondřejovské hvězdárně, která vznikla už před více než 100 lety v kraji Josefa Lady. Uslyšíte, k čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce. Vydejte se na procházku rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR s jeho ředitelem Michalem Bursou, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo   Google Podcasts Logo   Pocket Casts Logo   RadioPublic Logo   Spotify Logo

Podívejte se také na starší fotoreportáž z ondřejovského areálu, zachycenou při příležitosti zprovoznění modernizovaného Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice:

Ondřejovská chlouba aneb modernizovaný obr české astronomie

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce