PODCAST: Energie budoucnosti? Jiří Červenka představuje baterii na slanou vodu
30. 06. 2022
Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svým výzkumným týmem a kolegy z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vymysleli a patentovali baterii na bázi slané vody. Vodný elektrolyt a materiály jako zinek a grafit mají zabezpečit, že baterie nevybuchne a bude šetrná k přírodě. V jakém stádiu se vynález nachází? Jak se vědcům daří vyjednávání s průmyslem? A nabízí právě vodná baterie dobré řešení pro skladování energie?
V epizodě podcastu Věda na dosah se dotkneme i tématu recyklovatelnosti baterií a jejich ne/ekologičnosti. „V současné chvíli se většinou baterie nerecyklují, protože se to finančně nevyplatí. Pokud ale ceny baterií a zdrojových materiálů dále porostou, osobně si myslím, že recyklace budou opravdu nezbytné. Naše baterie by recyklovatelná být měla,“ říká v podcastu Jiří Červenka.
Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
O výzkumu týmu Jiřího Červenky z Fyzikálního ústavu AV ČR a jeho kolegů z Ústavu J. Heyrovského AV ČR jsme psali v článku Levná baterie ze slané vody v časopise A / Věda a výzkum.
Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR (fotografie z podcastového studia Kampusu Hybernská: Jan Hanáček)
Přečtěte si také
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
- PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
- PODCAST SPECIÁL: Fertilita i velikost Velké noci. Vylaďte se na iracionální vlny
- PODCAST SPECIÁL: Slavíme 100. epizodu s fyzikálním chemikem Martinem Ferusem
- PODCAST: Se Zuzanou Harmáčkovou o cestách k udržitelné budoucnosti
- PODCAST: S Pavlem Rössnerem o reakcích lidských buněk na toxické ovzduší
- PODCAST: S Adélou Gjuričovou o vášni pro město i obsesi parlamentními dějinami
- AUDIOČLÁNEK: Afrika - kolébka lidstva. O výzkumu evolučního antropologa Viktora Černého
- PODCAST: S Kristýnou Károvou o možnostech obnovy míchy pomocí genové terapie
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.