Zahlavi

AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého

23. 01. 2024

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem. Čím ho nadchla Afrika? Jakou roli v jeho výzkumu hrají fulbští nomádi? A proč ho fascinují vzájemné podobnosti a provázanost v genetickém materiálu různých populací na světě? 

Audio vychází z článku Leony Matuškové čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Pro výtisk zdarma pište na predplatne@ssc.cas.cz.

Text vyšel v časopise A / Magazín pod názvem Pravlast lidstva za řekou Nil (str. 58).

titulka A krystaly
2/2023 (verze k listování)
2/2023 (verze ke stažení)

Článek najdete také na webu AV ČR pod názvem: Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka


Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková //  Mastering: Anna Rice Kolářová Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.


Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce