PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
17. 04. 2024
Superhrdinové a stereotypní ženské postavy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak zní hrdinská báseň v originále a jak Digenis dodnes inspiruje popkulturu.
Moderace: Jitka Kostelníková
Edit a mastering: Anna Rice Kolářová
Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie AV21.
Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Rozhovor s Markétou Kulhánkovou jsme před časem vedli také pro časopis A / Easy:
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
- PODCAST SPECIÁL: Fertilita i velikost Velké noci. Vylaďte se na iracionální vlny
- PODCAST SPECIÁL: Slavíme 100. epizodu s fyzikálním chemikem Martinem Ferusem
- PODCAST: Se Zuzanou Harmáčkovou o cestách k udržitelné budoucnosti
- PODCAST: S Pavlem Rössnerem o reakcích lidských buněk na toxické ovzduší
- PODCAST: S Adélou Gjuričovou o vášni pro město i obsesi parlamentními dějinami
- AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého
- PODCAST: S Kristýnou Károvou o možnostech obnovy míchy pomocí genové terapie
- PODCAST LIVE: Řasy na talíři. Richard Lhotský představuje výzkum mikrořas v praxi
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.